„Na začátku roku stálo kilo smetany 58 korun, v současné době stojí 105 korun. Tuk chybí na celém evropském trhu,“ říká prezidentka Potravinářské komory Večeřová.
„Spotřebitelé před lety začali preferovat tučnější mlékárenské výrobky. Máslo má konkurenci v dalších mlékárenských produktech a to je důvod ke zdražování,“ komentuje agrární analytik Petr Havel.
Místopředseda ANO Karel Havlíček v debatě uvedl, že důvodem vysokých cen jsou mimo jiné drahé energie či daň z přidané hodnoty, která je podle něj vyšší než v jiných zemích.
Červencový růst cen v Česku činil 2,2 procenta, těsně nad dvouprocentním očekáváním analytiků. Zpomalilo zlevňování potravin, inflaci ovlivnilo zejména zdražení dovolených s komplexními službami.
„Z pohledu toho, kolik stejný nákupní košík stál před rokem, je dnes o 4,8 procenta levnější,“ tvrdí Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza v Interview Plus.
Prodejna nabízí hlavně trvanlivější potraviny, například maso tam lidé koupí jen uzené. Rozdíl v ceně nákupu je oproti průměru v supermarketu výrazný, někdy lidé zaplatí i o polovinu méně.
Květnová meziroční inflace 2,6 procenta byla o 0,1 procentního bodu vyšší, než očekávala jarní prognóza České národní banky. Mírně klesly ceny potravin, služby naopak podražily.
Český rozhlas a server iROZHLAS.cz zjišťovaly ceny potravin po celém Česku už počtvrté a znovu se potvrdilo, že jsou v supermarketech v jednotlivých městech prakticky totožné.
Lihoviny se v dubnu prodávaly meziročně o 10,4 procenta dráž, cena vína stoupla o 5,5 procenta, piva o 6,5 procenta a tabákových výrobků o 7,1 procenta.
Cena kakaa v týdnu překročila rekordní hranici 10 tisíc dolarů za tunu, to je přes 230 tisíc korun. Od loňska přitom kakao zdražilo už víc než čtyřikrát.
Nejvyšší důchodovou dávku v takzvaném prvním pilíři systému penzí pobírají důchodci v Norsku. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16 000 korun.
„Cena obilí je dnes okolo 3500 korun, ale náklady na dopravu z Ukrajiny do evropského přístavu jsou třeba 2500 korun. Proto to ukrajinský zemědělec raději prodá hned za hranicemi,“ vysvětluje Pýcha.
Ze školních jídelen odebírá obědy více strávníků než před půl rokem. Vyplývá to z údajů škol v Ostravě, které Český rozhlas oslovil. Na obědy chodí víc žáků i mimoškolních strávníků.
„Problém může být v tom, že to jsou ti velcí, co si tu stejnou cenu nasadí a může být možná vyšší,“ říká k průzkumu cen potravin Radiožurnálu a iROZHLAS.cz ekonomka Jana Matesová.
Shodné ceny u stejného zboží nebo rozdíl jen pár haléřů. Tak dopadlo srovnání cen redaktory Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz v prodejnách sedmi největších obchodních řetězců.
Prosincové zpomalení ovlivnily hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Meziroční zdražení uzenin zpomalilo na 0,6 procenta z listopadových 3,4 procenta, uvádí Český statistický úřad.
V některých pařížských supermarketech Carrefouru se již oznámení o zastavení prodeje produktů firmy PepsiCo objevila a zákazníci většinou na opatření reagovali příznivě, napsala agentura Reuters.
Na větší aktivitu úřadu apeloval i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Předseda úřadu Petr Mlsna se ale nedomnívá, že by se antimonopolní úřad vyhýbal řešení velkých problémů.
Debaty nad cenami českých potravin pokračují, obchodníci je plánují od ledna kvůli vyšším nákladům zdražit. Podle ekonoma Jana Bureše by situaci mohl změnit Antimonopolní úřad.
Podle prezidenta Svazu obchodu Tomáše Prouzy český průmysl nebyl připravený na situaci drahých energií. „Není možné říct, že za to může každý ostatní než jenom obchodníci,“ říká ministr Výborný.
„V této odpovědi je vzácná shoda napříč českou populací. Skutečně: mladí, staří, ženy, muži z měst, z venkova. Na prvním místě prodejci, a pak až ti další,“ říká Ivan Cuker ze společnosti Median.
Podle obchodníků od ledna zdraží potraviny, a to i přes nižší sazbu DPH. Předseda Antimonopolního úřadu Petr Mlsna si vyžádal schůzku s ministrem zemědělství Výborným, ten se zdražováním nesouhlasí.
Polsko loni v únoru sazbu DPH u některých základních potravin, například mléčných výrobků, masa, ovoce a zeleniny, snížilo z pěti na nula procent ve snaze pomoci domácnostem čelit vysoké inflaci.
„Jednoznačně selhal stát. A to ne teď, ale v posledních třiceti letech, kdy nevybudoval ochranu trhu před zneužitím síly,“ říká ekonomka Jana Matesová v rozhovoru pro iROZHLAS.
„Například u jednoho nejmenovaného řetězce je nákupní cena kilogramu mrkve 9,30 koruny a na pultech je za 27,90. To je obchodní přirážka 261 procent,“ říká Výborný v rozhovoru pro Radiožurnál.