Chorvaté si stěžují na zmatky při přechodu na euro. Problémy mají obchodníci i spotřebitelé

Za kávu v kavárně nebo restauraci si lidé na mnoha místech v Chorvatsku musí připlatit. Země přešla na euro a první dny roku se nesou ve znamení někdy i výrazného zdražování zboží a služeb.

Záhřeb Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eura

Někteří obchodníci v Chorvatsku využívají přechodu na euro a výrazně zdražují | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Nálada v Chorvatsku je od zavedení eura poměrně bouřlivá. Od pondělí se objevuje obrovské množství stížností spotřebitelů na praxi obchodníků, kteří situace využili a výrazně zvedli ceny některého zboží a služeb.

3:33

Do Chorvatska bez kontrol. Země vstoupí do schengenského prostoru, začne platit eurem

Číst článek

Nejčastěji se mluví o kávě, ale také o pekárnách nebo třeba kadeřnictvích. Ani velké obchodní řetězce nevycházejí dobře.

V tuto chvíli se ale nedá jednoznačně říct, která strana sporu má pravdu. Zástupci řetězců a hospodářské komory tvrdí, že konverze probíhala striktně podle zákona a že se ceny zvyšovaly pouze u položek, za které si teď více účtují i dodavatelé. Obchodníci se ohánějí i inflací a růstem cen energií.

Zákazníci naopak sdílejí své zkušenosti na sociálních sítích a píšou státním orgánům. Také obchodní inspekce už do úterního dopoledne narazila na přibližně padesát přestupků a lze předpokládat, že se tento počet ještě navýší.

Kromě nově zavedeného eura se dá v Chorvatsku do 14. ledna platit i kunami. Obchodníci ale mohou vracet už jen v eurech.

Evropská unie schválila zavedení eura v Chorvatsku. Novou měnou začne platit v lednu

Číst článek

Běžně se tak stává, že lidé přijdou do obchodu s velkými bankovkami a koupí si například žvýkačky nebo jiné levné zboží, nebo že naopak platí drobnými mincemi. Těm, kteří už platí eury, zase často trvá najít správné mince. U pokladen se tak nezřídka tvoří dlouhé fronty.

Zvláštní kapitolou jsou i tržnice. Na nich totiž neprodávají jen firmy, ale třeba i lidé, kteří si sami pěstují zeleninu na zahradě a neobchodují ve velkých objemech.

Právě někteří z nich měli před koncem roku z přechodného období strach a říkali, že možná budou raději prodávat zase až po 14. lednu, kdy už se bude obchodovat jen v eurech a kdy už nebudou muset řešit to, že někdo platil kunami.

Reakce vlády

Chorvatská vláda se chaotickou situaci snaží korigovat. Odehrávají se různé schůzky se zástupci obchodních řetězců, hospodářské komory, spotřebitelských sdružení a tak dále. Konkrétní výstup z nich ale zatím není.

Zejména ministr hospodářství Davor Filipović dává ostře najevo, že to, co se děje s cenami po přechodu na euro, není v pořádku a že to vláda bude řešit. Mezitím se objevují různé návrhy, jakým způsobem zasáhnout.

Nedá se ale říct, že by vláda za svůj aktuální postoj sklízela potlesk. V novinách se objevuje řada komentářů poukazující na naivitu vlády, kdy podle nich doufala, že obchodníci jenom přepočítají dosavadní ceny na eura.

Premiér Andrej Plenkovič dokonce veřejně řekl, že to, co se v současné chvíli děje, nečekal. Za to sklízí kritiku, protože stalo se přesně to, čeho se lidi nejvíc báli.

Po vzoru Slovinska

Záhřeb se momentálně snaží inspirovat jinými zeměmi, které v minulosti na euro přešly. Návrhy zaznívají od ministrů i médií, která často připomínají slovinský model. Zdá se, že se na něj jako na možné řešení začíná dívat i vláda.

Slovinsko vstupovalo do Eurozóny v roce 2007, přičemž se jeho přechod k euru negativně projevil na růstu inflace. I ten byl ovšem dočasný.

OVĚŘOVNA: Potetovaní Ukrajinci na dovolené v Chorvatsku? Ne, maďarští neonacisté na koncertě

Číst článek

V Chorvatsku teď mluví o tom, že jedno z opatření, které velmi výrazně Slovinsku pomohlo v boji se zdražováním, byly veřejné černé listiny, do kterých se mohl podívat kdokoliv a na kterých se velmi dlouhou dobu ocitali podniky a obchodníci, kteří zdražovaly nad přijatelný rámec.

Pro obchodníky bylo ocitnutí se na listině tak velkou negativní reklamou, že se ceny postupně stabilizovaly.

Některé položky oproti původní ceně ve slovinských tolarech sice podražily, jiné ale zase zlevnily. Slovinská asociace spotřebitelů za tehdejší aktivní přístup získala i ocenění od Evropské komise.

Zavedení těchto černých listin tedy může být něco, k čemu by se i mohlo přistoupit i v Chorvatsku. Záleží ale i na tom, co udělá vláda v Záhřebu.

Tea Veseláková, kth Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme