Útok na Haníju v Teheránu se stal pouhý den po inaugaraci íránského prezidenta Masúda Pezeškjána, který je považován za umírněnějšího politika. Bývalý vůdce Hamásu Haníja podle Havlíčka v minulosti častokrát pobýval v Turecku a není pro něj překvapením, že Ankara útok kritizuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus s hostem Pavlem Havlíčkem, analytikem výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a odborníkem na Rusko. Moderuje Barbora Tachecí

„Bohužel je to dlouhodobá politika Turecka, které si zkrátka dělá svoji politiku nejen v regionu, ale častokrát i vůči Alianci. Někdy se o něm mluví jako o černé ovci NATO, podobně jako o (maďarském premiérovi) Viktoru Orbánovi uvnitř Evropské unie,“ hodnotí Havlíček.

„Zároveň je to člen, který je pro Alianci významný bezpečnostní hráč a významný aktér v tomto regionu,“ doplňuje.

Přesto bývá Severoatlantická aliance z rozhodnutí Ankary na rozpacích. „Chování Turecka jak historicky vůči Rusku, tak samozřejmě jeho ambivalentní pozice vůči například Ukrajině a válečnému konfliktu, který Rusko vede, někdy opravdu přidělává západním lídrům vrásky na čele,“ připomíná analytik.

Vzájemná podpora

Írán – podobně jako jiné významné arabské státy – v posledních letech spíše vybízel k deeskalaci blízkovýchodního konfliktu. Nyní však Teherán slíbil odplatu Izraeli, který z atentátu na Haníju obviňuje. Je ale otázka, kdo se postaví na stranu Teheránu.

„Bylo to vidět v minulých dnech, když se svolalo mimořádné setkání Rady bezpečnosti OSN. Iniciovalo to Rusko, které je stálým představitelem. A bylo to právě na popud Íránu,“ říká Havlíček, podle kterého jde o potvrzení vztahu mezi Teheránem a Moskvou. 

„Je tam vzájemná podpora a myslím si, že tohle bude dobrá příležitost, řekněme, znovu si Írán zavázat. A to s ohledem na nového prezidenta, který nebyl úplně očividně velmi proruský, jako tomu bylo v minulém období,“ doplňuje.

Írán dlouhodobě zasílá Rusku drony, Moskva za to na oplátku podle Havlíčka nabízí diplomatickou podporu, třeba právě na úrovni OSN.

„Bude tam určitě i praktická pomoc. Pokud by se na Blízkém východě rozjel větší konflikt – a není to v této chvíli úplně vyloučené – tak si Írán samozřejmě bude hledat přátele. Linka do Moskvy je velmi očividná. A ta druhá je samozřejmě do Pekingu, který se oficiálně tváří velmi neutrálně, ale víme, že historicky právě takové režimy, jako je íránský, podporoval.“

Rusko se v mezinárodních vztazích dlouhodobě chová oportunisticky, připomíná Havlíček. „Využívá příležitostí, které možná i slabost Západu nabízí,“ zdůrazňuje.

Počítá sem třeba ruskou podporu syrskému lídrovi Bašárovi al-Asadovi. „Rusko a Čína jsou revizionistické mocnosti, které se snaží oslabit a zničit významné globální postavení zejména Spojených států, ale Západu jako celku,“ je přesvědčený Havlíček.

Ještě v roce 2001 stálo Rusko po boku Spojených států a zapojilo se do globální koalice v boji proti terorismu. „Řekl bych, že toto se změnilo, když přišla konfrontace po invazi do Iráku, později po významných projevech. Například roku 2007, to byl projev Vladimira Putina na mnichovské bezpečnostní konferenci,“ připomíná analytik.

„Dnes se Rusko chová asertivně, vyzývá Západ ke globálnímu soupeření, zapojuje se a sbližuje se daleko více s Čínou. Propojuje se aliance, řekněme, států-vyvrhelů globálního společenství – Rusko, Čína, Írán, Sýrie, Nikaragua a další,“ vyjmenovává Havlíček. 

„Toto jsou státy, které stojí bok po boku, aby konfrontovaly západní společenství. Na terorismus už rozhodně nehledí,“ doplňuje na závěr 

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Barbora Tachecí, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít