Británie na prahu brexitu: poslední rok přinesl jednání s unií, opakované odklady i výměnu premiéra

Pomalu končící rok měl být rokem vystoupení Británie z Evropské unie. Místo toho se brexit třikrát odkládal, vyvolal ve Spojeném království obří politickou krizi, vedl k pádu vlády a k předčasným volbám. Pokud se dá někdo označit za vítěze těchto brexitových zmatků, je jím Boris Johnson. Za jeho cestou od vládního rebela do křesla premiéra, který pravděpodobně po Novém roce vyvede Británii z unie, se teď ohlédneme.

Londýn Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlajka Velké Británie a evropská vlajka v Evropském parlamentu

Velká Británie nejspíš vystoupí z EU v lednu 2020 (ilustrační foto) | Foto: Yves Herman | Zdroj: Reuters

Jako historickou chybu, která z Británie udělá satelit Evropské unie, kritizoval na počátku roku vládní poslanec a exministr zahraničí Boris Johnson brexitovou dohodu vyjednanou kabinetem Theresy Mayové. Stejně jako většině britských zákonodárců mu na ní vadila hlavně tzv. irská pojistka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Brexitový rok ve Velké Británii

Ta měla zabránit obnovení kontrol mezi oběma částmi Irského ostrova ponecháním Spojeného království v unijní celní zóně. Severní Irsko mělo navíc zůstat svázané s jednotným evropským trhem.

Britský parlament původní brexitovou dohodu třikrát odmítl a premiérka Mayová v polovině roku rezignovala na vedení vlády i konzervativců. V tento moment se otevřela příležitost pro jejího hlasitého kritika Johnsona. Z vnitrostranických voleb nového lídra vzešel jako jasný vítěz a nový premiér.

Most mezi Skotskem a Severním Irskem – utopie, nebo řešení brexitu? Dublin se plánu nebrání

Číst článek

„Dokončíme brexit, sjednotíme zemi a porazíme Jeremyho Corbyna! Přesně tohle uděláme!“ slíbil Johnson spolustraníkům po zvolení do čela britských konzervativců. Jako čerstvý předseda vlády ale musel nejprve strávit několik tvrdých porážek.

Ani Johnson nesplnil slib

Přes závazek, že bude raději ležet mrtvý ve škarpě, musel stejně jako Mayová požádat o další posunutí termínu brexitu. Narazil také u britského vrchního soudu, který označil zářijové rozhodnutí vlády přerušit zasedání parlamentu za nezákonné. S evropskou sedmadvacítkou se ale Johnson na podzim dohodl na úpravách brexitové smlouvy, ze které vypadla sporná irská pojistka.

BoJo a JoJo: Boris Johnson si do kabinetu dosadil i mladšího bratra. Ten brexit od začátku nechtěl

Číst článek

„Na Severní Irsko se však budou vztahovat některá pravidla evropského jednotného trhu, zejména na zboží,“ přiblížil hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier zásadní ústupek Johnsonova kabinetu.

Ten souhlasil i s vytvořením celní hranice v Irském moři mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Premiér nakonec prosadil i prosincové předčasné volby, ve kterých konzervativci drtivě zvítězili. A to hlavně díky slibu, že konečně zajistí brexit.

S pohodlnou absolutní většinou v nové Dolní sněmovně Johnsonovi už nic nebrání, aby vyvedl Británii z Evropské unie na konci ledna 2020. V následujících 11 měsících se pak chce pokusit o další husarský kousek a v takto krátké době se domluvit s unií na smlouvě o budoucích obchodních vztazích.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme