Čeští stíhači v Pobaltí třináctkrát odstartovali k ostrým vzletům. Většinou mířili k ruským strojům
Čeští stíhači absolvovali v Pobaltí za dobu svého dosavadního působení 13 ostrých vzletů. Kromě toho ve vzduchu strávili také stovky hodin při cvičných letech. Hlídání nebe nad pobaltskými republikami budou mít čeští piloti gripenů na starosti do konce roku. Přelet stíhaček je naplánován na první lednové dny.
Čeští piloti s letouny JAS-39 Gripen působí na estonské základně Ämari od začátku září. „Předání operačního úkolu je plánováno na 31. prosince. Přelet gripenů a první části personálu by se pak měl uskutečnit ve čtvrtek 2. ledna,“ uvedl velitel uskupení podplukovník Pavel Pavlík. Druhá polovina jednotky se vrátí o týden později. České vojáky vystřídají na estonské základně příslušníci polských vzdušných sil s letouny F-16.
NATO posílí obranu Pobaltí a Polska, shodla se aliance na summitu v Londýně. Pro bylo i Turecko
Číst článek
K takzvaným ostrým vzletům čeští stíhači startovali za necelé čtyři měsíce třináctkrát. V minulosti spojenci v takových případech zasahovali především u ruských strojů. Takzvané ostré vzlety se většinou týkají letadel, která nekomunikují, nemají zapnuté letové odpovídače nebo letí bez platného letového plánu.
Podle Pavlíka kromě ostré hotovosti startují piloti i ke cvičným letům. „Spolupracujeme s aliančními kolegy ve vzduchu i na zemi,“poznamenal. Ve společných výcvikových misích podle něj stíhači strávili stovky hodin, spolupracují i s jednotkami takzvané alianční předsunuté přítomnosti, které do Pobaltí kvůli obavám z ruských hrozeb vyslalo NATO. Piloti v Pobaltí trénují i lety v nízkých výškách nad mořem.
Kromě českých letců v Pobaltí působí i belgické a dánské letectvo s letouny F-16 z litevské základny Šiauliai.
Pro české letectvo je estonská mise šestým střežením spojeneckého vzdušného prostoru. Kromě Pobaltí třikrát čeští stíhači působili na Islandu.