Komise doporučila předat akční plán Vlk ministerstvu zemědělství. Odškodnění, které zemědělci, jejichž stáda vlk napadá, je ve statisících. Škody přesahují miliony korun.

„Škody neustále narůstají. Chovatelům trochu vadí i to, že řešení výplat trvá dlouho a dostávají poměrně nízké částky,“ uvedl Neudörfl. V Česku žije 60 až 80 vlků.

Myslivecká komise projednala i vyhlášku o dobách lovu a jejich rozšíření. Cílem je snížit stav spárkaté zvěře. „Souvisí to se současnou situací v lesích, škodami při zalesňování a na zemědělské půdě. Snažíme se prosadit, aby myslivci měli možnost mladou zvěř do dvou let lovit celoročně, aby se stavy dařilo snižovat. Stavy se v současné době ne všude dají lovem snižovat jednoduše,“ řekl předseda komise.

Škody působí daňci, vysoká zvěř, mufloni i divoká prasata. Divočáky mohou již myslivci střílet celoročně, kvůli výskytu afrického moru prasat. Lesy ČR vyčíslily škody zvěří na lesních porostech za myslivecký rok 2017/2018 na 19 milionů korun.

Odškodnění za kalamitu hrabošů

Myslivecká komise také doporučí Agrární komoře, aby ministerstvo zemědělství odškodnilo zemědělce, které nejvíce postihla kalamita hrabošů. V Jihomoravském kraji byla v jedné z oblastí podle Neudörfla škoda asi 100 milionů korun.

„Je třeba to zohlednit i při zakládání nové úrody. Tam, kde je katastrofální situace s výskytem hrabošů, by tito zemědělci měli mít možnost požádat o výjimku na cílenou povrchovou aplikaci (jedu proti hrabošům),“ řekl předseda Myslivecké komise AK ČR.

V Česku je asi 5800 honiteb. Nejvíce se v ČR uloví divokých prasat, v roce 2017 to bylo 229 182 zvířat. Srnčí zvěře myslivci ulovili 103 455 kusů, jelení 27 878 a daňčí 23 069 kusů.

Agrosalon Země živitelka skončí 27. srpna. Představuje se přes 560 vystavovatelů. Loni přilákal téměř 116 000 lidí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít