Tálibán uklidňuje, že už nebude v Afghánistánu tak tvrdý. Zkušenost radí nevěřit, varuje novinář Novák
Bojovníci islamistického hnutí Tálibán rychle postupují a zmocňují se dalších okresů na západě a severu Afghánistánu, zatímco zemi opouštějí poslední západní vojáci. „Je to tušení blížící se katastrofy. Některé části země nebude vláda schopna udržet pod kontrolou,“ říká novinář Martin Novák ze serveru Aktuálně.cz v Interview Plus.
Neočekává, že by se Tálibánu podařilo ovládnout celou zemi, protože například v oblastech okolo Kábulu má jen malou podporu. Pravděpodobnější ale je, že země zabředne do vleklé občanské války.
„Snaží se dobýt co nejvíc území, aby měl dobrou vyjednávací pozici. Většina z nich si vykládá odchod západních vojsk jako svůj triumf a afghánská vláda je pro ně partner k jednání jen s přivřením obou očí, protože spolupracovala s okupanty,“ uvádí.
Afghánská armáda má asi 100 tisíc vojáků, část z nich je ale v evidenci jen proto, aby za ně velitelé mohli pobírat peníze. A otázkou je i loajalita a vůle vojáků bojovat za vládu, která netvoří jednotnou sílu.
„Tálibán je jasně veden cílem uchvátit co největší podíl na moci a prosazovat islamizaci. Na straně vlády je mnoho různých zájmů, skupin a velitelů, kteří ovládají svá území. Je to spíš taková koalice. Rozhodující bude, jak silná nakonec bude vůle lidí, kteří nechtějí návrat Tálibánu,“ přibližuje.
Obavy z hrdlořezů
Po odchodu západních vojáků se část obyvatel ocitla v nejistotě. Zejména vzdělanější lidé zvažují odchod ze země a ženy se obávají, že by pod nadvládou Tálibánu nemohly chodit do školy nebo pracovat.
Nejdříve vybavení, až poté vojáci. USA jsou podle generála v polovině stahování armády z Afghánistánu
Číst článek
„Tálibán tvrdí, že se z 90. let poučili a už nechtějí mít nic společného s džihádisty, kteří plánují útoky jinde: tím je myšlena třeba Al Kájda a útok na New York a Washington. Říkají, že vzdělaní lidé a ženy se nemají čeho obávat – že už nebudou zavírat školy nebo zakazovat hudbu. Snaží se uklidňovat, že už nebudou tak tvrdí, ale mnoho lidí tomu nevěří,“ popisuje Novák a dodává: „Historická zkušenost vede k tomu být ostražitý a Tálibánu nevěřit.“
Islamisté prý v současnosti ovládají zhruba jednu osminu území Afghánistánu, jsou to ale především venkovské oblasti mimo velká města. Samotné hnutí přitom tvrdí, že ovládá polovinu země, podle českého novináře to ale nelze ověřit. Na velké části území ovšem může operovat a podnikat útoky.
„Na Tálibán se nemůžeme dívat jako na skupinu hrdlořezů, jsou součástí afghánské politiky. Z minulosti víme, že měl velkou podporu na jihu a na východě, kde dominuje etnická skupina Paštunů,“ dodává Martin Novák s tím, že hnutí v 90. letech nastolilo tvrdou diktaturu, ale také přineslo klid zbraní a bezpečnost po období občanské války.
