Ukrajinu a Izrael spojují aktuální, otevřené války na jejich území a početné skupiny obyvatel židovského vyznání. Přesto však tyto země nejsou automatickými spojenci.
Hlavní místa vylodění spojenců se mění a hrozí, že moře v příštích letech bojiště úplně pohltí. Už v roce 2017 museli lokalitu upravit, aby se tam lidé ještě dostali a takových míst je mnoho.
„Zdravím ukrajinský národ při příležitosti historické události! Ano, sestřelili jsme raketu Kinžal, která nemá sobě rovnou!“ oznámil velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.
„Gayové šli z nacistických koncentráků rovnou do poválečných věznic,“ vysvětluje rakouský režisér Sebastian Meise, autor oceňovaného filmu Velká svoboda.
Americký prezident Joe Biden ujistil členy východního křídla NATO o tom, že Spojené státy jsou plně připraveny bránit spojence v rámci článku pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně.
Hnutí Tálibán rychle postupuje a zmocňuje se dalších okresů v Afghánistánu, zatímco zemi opouštějí západní vojáci. Tálibán uklidňuje, že už nebude tak tvrdý. Novinář Martin Novák radí nevěřit.
Pro Česko by bylo lepší z V4 vycouvat. Prosazováním nesolidárního postupu v řešení migrační krize získalo seskupení v Evropě pověst černých ovcí. A to je hodně nepříjemná zátěž.
Před 75 lety nastoupili českoslovenští vojáci do obklíčeného libyjského Tobruku, který pak úspěšně bránili proti italským a německým jednotkám. Kromě nepřátelské palby je v poušti sužovalo i nehostinné prostředí a nedostatek vody. Třeba prádlo si proto prali v benzinu. Přispěli ale k tomu, že se strategicky důležitý přístav udržel v rukou Spojenců.
Přesně před 70 lety vyhlásili Spojenci Chartu Mezinárodního vojenského tribunálu pro Dálný východ. Charta určila zákony a postupy, kterými se měl takzvaný tokijský tribunál řídit, včetně typů zločinů. Na lavici obžalovaných pak usedli vůdcové poraženého Japonska, podobně jako němečtí nacističtí pohlaváři v Norimberku.
Nemocnice v afghánském Kundúzu byla zasažena omylem. V branném výboru amerického Senátu to dnes řekl velitel mezinárodních sil v Afghánistánu generál John Campbell. Přiznal ale, že rozhodnutí zahájit sobotní útok na nemocnici prošlo obvyklým procesem napříč americkým velitelstvím.
Zářijový konvoj americké armády na cvičení do Maďarska projede Českem ve třech proudech mezi 9. a 14. zářím. Každá z jednotek přenocuje ve Vyškově, v Česku tak stráví nejvýše dva dny.
Děti, které v poválečném Německu a Rakousku zplodili vojáci okupačních velmocí, dlouhé desítky let nevěděly, kdo jsou jejich otcové. Odhaduje se, že takzvaných okupačních dětí se narodilo na 200 tisíc. Řada z nich se rozhodla po svém biologickém otci pátrat a některé ho dokonce i našly.
Nečekané tajemství vydala dřevěná podlaha luxusního hotelu v britském Brockenhurstu. Skrývaly se pod ní tajné dokumenty o spojenecké invazi do Normandie. Většina materiálů obsahuje informace o kanadských jednotkách.
Spojenecké nálety zastavily postup Islámského státu na severosyrské Kobani. Podle kurdských obránců města byly poslední letecké útoky účinné, měly ale přijít dřív. Americká armáda uvedla, že nálety zničily tank a několik ozbrojených vozidel Islámského státu. Během úterka tak pouliční boje v Kobani prakticky utichly.
Spojenecká letadla zasáhla v Sýrii ropná zařízení, kterých se zmocnil Islámský stát. Při nočních náletech zemřelo nejméně čtrnáct radikálů a pět civilistů. S odvoláním na syrskou exilovou organizaci SOHR o tom informovala agentura Reuters.
Americké tajné služby nebudou monitorovat telefony a maily státníků ze spojeneckých zemí. Slíbil to americký prezident Barack Obama ve svém dlouho očekávaném projevu o změnách v práci špionážních agentur.
Ruští diplomaté a politici se snaží odvrátit vojenský úder v Sýrii. Podle Moskvy naděje na politické řešení konfliktu ještě není ztracena. Operaci proti syrskému režimu připravují Spojené státy a zapojit by se do ní měli i jejich spojenci. Úder podporují například Velká Británie nebo Francie.
Bezpečnostní situace v Afghánistánu se zřejmě dramaticky lepší. Jinak si totiž nelze vysvětlit, že spojenecké země postupně za sebou hlásí stahování svých sil nebo alespoň omezování aktivit v Afghánistánu. Po Spojených státech, které chtějí příští rok omezovat vojenské operace, a v roce 2014 se chtějí soustředit spíše na výcvik afghánských bezpečnostních sil, oznamuje stahování svých vojáků i Francie.
Přesně před 10 lety zahájily Spojené státy a NATO invazi do Afghánistánu. Po rychlé porážce Talibanu začala dlouhá a nepříliš úspěšná okupace. Pokusy o vytvoření životaschopného státu se silnou centrální vládou zatím selhávají.
Po zabití Usámy bin Ládina radikálové hrozí, že zaútočí na americké a pákistánské cíle. Afghánský prezident Hamíd Karzáí tvrdí, že boj proti terorismu se musí soustředit spíš na Pákistán než Afghánistán.
Kaddáfího opouštějí další lidé z jeho bezprostředního okolí. Po ministrovi zahraničí, který utekl do Londýna, měl podle televize Al-Džazíra dezertovat i ministr pro ropný průmysl. Ten ale vzápětí informace televize popřel. Jisté je, že Kaddáfího již opustili šéf lidového výboru, bývalý velvyslanec při OSN a další diplomaté, politici a vysoce postavení úředníci.
Mezinárodní společenství se včera v Londýně radilo, jak dál řešit současnou situaci v Libyi. Spojenci se dohodli na dalších krocích pomoci libyjským povstalcům a v útocích proti Muammaru Kaddáfímu budou dál pokračovat, dokud nebude respektovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Hillary Clintonová dokonce naznačila, že bude možné dodávat povstalcům zbraně. Možnost nevylučuje ani americký prezident Barack Obama a francouzský ministr zahraničí Alan Juppé.
Francie a Velká Británie dnes vyzvaly stoupence Muammara Kaddáfího, aby se odvrátili od svého vůdce. Francouzský prezident Sarkozy a britský premiér Cameron také zdůraznili, že nechtějí vojenskou okupaci Libye.
Východní Libye oslavuje úspěchy spojenecké operace, která zastavila postup sil Muammara Kaddáfího na povstaleckou metropoli v Benghází. Frontová linie se zastavila asi 150 kilometrů jižně a momentálně prochází městem Adždábia.
U libyjského pobřeží hlídkují lodě NATO. Jejich cílem je prosadit zbrojní embargo, které na Libyi uvalilo OSN. Na své další úloze se ale aliance zatím nedohodla.
Třídenní letecké údery zatím nedonutily libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, aby rezignoval a přestal válčit proti vlastnímu lidu. Povstalci teď promýšlejí další strategii.
Liga arabských států ostře kritizuje západní útoky na Libyi. Vůbec poprvé tak na desítky včerejších a dnešních náletů a raketových útoků zareagoval generální tajemník Arabské ligy Amr Músá. Minulý týden přitom Liga vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby schválila bezletovou zónu nad Libyí. Toto stanovisko arabského světa bylo pro západní politiky důležitým argumentem pro zahájení útoků na Libyi.
Druhým dnem pokračují vzdušné útoky západních mocností proti libyjské protiletecké obraně. Spojené státy do akce nasadily podle agentur Reuters a AFP 18 letadel a Francie blíže neupřesněný počet bojových letounů typu Rafale a Mirage 2000.
