Polsko loni v únoru sazbu DPH u některých základních potravin, například mléčných výrobků, masa, ovoce a zeleniny, snížilo z pěti na nula procent ve snaze pomoci domácnostem čelit vysoké inflaci.
„Jednoznačně selhal stát. A to ne teď, ale v posledních třiceti letech, kdy nevybudoval ochranu trhu před zneužitím síly,“ říká ekonomka Jana Matesová v rozhovoru pro iROZHLAS.
„Například u jednoho nejmenovaného řetězce je nákupní cena kilogramu mrkve 9,30 koruny a na pultech je za 27,90. To je obchodní přirážka 261 procent,“ říká Výborný v rozhovoru pro Radiožurnál.
Video, kde premiér Petr Fiala nakupuje v Česku a v Německu, se stalo hitem i v zahraničí, které zřejmě nemůže uvěřit tomu, že by toto premiér jakékoliv země mohl myslet vážně. Bohužel: myslí.
Od začátku příštího roku nelze počítat s poklesem cen potravin, když mají růst ceny energií. Snížení daně z přidané hodnoty o tři procenta se proto nemůže projevit, uvedla šéfka Potravinářské komory.
S výjimkou zeleniny by už letos a příští rok Česko nemělo čekat velké zdražování, tvrdí agrární analytik. Ředitel klatovských drůbežáren však už další zlevňování masa nechce.
ržby obchodníků klesají už šestnáct měsíců v řadě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Podle ekonomů jsou důvodem i obavy Čechů ze zhoršení ekonomické situace.
Luboš Sedláček si odváží srnku, která má necelých 11 kilogramů. Rozporcovat si ji musí sám. „Je s tím trošku víc práce. Ale je to zase vykoupeno tím, že to není tak drahé,“ těší ho.
Automaty na mléko jsou poměrně rozšířené. Ale hned vedle je unikát. Automat na Nošovické kysané zelí. „Denně se prodá kolem padesáti sáčků. Lidé sem jezdí dokonce i ze Slovenska,“ říká Ivana Bolíková.
„Minulý rok se to pohybovalo kolem 13 korun, ale teď to spadlo na 9 korun a 30 haléřů. Ovšem samozřejmě náklady nám zůstaly stejné,“ popisuje farmář Alois Mejsnar z Trutnovska.
Řada velkých potravinářských firem skončila loni s rekordními zisky. Premiér Petr Fiala je vyzval, aby zlevnily. Obchodníci ale popírají, že by jejich výdělky byly tak vysoké, aby mohli ceny upravit.
Česko šlo vlastní cestou, původně chtěli ministři sledovat marže u jednotlivých položek potravin a teď apelují na černé svědomí producentů. Ceny v obchodě potvrzují, že marně.
„V Česku každý rok odteče z polí půda, která by naplnila asi dva miliony sklápěcích tatrovek,“ přibližuje Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
Úrodu rýže v zemi poškodily silné deště a ceny rýže se v Indii za poslední rok zvýšily více než o desetinu. Podle odborníků by omezení mohlo zvýšit světové ceny potravin.
Projevit by se podle Výborného mělo i navrhované snížení DPH u potravin z 15 na 12 procent, pokud bude schválený vládní balíček opatření. Dále chce Výborný využít tlaku na výrobce.
Že trh s potravinami opět funguje, řekl Nekula (KDU-ČSL) v reakci na závěry, že při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nebyla porušena hospodářská soutěž.
Antimonopolní úřad zveřejnil výsledky kontrol cen potravin. Zaměřil se na mouku, mléko, máslo, vejce a kuřecí maso. Prověřoval, zda někdo ceny v celém řetězci nepřiměřeně navyšuje.
Ceny potravin se podle Mikošky začínají stabilizovat, což by mělo být vidět na pekařských výrobcích. Chválí také zákonnou povinnost řetězců dávat potraviny potravinovým bankám.
V únoru byla meziroční inflace 16,7 procenta, v březnu to bylo o dva procentní body méně, uvedl Český statistický úřad. Podle analytiků to způsobily nižší ceny potravin, pohonných hmot ale i energií.
Stát by měl prostředí především nasvěcovat, aby pomáhal spotřebitelům dělat lepší rozhodnutí, a zároveň by měl podporovat konkurenci. To zatím nedělá dostatečně, říká Rod.
Jsme svědky začarovaného kruhu, protože obchodníci pro změnu tvrdí, že reagují na ceny dodavatelů. Potravináři a zemědělci zase své zdražování potravin zdůvodňují rostoucími náklady.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula uvedl, že poprvé se skupina sejde v úterý 21. března, kdy bude mít k dispozici nejnovější data Českého statistického úřadu za únor.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže může díky novele zákona o významné tržní síle kontrolovat stovky subjektů od zemědělců přes potravináře až po obchodníky.
V meziročním srovnání ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla o 1,7 procenta, zatímco růst v eurozóně byl nepatrně silnější a dosáhl 1,8 procenta.