„Na důkaz svého humanitárního cítění Ázerbájdžán souhlasil s prodloužením lhůty pro stažení arménských ozbrojených sil a Arménů nelegálně usazených v Kelbadžaru do 25. listopadu,“ řekl zástupce úřadu ázerbájdžánského prezidenta. S předáním okresu se počítalo právě v neděli.

Arménskou žádost ázerbájdžánskému prezidentu Ilhamu Alijevovi tlumočil jako prostředník ruský prezident Vladimir Putin, dodal. Harmonogram stažení z dalších dvou okresů, Agdam a Lačin, stále platí. První z nich má Jerevan předat 20. listopadu a druhý pak 1. prosince.

Dohoda o příměří přiznala Ázerbájdžánu významné územní zisky v Náhorním Karabachu. Na jejím základě Moskva vyslala do Náhorního Karabachu vojenský kontingent o zhruba 2000 vojácích, který má dohlížet na klid zbraní.

Pašinjan čelil v uplynulých dnech kritice politiků i lidovému hněvu za svůj souhlas s dohodou o příměří v Náhorním Karabachu, která stvrdila faktickou porážku arménských vojsk. V sobotu oznámila arménská tajná služba, že zmařila atentát na premiéra.

Boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu.

Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.

Dotčené tři okresy utvořily během konfliktu v 90. letech okolo Náhorního Karabachu obranný val, napsala agentura AFP. Vyhlídka na návrat Ázerbájdžánců vyvolala exodus arménského obyvatelstva, které se obává odvety. Mnozí z nich při odchodu své domy zapálili. Po konci konfliktu v 90. let odtud naopak utíkali Ázerbájdžánci.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít