Zpravodaj: Gazané dodnes nevědí o ohavnostech z 10. října. Myslí si, že to byl výpad proti armádě
Izrael obnovil jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás o propuštění rukojmích zadržovaných v pásmu Gazy. Jednání jsou nepřímá. „Když Hamás provedl ten útok 7. října 2023, velká část Gazanů si byla jista tím, že to, co se stalo, pro ně bude mít velice špatné důsledky,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Upozorňuje ale, že o útoku mají obyvatelé Gazy jiné informace než západní svět.
„Gazané si představují, že to byl skutečně ozbrojený výpad proti izraelské armádě, který měl rozhýbat světové mínění,“ přibližuje novinář. „Ale nevědí třeba o obětech mezi civilisty v kibucech... Jak by to věděli? Informují je jejich kanály a západní média nesledují. O těch ohavnostech nevědí.“
Většina lidí podle něj ze současné situace v Gaze viní jak Izrael, tak palestinské úřady, které jsou často ovládané Hamásem. „Pro nás se Hamás rovná ozbrojenci. Hamás ale v Gaze řídil všechno. Často to byli úředníci, policisté, kteří s ideologií neměli nic společného,“ přibližuje.
V atmosféře války a konfliktu jsou lidé leckdy vychováváni k nenávisti k Izraeli. Macháček ale připomíná, že životní podmínky v Gaze ani k lásce k Izraeli člověka vést nemohou. Naopak na severu Izraele smíšené obyvatelstvo dokazuje, že spolu obyvatelé Palestiny i Izraele mohou vycházet.
Hamás pocítí peklo, pokud nepropustí rukojmí, slíbil Trump. Chce také ekonomickou silou připojit Kanadu
Číst článek
„Je vidět, že rozhodně není v těchto dvou národech geneticky zakotvené, že by se měly nesnášet. Na severu žijí vedle sebe, pracují spolu a podobně,“ zamýšlí se zpravodaj a připomíná, že ani jedna strana nemá v učebnicích nic, co by nabízelo klidné budoucí soužití.
„Třeba izraelské učebnice, neříkám, že vyzývají k nenávisti a k boji proti Palestincům, ale zakrývají některé věci, které se staly a které by Izraelci neměli vědět,“ vysvětluje.
Nepřímá jednání
Hamás a Izrael spolu jednají nepřímo pomocí prostředníků. „Je to často nikoliv přes e-maily, i když nějaká šifrovaná korespondence tam asi probíhá. Ale často je to kupodivu s papírem a tužkou,“ popisuje novinář.
Společnému jednání nyní podle něj brání především to, že Hamás neuznává Izrael a ten zase Hamás považuje za teroristy.
„Ale nikdy neříkejme nikdy, nevíme, jak se situace vyvine. Protože dříve také Izraelci odmítali jednat s Jásirem Arafatem a Organizací pro osvobození Palestiny. A nakonec se to také změnilo,“ připomíná zpravodaj.
5:25
Klíčový spor mezi Izraelem a Hamásem je o to, co bude po propuštění rukojmích, nastiňuje Tureček
Číst článek
Antisemitismus ve světě
Politická situace na Blízkém východě se ve světe odráží i v antisemitských náladách a demonstracích. Například v Německu lidé pomalovali domy Davidovými hvězdami.
„Pokud by se situace na Blízkém východě uklidnila, tak by se uklidnily i tyhle nálady, protože jsou antisemitské a zároveň antiizraelské,“ všímá si novinář.
„Je to do značné míry spojené u většiny projevů antisemitismu v Evropě,“ vysvětluje a dodává:
„Na druhou stranu je zajímavé, že mladí Izraelci dnes často emigrují, například do Berlína. To je jich velice oblíbený cíl. To by člověk nepředpokládal, že zamíří do země, která pro ně byla dříve v podstatě symbolem antisemitismu.“
Je možné se domluvit, když Hamás podmiňuje propuštění rukojmí ukončením bojů, zatímco Izrael trvá na zničení palestinského hnutí? A pomůžou něčemu hrozby Donalda Trumpa, že pokud nepustí Hamás rukojmí na svobodu do jeho inaugurace, zažijí Palestinci peklo? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.
