Konvalinka o AstraZenece: Příliš mnoho hráčů se snaží dokázat, že ta vakcína není v pořádku
Téměř polovina evropských zemí pozastavila očkování vakcínou AstraZeneca kvůli výskytu krevních sraženin u očkovaných. „Rozumím tomu, ale při vší úctě nesouhlasím,“ říká biochemik Jan Konvalinka. Souvislost podle něj není prokázána, a nevidí proto jediný důvod pro zastavení očkování. Jeho názor potvrzuje i stanovisko Evropské lékové agentury, podle kterého vakcína nezvyšuje riziko vzniku krevních sraženin.
„Když ti samí lidé budou nakaženi virem, tak ve věkové kategorii nad 65 nebo nad 80 let je dvacetiprocentní pravděpodobnost úmrtí. Čili tady hovoříme o nesmírně maličkém nebezpečí potenciálních zdravotních komplikací. A vedle toho o praktické jistotě vážného onemocnění a velmi vysokého procenta možnosti úmrtí. Je to statistická hra čísel, která jednoznačně hovoří pro to pokračovat v očkování,“ míní prorektor Univerzity Karlovy.
Upozorňuje, že si za situaci může AstraZeneca tak trochu sama.
„Udělali až školáckou chybu při testování, když tam zařadili příliš málo lidí nad 65 let. Potom to byla trapná chyba s poloviční dávkou vakcíny, která omylem byla dávána několika lidem, což pak kompromitovalo výsledky. Ale teď už máme miliony naočkovaných lidí ve Velké Británii a jinde. A vypadá to, že to je velmi účinná vakcína. A účinná i u lidí nad 65 let. A až na těch několik málo případů vypadá velmi bezpečně,“ dodává.
Přesto připouští, že AstraZeneca má už menší šanci zařadit se na trhu mezi ostatní vakcíny.
„Obávám se, že už si to tak pokazili, že to bude mít firma a vakcína těžké. A možná, ale fakt nechci být paranoik, v tom hraje roli konkurenční boj a možná i mezinárodní politika. Prostě příliš mnoho hráčů se snaží dokázat, že ta vakcína není v pořádku,“ připomíná Konvalinka.
Jsme na horském hřebenu
Počet případů nově nakažených v Česku v posledních dnech klesá, ale jen velmi mírně. Biochemik přiznává, že doufal v rychlejší pokles.
„Ale v zásadě to je to, co jsme čekali. Jsme, abych zopakoval to klišé, na horském hřebenu. Už to výš doufejme o mnoho nepůjde. Ale klesáme hodně pomalu, asi tak o deset procent každý týden. Mohlo by to být rychlejší a doufám, že to bude rychlejší,“ věří.
Evropská léková agentura označila AstraZeneku za bezpečnou. Souvislost se sraženinami se neprokázala
Číst článek
Opakuje, že rychlejšímu poklesu počtu pozitivních brání to, že jsou lockdowny velmi dlouhé, bolestivé, ale ne dost důsledné. A proto jsou málo účinné a trvají tak dlouho.
„Ještě jednou opakuji, že pravděpodobně největší semeniště infekcí jsou teď firmy. Záchyty, které vidíme pomocí antigenních testů, na úrovni 0,7 až 1,5 procenta, vlastně nejsou tak nízké, jak to vypadá. Hovoříme o stovkách tisíc lidí nebo něco přes milion. Navíc máme firmy, kde je třeba pětiprocentní záchyt, což je strašně moc. Bylo by třeba velmi intenzivně ty lidi sledovat, prokazovat infekci PCR testy, trasovat kontakty a provádět karanténu. A to se nám asi dost nedaří,“ přiznává.
Rozdíly v antigenních testech
Konvalinka souhlasí s tím, že je v první fázi použití antigenních testů nepřesné, že zachytí kolem čtyřiceti procent pozitivních.
„Právě proto se musí dělat častěji. A navíc nejsou všechny stejné. Některé jsou lepší, jiné horší. Řádově se liší. Navíc moji studenti zkoušeli pozorovat proužky na odečítacím štítku, na hraně detekce, tam, kde to je opravdu těsně na hraně. A hodně záleží na tom, jak jsou proškolení, jak jsou informováni o tom, na co se mají koukat. I velmi tenký proužek znamená pozitivitu,“ upozorňuje.
Systém antigenních testů pro firemní testování ale považuje za dobrý začátek, pokud se bude dělat opakovaně a bude doplněn masivním PCR testováním.
„Vláda se rozhodla to dělat tak, že nakoupí antigenní testy a bude platit jeden test týdně pro zaměstnavatele. Myslím si, že mnohem lepší by bylo uvolnit prostředky na antigenní testování dvakrát týdně nebo PCR testy jednou za deset čtrnáct dní. Firmy by se pak samy postaraly o to, aby cena šla tak dolů, aby to bylo vzájemně konkurenčně srovnatelné. A tím bychom dostali mix, který by byl mnohem účinnější, než je v současnosti,“ nastiňuje.
Kapacity na to podle něj existují. „Šlo by to velmi rychle během několika týdnů dělat, kdyby se vládní politika změnila tímto směrem. Pojďme na to jít různými způsoby, a hlavně decentralizovaně. A to bych řekl, že je strašně důležité. Nesmí to být záležitost přetíženého ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven. Toto je národní priorita, která musí být nadresortní a decentralizovaná,“ zdůrazňuje biochemik.
