Velká kontrola cen potravin. V Česku nebyl žádný kartel ani nepřiměřené marže, trh se choval přirozeně
Antimonopolní úřad zveřejnil v úterý výsledky kontrol cen potravin. Zaměřil se na mouku, mléko, máslo, vejce a kuřecí maso. Prověřoval, zda někdo ceny v celém řetězci od výrobců přes zpracovatele po prodejce nepřiměřeně navyšuje. Kompletní zpráva má 117 stran. „Šetření neukázalo selhávání hospodářské soutěže,“ shrnul úřad.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prověřil 200 podniků a 14 svazů. Data zkoumal na měsíční bázi, a to zpětně až do roku 2018. Chtěl totiž zhodnotit vývoj cen na trhu od doby před vypuknutím pandemie koronaviru.
Zaměřil se na případné zakázané dohody neboli kartely, zneužití dominantního postavení na trhu, nekalé obchodní praktiky, nepřiměřené marže a podobně.
Závěry kontrol ÚOHS
- „Na žádném trhu nebylo zjištěno dominantní postavení.“
- „Nebyly zjištěny indicie kartelových dohod.“
- „Nebylo zjištěno nepřiměřené navyšování obchodní přirážky v jedné části řetězce.“
„Razantní cenové zvýšení patrně nebylo v důsledku kartelu,“ zmínil u másla a mléka Kamil Nejezchleb, místopředseda antimonopolního úřadu. U vajec, mouky ani kuřecího masa pak podle něj antimonopolní úřad neodhalil nikoho s dominantním postavením na trhu.
U marží se pak úřad zaměřil na pět klíčových časových bodů: pandemie covidu, začátek energetické krize, válka na Ukrajině, růst cen v předvánočním období a začátek šetření antimonopolního úřadu.
„Zkoumali jsme data od roku 2018 do února 2023 po měsíčních bázích. Vidíme trendy, kdy dochází v letech 2018, 2019, 2020 k výrazné produkci pšenice s dobrými klimatickými podmínkami a snižující se ceně, naopak na druhé straně energetickou ránu související s pádem některých dodavatelů nebo válkou na Ukrajině,“ popsal chování trhu předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna.
Trh s potravinami podle Nekuly opět funguje. Za své výroky o vině obchodů na růstu cen se ale neomluví
Číst článek
„Nelze říci, že by za razantní zdražování mohl jeden článek řetězce,“ zhodnotil Mlsna výsledky tříměsíčního šetření.
„Trh se chová přirozeným způsobem,“ dodal. „Rozetnutí gordického uzlu visí na zkrocení inflace,“ domnívá se předseda antimonopolního úřadu.
Za růst cen mohla mimo jiné ptačí chřipka, ceny energií a hnojiv nebo krmných směsí pro kuřata. Mlsna zároveň upozornil, že třeba vyšší cenu energií zaplatí spotřebitel třikrát. Do ceny si ji promítnou výrobci, zpracovatelé i prodejci.
Antimonopolní úřad zároveň neodporučil cenovou regulaci „Experimenty, které se začaly zkoušet například v Maďarsku, vedly k opaku, tedy extrémnímu nárůstu cen,“ připomněl Mlsna. A ocenil Česko, že k něčemu takovému nepřistoupilo.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula z KDU-ČSL, již dříve odmítl, že by vláda chtěla zastropovat ceny potravin. Narušilo by to podle něj trh. Nově chce ale snížit sazbu DPH u potravin. Zda to ovlivní ceny, ale není zcela jasné.
V Polsku levněji?
Proč jsou potraviny v některých okolních státech Česka levnější? „Významným faktorem, který ovlivňuje cenu potravin v České republice, je sazba DPH. Pokud porovnáme výši DPH s ostatními evropskými státy, tak máme nejvyšší DPH, tedy 15procentní,“ upozornil ve vysílání České televize Mlsna.
„Pokud se podíváte na Polsko, kde je moratorium, nulové DPH na potraviny, až do poloviny tohoto roku a lze předpokládat, že bude prodlouženo až do konce roku 2023, tak už jenom to je konkurenční výhoda, která vám zlevní potraviny v reálu o 15 procent z maloobchodní ceny. Což je výrazná věc,“ doplnil.
„Do cen nebo výše marží se výrazně promítají národní dotace. Státy, které mají rozvinutý systém národních dotací, mají komparativní výhodu. Plus míra inflace, která v České republice dosáhla dvouprocentních čísel,“ vyjmenoval faktory, které ovlivňují cenu potravin.
Kontroly cen potravin
Vysoké ceny potravin už prověřovaly také Česká obchodní inspekce a Potravinářská inspekce. Ministr Nekula před časem uvedl, že kontroly dopadly hůře, než čekal. A budou podle něj pokračovat.
VIDEO: Nečekal jsem, že nám někdo bude tleskat, ale ta opatření jsou nutná, říká premiér Fiala
Číst článek
„Dochází k masivnímu porušování potravinového práva, ale rovněž i zákona na ochranu spotřebitele, a to včetně nekalých obchodních praktik,“ řekl již dříve ministr. Ceny potravin podle něj naznačují, že obchodníci zneužívají svého postavení na trhu.
Svaz obchodu a cestovního ruchu vyzval v úterý Nekulu, aby se za své výroky proti obchodním řetězcům omluvil. Prezident svazu Tomáš Prouza zároveň zveřejnění závěrů úřadu považuje za ukončení diskuse o cenách potravin.
Zástupci obchodu dlouhodobě obviňují z nepřiměřeného růstu cen hlavně zemědělce a potravináře. Podle Prouzy jen reagují na ceny, za které kupují zboží od dodavatelů.
Jenže dodavatelé tvrzení, že navyšují ceny uměle, odmítají. Jak už dříve řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová, ceny potravin pro spotřebitele stoupaly v důsledku zdražování energií.
„Nebylo to bezdůvodné, protože nám enormně vzrostly náklady. Podle typu výrobku je to 40 až 80 procent na jednotlivé výrobky. A samozřejmě logicky se každý snaží promítnout aspoň část zvýšených nákladů do cen potravin, tudíž samozřejmě rostou,“ podotkla Večeřová.
Česko šesté v EU
Podle Eurostatu vzrostly ceny potravin v Česku loni o víc než 27 procent. Jsme tak šestí v Evropské unii, pokud jde o zdražování. V posledních týdnech ale některé potraviny znovu zlevňují, třeba vejce nebo cukr.
Ceny mouky byly v dubnu meziročně vyšší o 6,3 procenta, v březnu to bylo o 32,6 procenta. Dále také zpomalil růst ceny například masa na 12,7 procenta z březnových 22,7 procenta, polotučného trvanlivého mléka na 19,2 procenta z 45,2 procenta nebo vajec na 41,2 procenta ze 75,5 procenta.
