Odpovědnost za příští uprchlíky z Afghánistánu leží na Evropě, apeluje pákistánský komentátor
Afghánci po téměř kompletním odchodu Američanů očekávají nejistotu a stojí proto v dlouhých frontách před hrstkou ambasád v Kábulu. Mnoho jich chce ze země odejít dřív, než se situace zhorší. Když dostanou nějaké vízum, bude to skvělé. A pokud ne, odejdou stejně – v tom případě ale jako uprchlíci, uvádí pákistánský komentátor Haját Bangáš v článku pro server Modern Diplomacy.
Trasa běženců vede z Afghánistánu přes Írán, Turecko a Řecko a končí v kontinentální Evropě. Tato cesta jim trvá řadu měsíců a umožňuje ji síť pašeráků, kteří nedbají na mezinárodní zákony ani na lidské životy.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Uslyšíte o návratu Donalda Tuska do polské politiky, drancování ruských žoldáků ve Středoafrické republice, dění v Barmě, kterou junta plně neovládá ani pět měsících po puči. A o přenosu covidu-19 na zvířata
Pokud uprchlíci vůbec přežijí, přicházejí do Evropy nemocní, podvyživení a bez majetku.
Svět se přitom ještě stále snaží zvládnout běžence ze Sýrie. Teď ho ale podle Bangáše čekají uprchlíci z Afghánistánu. Evropské země budou muset buď vymyslet, jak Afghánce udržet v jejich zemi, anebo je přivítat a začlenit do evropské společnosti.
V případě syrských běženců se to příliš nepovedlo a jistotu nemají ani Afghánci.
Ráj, kde neplatí tituly
Mnoho afghánských uprchlíků je vzdělaných, a když se vydají do Evropy, představují si ji jako ráj. Po dosažení svého cíle ale zjišťují, že jejich tituly a kvalifikace neplatí a že jistý nemají ani trvalý pobyt. Obojí je překážkou na jejich cestě k integraci.
Mnozí jsou proto nuceni vykonávat nějakou podřadnou práci. Tím nasycují pracovní trh a vyvolávají nepřátelský postoj místních lidí.
Právě příliv uprchlíků byl podle Hajáta Bangáše jedním z hlavních důvodů brexitu a vzestupu populistických vlád v Evropě. Proto se dnes v řadě tamějších zemí prosazují konzervativní politici. Sílí protipřistěhovalecké a nacionalistické nálady a proti migrantům se pořádají protesty.
Odpovědnost na Pákistánu
Spojené státy provedly velmi rozsáhlé a úspěšné operace s cílem vymýtit v Afghánistánu terorismus. Méně úspěšné už však byly při obnově země a při vytváření příležitostí pro třetí generaci Afghánců, která nezná nic jiného než válku. Odpovědnost za tuto generaci tak bude nakonec spočívat na Evropě.
Zatím však leží na Pákistánu, který za cenu vlastního hospodářského pokroku přijímá afghánské uprchlíky už čtyřicet let. V jednu chvíli jich měl na svém území čtyři miliony, v současnosti jsou to miliony tři. První vlna Afghánců přišla do Pákistánu už po sovětské invazi v roce 1979 a později, od roku 2001, pak prchali před boji Američanů s Tálibánem.
Hlavním důsledkem těchto vln bylo zpomalení hospodářského růstu pákistánských pohraničních regionů. Postupný úpadek ekonomiky v těchto oblastech připravil tamější obyvatele o možnost vzdělání i růstu, takže dnes patří k nejchudším částem Pákistánu.
Pákistán vlastně nese břemeno Evropy a Ameriky a zároveň se snaží udržet při životě vlastní ekonomiku. Generální tajemník OSN António Guterres už loni zdůraznil, že svět musí Pákistánu s uprchlíky pomoci.
Vzhledem ke společenským a hospodářským dopadům pandemie ale Pákistán už zřejmě další běžence z Afghánistánu přijímat nebude. Jedinou možností tak pro ně bude cesta na Západ, zdůrazňuje komentátor Bangáš na serveru Modern Diplomacy.
Marshallův plán?
Z pohledu komentátora Bangáše se řešení hrozící krize pro Evropu smrsklo na jedinou větu: Nezapomeňte obnovit zemi, kterou bombardujete. Ostatně pokusy o rekonstrukci Afghánistánu probíhají už od chvíle, kdy spojenci vyhnali Tálibán z Kábulu. Žádnému režimu, jenž tam vládl po něm, se ale nepodařilo v zemi dosáhnout valného pokroku.
Epidemie HIV drtí jih Pákistánu, pozitivní jsou stovky dětí. Tragédii údajně způsobil ‚oblíbený‘ pediatr
Číst článek
Spojené státy a evropské země, které od roku 2001 dohlížejí na afghánské vlády, podle pákistánského autora nikdy moc nezajímalo budování institucí a sociální infrastruktury nebo posilování demokracie. A teď se to obrací proti nim. Během několika týdnů budou stát afghánští uprchlíci u hranic Evropy a zahlcené evropské země budou mít co dělat, aby tento problém vyřešily.
Koaliční síly zanedlouho oznámí konec stahování. Evropští politici by se proto měli poradit se svými americkými protějšky a dohodnout se s nimi, jak Afghánistán prioritně obnovit. Chudoba je totiž živnou půdou pro extremismus.
Evropští a američtí představitelé by měli přijít s nějakou formou Marshallova plánu, jenž by v Afghánistánu zlepšil hospodářské poměry. Pokud nic takového nevznikne, bude jen otázkou času, než se do této země budou muset vrátit i se svými bombami, aby bojovali s další vlnou extremismu, varuje komentátor Haját Bangáš v komentáři na serveru Modern Diplomacy.
