Unikátní dokument zachytil popravu německých civilistů v květnu 1945
Druhý program České televize zítra ve 20 hodin odvysílá dokument s názvem "Zabíjení po Česku" s unikátními záběry z konce druhé světové války. Dokument obsahuje - mimo jiné - dosud nezveřejněné záběry zachycující řádění revolučních gard - na začátku května 1945.
Amatérský filmař Jiří Chmelíček zachytil brutální popravu 42 Němců v civilu, na které gardisté nejdřív střílejí a pak je - ať už jakkoliv zraněné - přejedou nákladním autem. Rodina unikátní snímek o řádění revolučních gard dlouho ukrývala, po 65 letech se ho ale rozhodla zveřejnit. Učinila tak dcera pana Chmelíčka Helena Dvořáčková.
„Tatínek paní Dvořáčkové byl vášnivý filmový amatér a se svojí kamerou vyšel 10. května 1945 do okolí svého domu, kde točil příjezd sovětské armády. Zároveň se ‘připletl‘ k situaci, kdy sváželi německé občany z vilových čtvrtí na Bořislavku do kin, které se staly v Praze internačními tábory,“ řekl na Rádiu Česko autor a režisér dokumentu "Zabíjení po Česku" David Vondráček.
ČT2 uvede dokument Zabíjení po česku s unikátními záběry z konce druhé světové války. Otázky pro autora a režiséra dokumentu Davida Vondráčka a Michala Pehra z Masarykova ústavu AV.
„A ty unikátní záběry jsou ze situace, kdy vyvádějí revoluční gardisté a takoví ti pováleční partyzáni kolem 40 německých civilistů a tam je postřílejí. Kousek od tehdejšího kina Bořislavka,“ dodal.
Unikátní filmové záběry podle něj předala paní Dvořáčková České televizi před deseti lety. „Obrátila se tehdy na pana Karla Čáslavského a materiály mu předala s prosbou, že tolik let po válce je dobré vidět historii ve všech podobách. Pan Čáslavský jí tehdy údajně řekl, že by ho obyvatelstvo ukamenovalo a že to jednou pustí až půjde do důchodu,“ uvedl.
Vondráček se podle svých slov dostal k filmovým záběrům Chmelíčka náhodou, když připravoval dokument o postoloprtském masakru z roku 1945. „Sháněl jsem proto něco o dobové atmosféře z více míst. Shodou náhod kameraman Jiří Krejčík mi řekl, že zná paní Dvořáčkovou a že viděl tyto záběry. A že ona sama je zklamaná, že to nebylo odvysíláno jako historický dokument,“ přiblížil.
Téma bylo v minulém režimu tabuizováno
„Toto téma bylo především v období minulého režimu tabuizováno. A o této věci se nehovořilo, ale v odborných kruzích se o tom vědělo,“ uvedl na Rádiu Česko historik Michal Pehr z Masarykova ústavu AV.
Pokud docházelo k excesům, jejich aktéry byly podle něj z řad takzvaných revolucionářů poslední hodiny. „Velmi často to totiž byli lidé, kteří měli z nejrůznějších důvodů snahu si vylepšovat svůj profil, Řada z nich měla totiž temné stíny ve své minulosti,“ uvedl.
O dokumentu pana Chmelíčka podle něj odborníci nevěděli. „Jsou to záběry, které jsou neznámé a možná se ještě někde nějaké další záběry objeví,“ uvedl.
Každopádně historik by se podle něj měl vždycky snažit o pokud možno objektivní přístup. „Pravdou je, že toto téma vyvolávalo poměrně silné kontroverze v naší společnosti. Faktem je, že to narušovalo tradiční obraz o konci války. Pro řadu lidí bylo nepředstavitelné, že mohlo k něčemu takovému dojít,“ dodal.
Tato záležitost však podle něj ‘nedehonestuje‘ Pražské povstání. „K excesům na civilním obyvatelstvu docházelo až po konci války jako k průvodnímu jevu válečné psychózy,“ uvedl historik Michal Pehr z Masarykova ústavu AV.
