Arménský prezident Sarkisjan vyzval k odstoupení premiéra Pašinjana a k předčasným volbám

Arménská politická krize po prohrané válce v Náhorním Karabachu nabírá na obrátkách. Prezident Armen Sarkisjan vyzval k odstoupení vlády premiéra Nikola Pašinjana a vypsání předčasných parlamentních voleb. Současný arménský kabinet by podle něj měla nahradit „vláda národní svornosti“.

Jerevan Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protestující v Jerevanu proti současné vládě

Protestující v Jerevanu proti současné vládě | Zdroj: Reuters

Arménský prezident Armen Sarkisjan ve večerním poselství k národu uvedl, že předčasné volby jsou nevyhnutelné, vláda by měla podat demisi a předat vedení země vládě národní shody. Podle prezidenta to může zabránit chaosu, který Arménii hrozí. Odchod vlády Nikola Pašinjana požaduje i 17 opozičních stran, který každý den pořádají protivládní mítinky.

V metropoli Jerevanu se konala další opoziční demonstrace za odstoupení premiéra, označovaného od uzavření dohody s Ázerbájdžánem o ukončení války o Náhorní Karabach za „zrádce“. Pašinjan znovu odstoupit odmítl. Naopak demisi podal ministr zahraničí Zohrab Mnacakanian.

Tisíce Arménů prchají z Náhorního Karabachu. Humanitární pomoc jim zajišťují i Češi

Číst článek

Ministr zahraničí Mnacakanian odstoupil poté, co mluvčí jeho ministerstva popřela Pašinjanova předchozí prohlášení ohledně ázerbájdžánských územních nároků a tvrdila, že při vyjednání se od Arménie nepožadovalo, aby se zřekla druhého největšího karabašského města Šuša (arménsky Šuši).

Naopak podle Pašinjana byla válka důsledkem arménského odmítnutí podstoupit Ázerbájdžánu bez boje strategicky důležité město a sedm okresů sporného území.

Až po pádu města Šuša do ázerbájdžánských rukou Pašinjan uzavřel v noci z 9. na 10. listopadu s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem – za zprostředkování ruského prezidenta Vladimira Putina - dohodu o ukončení války, kterou Alijev označil za arménskou kapitulaci a konec okupace ázerbájdžánských území.

Boje o Náhorní Karabach, které se rozhořely 27. září, byly označovány za nejtvrdší od války na počátku 90. let, kdy Náhorní Karabach i přilehlá území ovládli tamní Arméni za podpory Arménie. O valnou část enklávy v nynějších bojích přišli.

Martin Dorazín, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme