Větší ochrana úřadů i chybějící definice. Vláda schválila novelu informačního zákona
Úřady by mohly získat větší ochranu před zneužíváním žádostí o informace. Počítá s tím novela zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou v pondělí schválila vláda. Úřady by mohly odmítnout poskytnutí informace, pokud by její vyhledávání bylo nepřiměřeně náročné.
Podle ministra vnitra Jana Hamáčka z ČSSD změny v zákonu vycházejí z praxe. „Podle našeho názoru je to vyvážená novela, která reaguje na aktuální zkušenosti z praxe a napravuje některé nedostatky tak, aby za prvé nedošlo k omezení žadatelů o informace, ale současně abychom zabránili zneužívání toho zákona,“ citoval Hamáčka Radiožurnál.
Víc výjimek a nejasností. Změna práva na informace jde na ruku úřadům, obstrukce státních firem neřeší
Číst článek
Novelu zákona teď projedná sněmovna. Návrh kritizuje autor původního znění zákona z roku 1999 Oldřich Kužílek. Úprava by podle něj byla zneužitelná ze strany úřadů, které by mohly informace odmítat poskytnout neodůvodněně.
Dalším kritizovaným bodem je chybějící definice veřejné instituce, které zákonu o svobodném přístupu k informacím podléhají. Podle šéfa legislativní sekce na ministerstvu vnitra Petra Mlsny je to proto, že jde o komplikovanou otázku, u které se nepodařilo najít shodu napříč resorty.
Záloha i delší lhůty
Ve prospěch žadatelů o informace ale zasáhli poslanci vedení pirátskou iniciativou letos v březnu, když zavedli takzvaný informační příkaz. Pokud úřad odmítá informaci poskytnout, ač by měl, může mu to nadřízený úřad přikázat. V krajním případě takový příkaz pak může vymoci exekutor.
Firmy vlastněné státem jsou veřejné instituce a musí poskytovat informace, rozhodl Ústavní soud
Číst článek
„Tam, kde někdo nechce ze zlé vůle informaci vydat, byť je k tomu ze zákona povinen, se tímto napravuje,“ vysvětluje náměstek Mlsna. Proto ale podle něj bylo nutné nyní zákon vyvážit ve prospěch státní správy, jedním z takových kroků je prodloužení lhůt.
Kromě nich mají úřady nově získat možnost žádost odmítnout, pokud lze ve vztahu k podané žádosti dovodit zneužití práva na informace. Zjednodušeně řečeno, pokud úřad získá dojem, že žadateli nejde primárně o informaci samotnou, ale snaží se vytvořit nátlak na konkrétního úředníka nebo úřad úmyslně přetížit, nemusí žádost vyřídit.
Úřady nyní také budou moci žádat zálohu na úhradu nákladů, které jim vyřizování žádosti způsobí. Nebude moci přesáhnout částku dva tisíce korun, a pokud žadatel nakonec nedoplatí zbytek, informace nedostane a záloha propadne státu.
Neveřejné budou i informace, které by podle mínění úřadů mohly ohrozit rovnost při soudním, správním nebo obdobném sporu.
