Zvýšené ceny pro řetězec vypočítali vědci z Technické univerzity v Norimberku a univerzity z Greifsweldu. Vyšlo jim například, že třísetgramové balení sýru maasdam by zdražilo na dvojnásobek, na zhruba 120 korun, protože připočítali 20 korun na emise a CO2 a 18 korun za znečištění půdy způsobené intenzivním zemědělstvím na výrobu krmiv. Můžete popsat, jak se taková cena, která zohledňuje dopady na životní prostředí, tvoří?
Takový výzkum běží už asi 20 let v řadě zemí, pokusy byly i v Česku. Výzkumníci se dívají na to, jak velké škody vznikají při produkci jednotlivých druhů zboží, škody, které nakonec nejsou započteny do jejich reálných nákladů.

Docela pěkně je to vidět na erozi půdy. V Česku každý rok odteče z polí půda, která by naplnila asi dva miliony sklápěcích tatrovek. Ministerstvo zemědělství odhaduje, že škoda, která tím vzniká, je kolem 18 až 19 miliard korun.

Kdyby se to započetlo k ceně rostlinné výroby, která se na polích produkuje, stoupne zhruba o jednu čtvrtinu. Je to škoda, která někde vzniká, ale není započtena do reálných nákladů výrobku.

Jak se dají dopady na životní prostřední a zdraví přepočítat na peníze? Je na to nějaký vzoreček či tabulka?
V některých případech je to poměrně jednoduché. U škod způsobených erozí dokážeme spočítat, o kolik kvůli odtékající půdě klesne produkce, a tudíž budoucí výnosy. Zároveň víme, že půda způsobuje škody na vedlejších pozemcích, které dokážeme spočítat.

V jiných případech musíme pracovat s tím, že máme sofistikované propočty, které se pokouší často i na globální úrovni odhadovat, jaké jsou dopady například změn klimatu na globální ekonomiku, jak vysoká spotřeba pesticidu poškozuje lidské zdraví.

Jsme schopni spočítat, jaké to má reálné náklady na ekonomiku, a víme, že ty náklady jsou v nějakých případech velmi vysoké.

Dalo by se lehce namítnout, že jakákoliv výroba či výstavba už od vzniku železnice vždy přinášela výhody i nevýhody. Co tím řetězec Penny Market sleduje? Co má být cílem kampaně?
To je dobrá otázka. Je jasné, že řešením nemůže být, že spočteme škody, započteme je do cen a potraviny budou dražší. Myslím, že se Penny snaží spíše o symbolický krok, kterým chce ukázat na několika vybraných typech zboží, jak velké nezapočtené škody jsou. Řešením pochopitelně není zvýšit cenu, ale zajistit, aby škody postupně začaly klesat.

Například abychom na polích začali hospodařit tak, aby z nich neodtékaly miliony tun půdy a zbytečně postupně neklesala jejich úrodnost.

Jak by mohla takováto kampaň podle vás zafungovat v Česku? Byl by nějaký rozdíl mezi Českem a Německem? Protože v Česku jsou ceny potravin vyšší a platy naopak nižší.
Pravděpodobně by ta čísla byla trochu odlišná. Na jednu stranu ceny potravin v Německu jsou jiné, na druhou stranu české zemědělství v některých částech země vypadá podstatně jinak než v některých částech Německa. Některé škody u nás mohou být vyšší než v Německu. Patrně by se ty výsledky lišily položku od položky.

V Německu při větším výzkumu vycházelo, že na kilogram produkovaných zemědělských komodit by škody měly činit v přepočtu asi 19 korun.

Už jste to naznačil, ale je reálné, že by se časem mohla tato položka v cenách nejen potravin, ale i dalších výrobků, odrazit?
Už se to začíná odrážet. Ta firma to nedělá jenom proto, že by chtěla symbolicky svým zákazníkům ukázat, že společně neplatíme dopady, které při produkci potravin vznikají, dělá to proto, že se začíná zabývat dopady svých dodavatelských řetězců a začíná v nich vnímat riziko.

Pokud z polí ve velkém odtéká zemědělská půda a úrodnost klesá, tak to znamená dlouhodobé ekonomické riziko. Nejen pro prosperitu samotných zemědělců, ale i firem, které od nich odebírají potraviny, následně je prodávají a stává se to součástí nákladů. Snižuje to stabilitu trhu a začíná z toho být významné ekonomické riziko a firmy se tím začínají zabývat.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít