Česko jako ‚covidový kotel Evropy‘. Jiné země už pomalu uvolňují, Slovensko drtí počty úmrtí
Díky tvrdým protiepidemickým opatřením se většině evropských zemí v posledních týdnech podařilo zkrotit zimní vlnu epidemie covidu-19, stále víc států proto přikračuje k opatrnému rozvolňování zavedených „lockdownů“. Česku se ale rapidní snížení denních přírůstků nedaří a počty pozitivně testovaných naopak rostou, čehož si všímají i některá zahraniční média. Jak vypadá situace v okolních zemích a dalších koutech Evropy?
Podobně jako v říjnu poutá koronavirová situace v Česku pozornost zahraničních médií i v současnosti. Polská verze německého serveru Deutsche Welle zemi označuje za „covidový kotel v srdci Evropy“ a například německý deník Sächsische Zeitung píše, že „česká vláda v boji s pandemií selhala“, zavedení hraničních kontrol na německo-českých hranicích je proto „smutné, ale nevyhnutelné“.
Rekonstrukce jednání mezi Babišem a hejtmany: premiér s návrhy nepřišel, vládu zachránil Blatný
Číst článek
Právě hraničním kontrolám, ke kterým Berlín přistoupil po zařazení Česka na seznam oblastí s vysokým výskytem mutací koronaviru, se německá média v posledních dnech věnují nejčastěji. Die Welt si přitom všímá i výroků iniciativy Chcípl PES, která o víkendu vyzvala vládu k uzavření hranic také pro německé občany a české zdravotníky pracující v Německu.
„Takováto nepřátelská rétorika je známější z probíhajícího konfliktu mezi Ruskem a Západem, výzvy ale přicházejí z Prahy,“ píše Die Welt, který dochází k závěru, že „politická nálada je v sousední zemi výbušná, což má následky i pro boj s koronavirem“.
Mediální pozornost se Česku nevyhýbá ani v Rakousku. Například tamní deník Kurier mimo jiné upozorňuje, že vláda Andreje Babiše ztratila během posledních měsíců velkou část důvěry. „Už na podzim byla Česká republika držitelem negativních rekordů v rámci EU, od té doby ale čísla nikdy nedosáhla rozumné úrovně,“ podotýká Kurier v komentáři vydaném koncem minulého týdne.
Pohled zahraničních médií ukazuje, že se Česko opět stává odstrašujícím případem Evropy, a podobný obrázek nabízí i statistiky nově nakažených. Podle srovnávací mapy Světové zdravotnické organizace je takzvaná 14denní incidence, tedy počet nově odhalených nákaz v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za posledních čtrnáct dní, v Česku nejvyšší ze zemí Evropské unie. A počty nakažených dál rostou.
Například během pondělí testování v Česku odhalilo 8745 případů koronaviru, tedy skoro o tisíc víc než před týdnem. Nové denní přírůstky sice nejsou jediným ukazatelem situace v jednotlivých zemích, kde se navíc postup pro testování obyvatel může lišit, ve velké části zemí se ale v posledních týdnech podařilo statistiky srazit a některé státy dokonce přistupují k pozvolnému uvolňování opatření.
Německo
Sousední Německo, které kvůli obavám z dalšího šíření koronaviru minulý týden obnovilo hraniční kontroly na českých hranicích, v pondělí odhalilo 3856 nových případů nákazy, tedy zhruba o pět tisíc míň než osmkrát menší Česko.
Antropolog Samek: Komunikace české vlády je oproti té německé jako rozbouřené moře
Číst článek
V porovnání s hodnotami zaznamenanými před týdnem, kdy Institut Roberta Kocha ohlásil 3379, jde sice o mírný nárůst, sluší se ale podotknout, že země se zatím dokáže bránit většímu šíření nakažlivějších mutací koronaviru. Německo už na svém území přitom zaznamenalo nejen britskou variantu, ale také nakažlivější „mutanty“ z Brazílie a Jihoafrické republiky.
Přestože má jednu z nejnižších incidencí koronaviru v Evropě, Německo, které dlouhodobě volí opatrný přístup k pandemii, zatím uvolnění nechystá. Lockdown, který měl skončit v neděli 14. února, vláda kancléřky Angely Merkelové po dohodě se zemskými premiéry znovu prodloužila nejméně do 7. března.
„Může přijít třetí vlna, kterou ale dokážeme porazit, jen když skutečně snížíme počty případů do takové míry, že zdravotní úřady znovu získají kontrolu nad virem a dokážou znovu trasovat kontakty,“ prohlásila minulý týden Merkelová a dodala, že podle odborníků není výhled příliš optimistický – do poloviny března by totiž nakažlivější „zmutované viry mohly získat převahu“.
Od 1. března tak sice budou moct otevřít kadeřnictví, zároveň se však zpřísnila podmínka pro otevírání ostatních částí německé ekonomiky. Podle dohody Merkelové se zemskými premiéry je nyní zapotřebí, aby statistiky ukazovaly méně než 35 nových případů nákazy na 100 000 obyvatel za sedmidenní období, předtím přitom úřady hovořily o 50 případech.
Spíš než uvolňování tak Německo plánuje rozšířit možnosti testování proti koronaviru. V pondělí ministr zdravotnictví Jens Spahn oznámil, že od 1. března si všichni obyvatelé země budou moct nechat zdarma provést koronavirový rychlotest. V brzké době Spahn počítá i se schválením samotestování pro školy a školky.
Polsko
Po podzimní vlně epidemie covidu-19, během které počty nově nakažených šplhaly i přes 20 tisíc případů za den, se situace od začátku roku stabilizovala také v Polsku. Úřady 38milionové země v posledních týdnech evidují kolem šesti tisíc pozitivně otestovaných za 24 hodin, od února tak Varšava začala s postupným rozvolňováním opatření.
Po uvolnění opatření obsadili turisti polská horská střediska. V Zakopaném musela zasahovat policie
Číst článek
Otevřely obchody v nákupních centrech a provoz obnovily také kulturní zařízení včetně muzeí a galerií, od pátku fungují také kina, divadla, hotely a lyžařská střediska – prozatím jen na dobu dvou týdnů. Vláda upozorňuje, že otevření skiareálů a ubytovacích zařízení je pouze podmínečné a že o dalším postupu rozhodnou samotní Poláci.
Po víkendovém opileckém řádění v lyžařském středisku Zakopané na polské straně Tater přitom varování úřadů ještě zesílilo. „Byl bych nerad, kdyby se Zakopané stalo počátkem třetí vlny pandemie v Polsku,“ citovala agentura Reuters slova ministra zdravotnictví Adama Niedzielskiho, který označil jednání neukázněných rekreantů za hloupé a nezodpovědné.
Návrat restrikcí by tak mohl přijít dřív, než by si někteří Poláci přáli. Během úterý navíc Niedzielski upozornil, že počty nakažených začínají v zemi opět růst. „Trend týdenního tempa růstu se poprvé od poloviny listopadu ukazuje v kladných hodnotách,“ napsal ministr zdravotnictví na twitteru.
Uzavřeny nadále zůstávají restaurace a kavárny, prodávat jídlo a pití mohou jen z výdejního okénka. Poměrně často se objevují případy, kdy majitelé gastronomických podniků otevřou i přes zákaz.
Rakousko
Po šesti týdnech plošné uzávěry přistoupilo k částečnému rozvolňování také Rakousko, které začátkem minulého týdne otevřelo všechny obchody, muzea, knihovny, kadeřnictví či kosmetické salony. Do škol se mohla vrátit i část dětí, ty se pravidelně testují buď ve škole, nebo jim testy na koronavirus provádějí doma rodiče.
Čech v Rakousku: Vláda komunikuje jasně a zavřené podniky podporuje. Testování na covid dělají i lékárny
Číst článek
„Testy pro školáky jsou snadné – jen strčíte tyčinku na dva centimetry do nosu a pětkrát zatočíte. Je k tomu návod s popisem a také na internetu si můžete najít videa, kde vidíte, jak to udělat. Žádné obavy tam nejsou,“ řekl v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz Čech žijící v Rakousku Tadeáš Horký, který popsal například i to, za jakých pravidel v zemi fungují lyžařská střediska.
Právě na rozsáhlé testování sází rakouská vláda v boji s pandemií nejvíc. Od 1. března mají být k dispozici bezplatné testy k domácímu použití také v lékárnách, už nyní je přitom negativní test podmínkou pro návštěvu kadeřníka, kosmetického nebo masážního salonu.
„Když budeme testovat, testovat, testovat, je to alternativa k lockdownu,“ uvedl štýrský hejtman Hermann Schützenhöfer na pondělní tiskové konferenci, které se účastnil i kancléř Sebastian Kurz. Ten mimo jiné oznámil, že do Velikonoc (začátek dubna) už vláda další uvolňování opatření nechystá. Restaurace, kavárny, hotely, divadla nebo kina tak zůstanou zavřené dalších zhruba sedm týdnů.
Přestože Kurz označuje koronavirovou situaci i po částečném otevření za „stabilní“, Německo hledí k Rakousku s obavami. V zemi se totiž šíří i nové mutace koronaviru – takzvaná britská varianta především na východě země, jihoafrická zase v Tyrolsku. Tuto západorakouskou spolkovou zemi proto Berlín v neděli zařadil na seznam oblastí s vysokým výskytem koronavirových mutací a na společných hranicích zavedl kontroly.
Slovensko
Z okolních zemí se denní počty nakažených zvyšují nejrychleji na Slovensku, uvolnění opatření je proto v nedohlednu. Pětimilionová země navíc v posledních dnech drží smutné prvenství v počtu úmrtí nakažených koronavirem.
5:18
Studie: Kašel covid pozitivních vyprodukuje až desetkrát víc infekčního aerosolu, než když mluví
Číst článek
Podle webu Our World in Data je Slovensko v počtu úmrtí na milion obyvatel za posledních sedm dní nejhorší na světě. Země přitom do statistik zahrnuje jen ty případy, kdy byl covid skutečně bezprostřední příčinou úmrtí. Na Slovensku navíc platí velmi přísná protikoronavirová opatření.
Krátce před Vánoci úřady zavedly zákaz vycházení s některými výjimkami včetně cest do zaměstnání a uzavřely většinu prodejen. Následně vláda karanténní opatření ještě zpřísnila, k výraznějšímu snížení počtu pacientů s covidem-19 v nemocnicích ale nevedla.
Na vysoký počet hospitalizovaných a obětí covidu-19 v úterý znovu upozornil také hlavní hygienik Ján Mikas. „Všechna důležitá opatření už byla přijatá, je ale potřeba je dodržovat,“ zdůraznil během tiskové konference Mikas, který zároveň kritizoval obyvatele za to, že při trasování neposkytují kontakty osob, s nimiž přišli do kontaktu.
Vážnost situace přitom slovenští odborníci připisují především šíření nakažlivější britské varianty v zemi. „Lockdown, který fungoval v případě původní varianty viru, není tak efektivní proti nakažlivější mutaci,“ cituje slovenského epidemiologa Marka Majdana americký list Washington Post.
Už na počátku února ministr zdravotnictví Marek Krajčí uvedl, že téměř u tří čtvrtin zkoumaných vzorků na Slovensku analýza prokázala přítomnost nakažlivější mutace koronaviru. Vláda proto prodloužila nejen nouzový stav, ale také zákaz vycházení.
Belgie
Mezi evropské země, které přistupují k pozvolnému uvolnění opatření, se v minulých dnech zařadila i Belgie. Jedenáctimilionová země ještě na podzim patřila mezi nejvíce zasažené státy Evropy, kdy vykazovala také vysokou míru úmrtí spojených s nákazou covidem-19, díky plošné uzávěře ale dokázala rapidně snížit jak počty hospitalizovaných, tak denní přírůstky nakažených.
Belgičané si tak opět mohou dojít k holiči, do zoo nebo si zamluvit ubytování v kempech či prázdninových ubytovnách. Otevřená jsou také muzea i všechny obchody, zavřené naopak zůstávají restaurace a bary.
Evropské země se snaží obrnit před mutacemi z Brazílie a JAR. Co o nakažlivějších variantách víme?
Číst článek
Země, která vykazuje lepší covidové statistiky než sousední Francie nebo Nizozemsko, ale ze strachu z nových mutací zatím stále trvá na uzavření svých hranic. Zakázané jsou veškeré cesty přes hranice, pokud nejsou odůvodněné pracovními povinnostmi nebo návštěvou rodiny.
„Nechceme postavit kolem Belgie zeď. Můžeme cestovat do cizích zemí, ale jen ze skutečně dobrých důvodů,“ uvedl na konci ledna premiér Alexander De Croo a dodal: „Situace se v posledních týdnech stabilizovala, ale to neznamená, že nebezpečí zmizelo.“
Itálie
Plošná uzávěra se začala zmírňovat také v některých italských regionech, které se na začátku února přesunuly do nižšího, takzvaného žlutého stupně opatření. Díky tomu se ve většině Itálie znovu otevřely bary, restaurace nebo muzea.
Ve žlutých oblastech se měla v pondělí otevřít také lyžařská střediska, v neděli večer ale ministr zdravotnictví Roberto Speranza z levicového uskupení Leu rozhodnutí na poslední chvíli zrušil a uzávěru prodloužil až do 5. března. Krok, kvůli kterému se stal terčem ostré kritiky řady politiků, Speranza odůvodnil obavami ze šíření nových mutací koronaviru.
Odborníci z vědecké rady známé pod zkratkou CTS nicméně volají po ještě tvrdším postupu a vyzývají vládu k návratu plošných uzávěr, které podobně jako v případě Německa dokážou „zachytit a zpomalit“ šíření nových variant koronaviru.
