Ústavní soud zrušil část restrikcí maloobchodu a služeb. Vadil mu výběr prodejen, které musely zavřít
Ústavní soud vyhověl návrhu 63 senátorů a zrušil část omezení pro maloobchod a služby zavedených kvůli šíření koronaviru. Nařízení podle něj nebylo dostatečně odůvodněno. Soudu například vadil výběr prodejen, které zůstaly otevřeny a které musely být zavřené. Na soud se senátoři obrátili loni v listopadu – podle nich byly malé obchody diskriminovány na úkor těch velkých. Rozhodnutí neovlivňuje současná opatření.
Návrh senátorů uvedl, že zákaz nepřiměřeně a iracionálně zasahuje do základního práva svobodně podnikat podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Zejména namítal nerovný přístup k podnikatelům podle prodávaného druhu zboží. Skupině 63 senátorů vadilo mimo jiné to, že na podzim vláda uzavřela i malé obchody, které nabízely stejné zboží jako stále otevřené supermarkety.
Ústavní soud zdůraznil, že nezpochybňuje existenci legitimního cíle, který napadené opatření sleduje, kdy cílem je podle vyjádření vlády zabránění či alespoň zmírnění šíření onemocnění covid-19.
Žádost hejtmanů o prodloužení nouzového stavu podle senátorů nestačí. Obrátí se na Ústavní soud
Číst článek
Vláda podle soudu ale v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku. Zatímco například kamenné obchody s obuví či oblečením zůstaly před zimou uzavřené, květinářství, železářství či obchody se střelivem mohly mít otevřeno.
„Ústavní soud nezpochybňuje existenci legitimního cíle, tedy zmírnění šíření nemoci covid-19. Současně je ale třeba vidět, že u některých subjektů zachází do samotného práva svobodně podnikat,“ uvedl soudní zpravodaj Vojtěch Šimíček. Podle něj tedy šlo zejména o to, jestli nemohla vláda zmírnění nákazy dosáhnout i jinými prostředky. „Vládu jsme opakovaně vyzvali k vyjádření a k odůvodnění. Obdrželi jsme dvě, ale nejsou přesvědčivá,“ řekl.
Vzkaz do budoucna
Podle soudního zpravodaje Šimíčka soud zrušil pouze nařízení vlády z 28. ledna letošního roku. „Krizová opatření vlády jsou postupně nahrazována a časově limitována. V tomto případě byla po podání návrhu vydána další čtyři opatření, která ale před rozhodnutím soudu vypršela. Nález se proto týká výhradně opatření z 28. ledna, která byla platná do 14. února 2021,“ objasnil. Okamžité dopady na současná opatření tak podle něj rozhodnutí soudu mít nebude.
Ústavní soud při zrušení části omezení pro maloobchod věděl, že se rozhodnutí nepromítne v otevření maloobchodu. „Primárně šlo o výklad ústavních limitů. Jde o memento, vzkaz vládě do budoucna,“ uvedl Šimíček.
Česko má za neděli 4002 nakažených, o 1123 víc než před týdnem. Vláda projedná testy pro školáky
Číst článek
„Každé krizové opatření je politické rozhodnutí, které musí být opřeno o odborné poklady. Každé rozhodnutí je ale rozhodnutí vlády. Proto je nezbytné, aby dokázala každé takové rozhodnutí racionálně odůvodnit. V opačném případě totiž postrádají legitimitu. Tento nález je především o dělbě moci – Ústavní soud je povinen chránit základní práva a svobody a do práv jednotlivce nelze zasahovat libovolně,“ uzavřel.
„Budeme muset opatření upravit v souladu s judikátem,“ uvedl v reakci na rozhodnutí vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) Blesku řekl, že zatím zjišťuje faktické dopady rozhodnutí. „Na podzim jsme aplikovali tzv. rakouskou cestu, kdy hypermarkety mohly nabízet plný sortiment,“ uvedl. Aby kabinet zabránil diskriminaci malých obchodů, které musely zůstat uzavřené, přešel podle Havlíčka na tzv. belgický model. Ani velké obchody tak nesmějí od 27. prosince nabízet zboží ze specializovaných malých obchodů, které musejí zůstat zavřené.
Reakce opozice
Opoziční strany v reakci nález připomínají, že na nedostatečné odůvodňování a diskriminační povahu vládních opatření proti covidu-19 dlouhodobě upozorňují. Předseda ODS Petr Fiala na sociálních sítích uvedl, že po odůvodněných a daty podložených opatřeních volá téměř rok. „Byl to i jeden z důvodů, proč jsme nepodporovali nekonečné prodlužování nouzového stavu. Vláda si prostě nemůže dělat, co chce, ani v pandemii. Ústavní soud nám dal nyní za pravdu,“ napsal.
Piráti podle předsedy strany Ivana Bartoše na neodůvodněné a diskriminační omezení vybrané části maloobchodu také upozorňují celý rok. „Vláda měla rok na to situaci napravit. V tuto chvíli je ale epidemická situace velice vážná. Podle nás je nyní prioritou urychleně řešit kritickou situaci v zemi, a to úpravou opatření,“ uvedl. Piráti jsou pro masivní testování a povinné nošení respirátorů ve firmách, práci z domova ve státní správě či zvýšení nemocenské pro lidi v karanténě.
„Ústavní soud nám dnes dal za pravdu. Vláda prostě nemůže tahat zákazy jak králíky z klobouku, aniž by je rozumně odůvodnila, prokázala jejich smysl a nebyl to šikanózní nesmysl,“ uvedl šéf KDU-ČSL Marian Jurečka na twitteru. Nový pandemický zákon, který minulý týden po kompromisu sněmovních stran schválili poslanci, podle něj už neumožní vydat „libovolné nařízení s telefonním seznamem výjimek“.
Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové soud de facto konstatoval, že vláda neodůvodněně likviduje maloobchod a není schopna prokázat nezbytnost opatření. „Jsem ráda, že tak potvrdil to, co říkáme od jara minulého roku. Tahle vláda je jen pro velké a kamarády šéfa,“ napsala Adamová na twitteru.
Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan uvedl, že Ústavní soud uznal to, co říká jeho hnutí neustále. „Proč hypermarkety ano a malé obchody za přísných hygienických opatření ne? Zkrátka buď zavřeme vše s výjimkou potravin a lékáren, nebo otevřít maloobchod třeba i za přísnějších podmínek,“ uvedl Rakušan. Nutné je podle něj zacílení na ohniska nákazy, tedy testování ve firmách. „Kde jedou provozy už rok bez přísných pravidel,“ uvedl. Prosazuje také rychlejší testování.
