Zemědělci si uvědomili, že je třeba změnit osevní postupy. Úroda není dramaticky špatná, tvrdí Výborný
Ceny potravin v Česku klesají a zemědělci postižení dubnovými mrazy dostanou finanční podporu, ujišťuje premiér Petr Fiala (ODS). Je tedy v agrární oblasti všechno v pořádku? „Titulky, které se objevily o mizerné sklizni, nejsou pravdivé. V situaci, kdy jsme v České republice oseli menší plochy, bude logicky v objemu menší sklizeň“, říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
V podání Agrární komory se zdá, že žně měly tragický výsledek. Když jsem ve víkendové publicistice mluvil s místopředsedou Asociace soukromého zemědělství Martinem Šteflem, zněl naopak nadšeně, pochvaloval si dobrou úrodu a způsob, jak se ji podařilo sklidit. Kdo má pravdu?
V tomto případě musím říci, že pravdu má jednoznačně Asociace soukromého zemědělství. Technická část sklizně byla letos výrazně příznivá, počasí nám přálo, fakticky jsme sklizeň zvládli za nějakých pět nebo šest týdnů. To se nestává každý rok. Přestože občas přišly přívalové deště, byly velmi krátkodobé, lokální a dokázali jsme se s tím vypořádat.
Ovocnářům, kterým uhynulo přes 50 procent ovoce, půjde bezmála půl miliardy korun. Nepůjde tedy o plošnou podporu, říká Výborný
Máme 100 procent řepky v silech, obiloviny máme také de facto všechny sklizené. Musím zdůraznit, že úroda není dramaticky špatná. Titulky, které se objevily o mizerné sklizni, opravdu nejsou pravdivé. V situaci, kdy jsme v České republice oseli menší plochy, bude logicky v objemu menší sklizeň. To dá rozum a nemusíme to dlouho vysvětlovat. Nehrozí žádný nedostatek obilí, mouky ani pečiva, nic takového.
Česká republika spotřebuje ročně nějakých pět milionů tun obilovin a to jak v oblasti potravinářského obilí, tak i toho krmného – směsí pro skot, prasata a další zvířata. Letos máme čísla, která zpracováváme ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem – jde o nějakých sedm milionů tun, které jsme přesáhli.
Ano, byli jsme zvyklí, že jich bylo osm, ale všimněme si, že za poslední rok nebo dva vedeme neustále debatu o tom, že jsou nízké výkupní ceny, že jsme pod náklady.
Jsem rád, že tohle je možná první signál, že si zemědělci uvědomili, že je potřeba trochu změnit osevní postupy. Vidí, že možná bude lépe oset obilí o něco méně, což se stalo. Plochy, které zůstaly bez obilí, ale nezůstaly ladem, nasela se tam cukrová řepa nebo brambory.
Meziročně jsme zvýšili plochy oseté mákem o sto procent. Česká republika se stává jedním ze světových producentů máku modrého, což jsou všechno pozitivní zprávy. Zdůrazňuji, že v objemu se zdá, že letošní sklizeň bude průměrná. Obilí jsme asi minus dvě procenta.
Jestli někde dám za pravdu Agrární komoře, tak je to řepka. Tam jsme skutečně o nějakých minus deset až jedenáct procent oproti loňskému roku, což bohužel ovlivnily mrazy. Mrazy, které nám poničily ovoce, hlavně v Čechách 20. dubna, měly bohužel negativní vliv i na řepku olejku.
To je pravda, ale bohužel – nebo bohudík – jsme do jisté míry závislí na počasí a holt některá komodita jeden rok jde špatně. Ale zprávy jsou velmi dobré, pokud jde o cukrovou řepu, která se bude sklízet na podzim, nebo o brambory. Třeba u cukrovky budeme pravděpodobně mít excelentní sklizeň.
Žatecko nepřesadíme jinam
Sklizeň chmele bude letos zřejmě také lehce nad průměrem, a to zhruba o deset procent, na Žatecku dokonce o 30 procent. Přesto pro chmelaře chystáte dotační podporu. Proč?
Ano, ve středu jsme společně zahajovali sklizeň chmele, která teď poběží asi pět, šest týdnů. Vypadá to, že se dostaneme nad průměr sklizně. To je dobře, protože jsme třetí největší exportér chmelu na světě. Žatecký poloraný červeňák je světově známá odrůda, hlavně aromatického chmele.
Je to věc, kterou se snažíme propagovat i v zahraničí. Když se ptáte na podpory – chceme udržet chmelnice v tom rázu, jaký máme. Máme je v těch oblastech, kde se historicky chmelu daří.
To není něco, co by dokázal ministr zemědělství nebo kdokoliv jiný ovlivnit. Chmelnice prostě nedáme z Žatecka do Polabí, protože v Polabí by zdaleka kvalita chmele nebyla taková jako na Žatecku.
Na druhou stranu Žatecko a Lounsko patří mezi nejsušší oblasti v zemi. Má tam vzhledem ke klimatické změně chmel budoucnost?
Určitě má. Proto se snažíme chmelaře podporovat jinou cestou, třeba kapkovou závlahou. Ukazuje se, že závlaha, ať už jde ke kořenům, nebo je natažena nahoře na chmelnicích, má řadu pozitivních efektů. Nejen tím, že tam dodáme vláhu, ale například máme změřeno chmelařským výzkumným ústavem, že tam, kde máme horní kapkovou závlahu, dokážeme v nejparnějších dnech srazit teplotu až o pět stupňů.
To má samozřejmě pozitivní efekt na rostliny. Takže Žatecko prostě nemůžeme přesadit někam jinam a přesto, že to je nejsušší oblast, se jí budeme věnovat. Mimochodem připravujeme i výstavbu nové vodní nádrže.
Máme asi dva nebo tři projekty – na Opavsku, Zlínsku a na Rakovnicku. Ta má do budoucna sloužit nejen jako protipovodňové opatření, ale hlavně jako voda, která bude k dispozici pro zemědělské závlahy.
Podpora ovocnářů
Vláda bude příští týden schvalovat podporu pro ovocnáře zasažené mrazem. S čím mohou pěstitelé počítat?
S tím, co jsme slíbili. Na evropské úrovni se mi podařilo dojednat z krizového evropského balíčku částku 378 milionů korun. Tu máme k dispozici a přislíbili jsme, že také splníme navýšení ze státního rozpočtu o 100 milionů korun. Bude to 50 procent z resortu zemědělství, 50 ze státního rozpočtu. Čili bezmála půl miliardy korun půjde ovocnářům, kterým uhynulo přes 50 procent ovoce. Nebude to tedy plošná podpora.
2:19
Úroda jablek je špatná. Po jarních mrazech na stromech zůstalo málo plodů a ještě jsou poškozené
Číst článek
Budeme preferovat ty, kteří si sami dopředu snižovali míru rizika a byli pojištěni. Ti dostanou náhrady v plné výši, ostatním bude vráceno 50 procent. Přesto zdaleka nepokryjeme všechny ztráty, které budou mít. Ale je to snaha stabilizovat sektor a pokud možno zastavit dlouhodobý trend, který tu máme, tedy postupné klučení ovocných sadů.
Já bych si moc přál, abychom dokázali v české krajině udržet nejenom jablka a hrušky, ale i další stromy. Není to jen o českém jablku na pultu našich obchodů, ale i o sadech, které patří do České krajiny.
Proč si i Agrární komora a spol. stále stěžují na neřešený dovoz komodit ze třetích zemí, včetně Ukrajiny, když je náš dovoz z Ukrajiny zanedbatelný, jak říká třeba ekonom Tomáš Majer z České zemědělské univerzity?
To je asi otázka na nevládní organizace. Znovu zopakuji věci, které se staly během posledního půl roku. Byla to Česká republika, moje osoba, osoba pana premiéra, která se zasloužila o to, že jsme zastavili dovoz obilí a olejnin z Ruska a Běloruska do Evropy. To bylo, myslím, velmi důležité, do určité míry to ovlivnilo cenu na komoditních trzích.
Z Ukrajiny k nám skutečně směřuje naprosté minimum obilí. Předevčírem večer jsem mluvil na exportním večeru se zástupci našich exporterů na Ukrajinu, a ti mi to potvrdili.
25:45
Šéf Agrární komory: Vláda problémům zemědělců věnuje málo pozornosti. Jsme jen malý elektorát
Číst článek
Skutečně se již dnes podařilo obnovit koridor přes Černé moře a byl bych rád, kdyby ukrajinská produkce směřovala do zemí jako před válkou, to znamená Afrika, arabské státy. Jednak to pomůže Ukrajině samotné a jednak to odlehčí tomu tlaku, který je v Evropě.
Ale ten problém, který bohužel bývá někdy nespravedlivě směřován směrem k Ukrajině, je celosvětový. Když se podíváme na ceny obilí ve Spojených státech, v Austrálii a v Latinské Americe, tak se bohužel ukazuje, že máme dlouhodobě celosvětové přebytky. Ekonomika logicky funguje a neovlivní to žádný ministr zemědělství, tlak na výkupní ceny tady je velký.
Proč trvá ministr Výborný na tom, že by další snižování cen potravin poškodilo zemědělce? Kdy by podle něj měla přijít v platnost novela mysliveckého zákona? A jaká je strategie pro převádění konvenčních zemědělských technik na ekologické? Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu v úvodu článku.
