Dobrovolník Daniel prověřovaný NCOZ kvůli rabování: Nekradl jsem, pouze jsem převážel granáty

  • Poprvé od svého návratu do Čech veřejně promluvil i druhý z dobrovolníků, kterého podle informací serveru iROZHLAS.cz prověřuje česká policie pro podezření ze spáchání trestného činu plenění ve válečné zóně.
  • Pro iROZHLAS.cz popsal, že když ho ukrajinská policie zadržela na kyjevském nádraží, měl u sebe jedenáct granátů, zatímco dříve mluvil pouze o vojenské čepici a maličkostech, „co ani nemají hodnotu“.
  • Proč Ukrajinci oba české dobrovolníky, Filipa a Daniela, zadrželi a vyslýchali, server iROZHLAS.cz ověřoval i přímo u advokátky praporu Karpatská Sič, ve které oba působili. Ta redakci potvrdila, že opravdu rabovali. Ukrajinská policie je prý propustila pro nedostatek důkazů, prověřování případu ale pokračuje v Česku.

Původní zpráva Praha/Kyjev Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dobrovolníky viní z rabování prapor Karpatská Sič, kterého byli Filip i Daniel součástí

Dobrovolníky viní z rabování prapor Karpatská Sič, kterého byli Filip i Daniel součástí | Zdroj: Facebook - Dobrovolnický prapor Karpatská Sič

Daniel a Filip (redakce zná celá jejich jména, pozn. red.). Dva mladí Češi, kteří se po začátku války rozhodli pomoci jako dobrovolníci napadené Ukrajině. Dříve se neznali, seznámili se až v polovině března ve Lvově, společně se poté přidali k praporu Karpatská Sič, jenž patří pod Ozbrojené síly Ukrajiny.

V rámci praporu si vytvořili asi desetičlennou skupinu, jejímž velitelem byl zvolen Filip. Tři týdny pak pomáhali v okolí Kyjeva hlídkovat a dočišťovat místa, ze kterých se podařilo vytlačit ruské okupanty.

Policie prověřuje dva české dobrovolníky, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Podezřívá je z plenění

Číst článek

Na začátku dubna je ale zadrželi vojáci Karpatské Siči a předali je ukrajinské policii. Důvod? Podle praporu měli rabovat ve válečné zóně. Incident popsala jednotka v příspěvku na sociální síti Facebook.

Server iROZHLAS.cz oba dobrovolníky kontaktoval. Původně reagoval pouze Filip, který se s reportéry serveru také sešel.

Mezi věcmi, které si Filip z válečné zóny podle svých slov odnesl, byla dýchací maska ze zničeného Antonova (letadla, pozn. red.), brýle „ze šedesátek“ a také „stříbrné plaketky“, tedy cenné stříbrné destičky ve speciálním balení. Cennosti u sebe měl mít podle své výpovědi asi dva týdny.

Že by šlo o krádež, ale odmítá. Jak vysvětloval reportérům, veškeré stříbro po nálezu v trezoru jednoho z domů v Irpini nejprve zaevidoval na velitelství praporu. Že si cennosti nechá, se rozhodl prý až po odsouhlasení velitelem.

„Nepřipadalo mi to divné. V tu chvíli jsem nad tím takto nepřemýšlel. Bylo mi řečeno, že chtějí jenom zpravodajské informace, nic jiného je nezajímá. Vy byste to tam nechal? Tak to jste asi poctivější než já,“ doplnil s tím, že evidence nalezených cenností, zbraní nebo dokumentů na velitelství praporu byla naprosto běžná.

Část rozhovoru s dobrovolníkem Filipem o nálezu stříbra

  • iR: Co jste zapíral?
    • FILIP: Kde jsem přišel třeba k určitým věcem a kde jsou ti a ti kluci a jejich jména.
  • iR: Ke kterým věcem?
    • FILIP: No třeba ta stříbrná cihlička.
  • iR: Stříbrná cihlička?
    • FILIP: Stříbrná cihlička to byla jakási.
  • iR: A kde jste ji teda vzal?
    • FILIP: V Irpini.
  • iR: To jste si jenom tak vzal?
    • FILIP: Ano. A nahlásil. Jsem ji nahlásil štábu.
  • iR: Proč jste ji vzal?
    • FILIP: Když čistíte ty budovy a máte podezření na ruský štáby, tak berete dokumenty, berete všechno, co tam je. Takže když tam máte trezor, skříň, cokoliv, tak to prostě vytáhnete, abyste si to pročísli. Bylo tam stříbro, byly tam papíry, citlivý informace, nějaký zbraně, všechno se to vzalo na štáb, nafotilo, zaevidovalo. To stříbro jsem měl u sebe už dva týdny, všichni o tom věděli. Na štábu mi řekli, že si ho můžu nechat. Já jsem všechno hlásil, hlásil jsem to každýmu.
  • iR: Velitel vám řekl, že si to můžete nechat?
    • FILIP: Ano.
  • iR: Nepřipadalo vám to zvláštní?
    • FILIP: V tu chvíli jsem nad tím nepřemýšlel. Já jsem to nahlásil, bylo mi řečeno, že chtějí jenom zpravodajské informace. Zbytek je nezajímá.
  • iR: Tak neměl jste to nechat na tom štábu? Když přece vím, že je to cennost a není moje, tak si ji přece jenom tak nevezmu.
    • FILIP: Vy byste to tam nechal? Tak jste asi poctivější než já.

Toto vysvětlení nově zpochybňuje výpověď Daniela, druhého z prověřovaných  dobrovolníků, který nakonec na rozhovor pro server iROZHLAS.cz také přistoupil.

Popsal, že Filip skutečně vzal stříbrné plaketky při „čistce“ (procházení domů v bojové oblasti, pozn. red.). Podle Daniela to Filip ale nikde nehlásil.

Cennosti jsme nesbírali

Dle Danielova popisu probíhalo „čištění“ domů jinak, než jak jej popsal Filip. Dobrovolníci procházeli domy po malých skupinách. Jediné, co si pak odnášeli, byly věci, které mohli reálně využít v boji. Tedy například balistickou ochranu, zbraně, munici nebo granáty.

„Přístup k rabování se u ukrajinské a ruské armády diametrálně liší. Zatímco na ukrajinské straně jde o excesy jednotlivců, na ruské straně se jedná o systémovou záležitost: rabování a znásilňování jsou běžné součásti ruského terorizování civilního obyvatelstva. Nelze to srovnávat, jak to někteří dělají. Už jen to, že o údajném rabování těchto českých dobrovolníků víme a že byli vlastní jednotkou předáni policii, je důkazem toho, že Ukrajinci záležitost řeší. Naopak ruští vojáci jsou k rabování podněcováni nebo za něj nejsou stíháni, což jsme mohli vidět ze záběrů a fotografií, jak si odvážejí různé věci. Kdyby za to byli trestáni, tak by to nedělali.“

Martin Svárovský (bezpečnostní analytik)

„Do domů jsme chodili ve skupinkách dvou až čtyř lidí. Prostě se prošla každá místnost, jestli jsou čisté, když tam bylo jídlo, tak se to vzalo s sebou. Oblečení bylo přímo v našem bunkru, byly tam vesty a starší oblečení, tam jsme se dovybavili,“ popisuje s tím, že bunkr představoval sklep jednoho z domů na okraji Irpině.

Že by ale bylo třeba odnášet na velitelství i cennosti, Daniel odmítá. Odevzdávat se podle něj musely pouze těžké zbraně. „Na velení se odevzdávalo všechno, jako třeba já nevím, tank nebo obrněné vozidlo. To se rozdělovalo, ale my jsme to nezažili, vím o tom jen z doslechu,“ popsal.

V čem se naopak s Filipem shoduje, je údajné špatné zásobování. I proto měli mít dobrovolníci možnost se „dovybavit“. To ostatně potvrzuje další z nich. Protože v případu rabování nijak nefiguruje, redakce přistoupila na to, že bude vystupovat pod přezdívkou Happy.

„Jasně, rozkazy jako dovybavit se, to bylo. Tam ale nic nepotřebujete. Ale třeba oblečení, boty... nejdete kvůli tomu vyloženě páčit dveře. Ale prostě potkáte boty, tak si vezmete boty,“ popsal dobrovolník Happy s tím, že věci se v rozbombardovaných oblastech povalovaly všude.

Právničce praporu Karpatská Sič Oleně Rozvadovské ale nepřipadají v tomto výpovědi věrohodné. Pro server iROZHLAS.cz uvedla, že prapor měl oblečení dostatek. Chybělo prý pouze sofistikovanějšího vybavení jako třeba optické zaměřovače.

Dobrovolník Daniel o cennostech od Filipa

  • iR: Viděl jste Filipa, že by si něco bral? Třeba nějaké cennosti, které u něj potom našli?
    • DANIEL: Jo, měl to u sebe.
  • iR: A kde to vzal?
    • DANIEL: V nějakém trezoru.
  • iR: A odevzdal to na štáb?
    • DANIEL: Ne, to mu sebrala až kriminální policie.
  • iR: Mluvil o stříbrných plaketkách. To je nikde nehlásil?
    • DANIEL: No to nehlásil.
  • iR: A kde to přesně sebral? Při čištění těch domů?
    • DANIEL: Jo, při čistce, ale už přesně nevím, kde to bylo.
  • iR: Kromě stříbrných plaketek, víte o něčem dalším?
    • DANIEL: Vojenská čepice, co se dostávala za nějaké zásluhy, za vycvičení, měla osobní hodnotu. Čepice byly tři, jednu si nechal, jednu dal mně a jednu někomu dalšímu.

„I kdybychom se nacházeli ve špatné materiální situaci, tak nikdo nemá právo brát věci lidí, kteří museli opustit své domovy. Naším úkolem je bránit civilisty, ne rabovat,“ dodala.

Zadržení a kufřík s granáty

Z rabování české dobrovolníky podle advokátky dlouho nikdo nepodezříval. Prapor k tomu neměl důvod, od jeho založení v roce 2014 prý podobný incident neřešili.

„Ale jednoho dne nám zavolali z kyjevské policie, že v Kyjevě na nádraží zadrželi Daniela, který u sebe měl 11 granátů a 11 roznětek k nim,“ popsala Rozvadovská okamžik, kdy se o údajném rabování dozvěděla.

„Fyzicky jsem tam (na základně, pozn. red.) v tu chvíli nebyl. Pouze vím, že můj kufr s granátama zmizel. Já byl velitel jednotky a před odjezdem jsem je měl předat svému veliteli, aby je odevzdal do skladu. Nebo jsem je měl rozdat dalším členům jednotky, kteří šli do Charkova. Ten kufr byl můj.“

dobrovolník Filip (o granátech)

Že by měl při svém zadržení granáty, Daniel v zatím své jediné veřejné výpovědi pro Seznam Zprávy neuvedl. Serveru iROZHLAS.cz ale přiznal, že na kyjevském nádraží měl nejen tašku se svými osobními věcmi, ale právě i kufřík s granáty.

„Přišel jsem na nádraží, ukázal jsem kartičku (legitimaci dobrovolníka ukrajinských ozbrojených sil, pozn. red.), zeptali se, co mám v kufříku. Tak jsem řekl, že granáty pro jednotku, co mi svěřil velitel (myšleno dobrovolník Filip, pozn. red.), že to mám uschovat pro další jednotku. A v tom zavazadle že mám svoje osobní věci, jako je oblečení, neprůstřelná vestu a hygiena,“ popsal Daniel s tím, že granáty mu Filip svěřil proto, že už se sám chtěl vrátit Čech, zatímco Daniel plánoval na Ukrajině zůstat.

Filip ale v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz už dříve popřel, že by něco podobného udělal. „Dana čapli s granátama a se Švédem (dalším dobrovolníkem z praporu původem ze Švédska, pozn. red.) na nádraží. Informaci jsem dostal od Rusina (jeden z bojovníků jednotky Karpatská Sič, pozn. red.), když jsem se vrátil v půl desátý. Kufr s mýma granátama nebyl na svém místě,“ vysvětlil s tím, že jej vzal zřejmě Daniel bez jeho vědomí.

Dobrovolník Daniel o údajném svěření granátů

  • DANIEL: Zabalil jsem si a šel jsem na hlavní kyjevské nádraží. Měl jsem jednu tašku s osobními věcmi a ještě jsem dostal ke svěření granáty. Ty mi dal Filip, který je měl předtím celou dobu u sebe. Dal mi je, ať si je nechám u sebe, když nejedu do Čech. Tak jsem mu řekl, že je dovezu, kam potřebuje, a uschovám ve zbrojírně.
  • iR: Kam jste to chtěl dovézt? Kde jste to chtěl uschovat?
  • DANIEL: Myslím, že jsem to vezl do Lvova.
  • iR: Ne do Mukačeva? (redakce měla původně informaci, že měl Daniel mířit právě do Zakarpatí)
  • DANIEL: No, jasně, pro naši jednotku. že jo. Teď nevím, Lvov, Mukačevo, nejsem si jistej. Nevím, nevím.
  • iR: Takže Filip odjíždí do Čech a dává vám ty granáty, aby vám zůstaly...
  • DANIEL: ... no jasně, aby ta jednotka měla vybavení, které dostala. Chtěl jsem je dát do úschovny, abychom se je mohli vyzvednout v momentě, kdy budeme mít nové členy.

Policisté odvedli Daniela na blízkou stanici, kam za ním přijela právě advokátka Rozvadovská a jeden z ukrajinských velitelů, jenž se měl za Daniela podle právničky zaručit.

Daniel ale popisuje situaci odlišně. „Já jsem se jim to snažil vysvětlit (situaci s granáty, pozn. red.). Právnička řekla, ať jsem zticha a ať potvrdím, co říká. Tak jsem řekl, že ano. Myslel jsem, že tam je ta advokátka pro mě, pak mi došlo, že tam je hlavně pro tu jednotku, aby z toho Sič neměla problém,“ vysvětlil s tím, že ho ale po zásahu Karpatské Siče policie skutečně propustila.

Sklep a bití

Poté převezli vojáci praporu Daniela zpátky na základnu. Čekal, že ho propustí a že ve svém pokoji počká do rána na další vlak, místo toho ho ale zavřeli do sklepa v té době opuštěné indické ambasády, která je nedaleko kyjevské základny Karpatské Siče.

Různé taktiky či jazyková bariéra. Jaké překážky čekají dobrovolníky ze zahraničí ve válce na Ukrajině?

Číst článek

Tam pokračoval další výslech a znovu Daniel absolvoval prohlídku věcí, které měl s sebou sbalené. Podle jeho popisu mu vojáci ukazovali jednotlivé věci a on musel vysvětlovat, odkud je má. Granáty už v té době podle Daniela nikdo neřešil, vojáci je zabavili.

„Oni si mysleli, že mám u sebe víc věcí, i zlato u mě hledali. Proč ho hledali u mě, netuším,“ popisuje Daniel s tím, že ho vojáci u výslechu i bili. Filip v rozhovoru popisoval Danielův stav jako vážný.

„Řekl mi, že ho zbili jak prase. Bylo mi ho líto. Byl opuchlej, blbě mu bylo a všechno. Snažil jsem se ho nějak podpořit, že se z toho dostaneme,“ vyprávěl Filip.

Danielova verze se ale i v tomto bodě liší a je podstatně méně dramatická. „Nebylo to až tak hrozný, jako když to člověk slyší. Nějaký kopance do žeber, šlapání na tělo, facky, pěstí do obličeje jsem dostal jen jednou a bylo to takový, že nic moc. Nesedla,“ popsal s tím, že důvodem k hrubému zacházení byla ukrajinská vojenská čepice, kterou u něj vojáci našli.

„Blbě se to vysvětlovalo, protože to neřeknete úplně ukrajinsky. Říkal jsem, že jsem ji prostě dostal (podle svého vysvětlení ji měl dostat od Filipa, který našel stejné čepice celkem tři, pozn. red.). Ta čepice bylo jediný, proč se na mě zlobili. Že prý k ní má ten člověk citový vztah,“ doplnil Daniel s tím, že si čepici na místě vyzvedl její majitel.

Jak řekl dobrovolník Happy pro iROZHLAS.cz a již dříve i dobrovolník Filip pro Seznam Zprávy, mělo jít o baret ukrajinských speciálních sil, který předtím Filip zcizil původním majitelům.

Daniel o původní výpovědi v publikovaném videorozhovoru

  • iR: V původním rozhovoru pro Seznam Zprávy od vás ani od Filipa nezaznělo, že by u něj vojáci nebo policie našli stříbro.
    • DANIEL: To byl takový moment, kdy jsem měl ten poslední dech svého života. Upřímně jsem tak 24 hodin vůbec nevnímal. Ani na těch policajtech. Už jsem jenom kejval a kejval.
  • iR: Tedy to nebyla pravda, co zaznělo ve videu?
    • DANIEL: Tím pádem určitě ne, no. Bylo to tak, jak vám to teď popisuju.

Kromě toho musel Daniel vysvětlovat i malou taštičku, kterou u něj vojáci nalezli a ve které  byly hodinky, flash disky a SD karty. „To mi tam tenkrát někdo dal za pásek. No prostě výměnnej obchod, když jsem odjížděl. Říkali: když odjíždíš, tak mi dej ten pásek. A já říkám, že ne. Že ten pásek mám rád, je můj. No a on říká, že mi ho tedy vymění za tu taštičku. Tak jsem souhlasil,“ tvrdil redakci.

Hůře měl ale podle Daniela dopadnout Filip, u kterého vojáci opravdu našli zmíněné stříbro. Podle Daniela se v jednotce říkalo, že „Filipa někdo prásknul“. Jak Daniel doplnil, nešlo pouze o stříbro, ale třeba i zlaté cihličky. To by odpovídalo tvrzení právničky Rozvadovské, že u českých dobrovolníků našli souhrnně půl kila zlata a stříbra.

Výslechy na policii

Dobrovolníci pak absolvovali ještě dva další výslechy na dvou ukrajinských policejních stanicích. Tam už se k nim podle výpovědí obou dobrovolníků chovali policisté dobře, nikdo je nebil, dali jim najíst a napít.

Zeman se staví příznivě k výjimce, aby mohli Češi bojovat na Ukrajině. Bude o tom jednat s Fialou

Číst článek

Právě na policii měli oba Češi podepsat dokumenty, že jim policie nijak neublížila a zřejmě i protokoly o výslechu. Daniel reportérům vysvětlil, že nevěděl, co podepisuje, protože nedokáže přečíst azbuku a anglické kopii také příliš nerozuměl. Jak ale doplnil, Filip se na kriminální policii ke krádeži stříbra přiznal.

To ostatně nakonec potvrdil i Filip. Ten ale zároveň dodal, že mu měla Karpatská Sič stříbro ukrást a místo toho mu do tašky přidat několik věcí, které nepoznával – třeba motýlka a kravatu. „Taška byla moje, ale polovina věcí nebyla vůbec moje,“ popsal dříve v rozhovoru. Že by ale stříbro ukradli ukrajinští vojáci, odmítá zase Daniel. „Ne, to mu sebrala až kriminální policie,“ odpovídá na dotaz.

Daniel o flash discích, které u něj našla policie

  • iR: Když pohlíželi vaše věci, bylo tam něco, co nebylo vaše, co vám někdo podstrčil?
    • DANIEL: Jo, byl tam nějakej balíček, ale tam byly prkotiny, nějaký dvě flashky, myslim, nějaká SD karta nebo co to bylo.
  • iR: A co to bylo za věci?
    • DANIEL: Nevim, takový malý ty, protože to byla taková taštička, jak si koupíte tu větší pedikúru nebo manikúru.
  • iR: A kde se to vzalo?
    • DANIEL: Jo, to tenkrát mi dal někdo přímo v tý vesničce za pásek myslím nebo za něco.
  • iR: A proč?
    • DANIEL: No prostě výměnnej obchod, když jsem odjížděl. Říkali: Když odjíždíš, tak mi dej ten pásek. A já říkám, že ne. Že ten pásek mám rád, je můj. No a on říká, že mi ho tedy vymění. Tak jsem souhlasil. Vytáhl jsem ten pásek, vzal jsme to (tašku s flash disky a hodinkami, pozn. red.) a rychle jel.

„Policie jim zabavila věci, které nemohly být jejich majetkem. Myslíme si, že kdyby to nebyla pravda, tak by další dobrovolníci vystoupili na jejich obranu. Nejde o zločin, který provedli Češi, ale pouze tito dva konkrétní lidé. S ostatními Čechy máme výborné vztahy,“ řekla advokátka Rozvadovská serveru iROZHLAS.cz a doplnila, že to, že Filipa a Daniela policie nakonec propustila, neznamená, že věci skutečně nekradli.

Podle Rozvadovské zatím česká policie prapor nekontaktovala. Server iROZHLAS.cz má přesto ze tří důvěryhodných zdrojů obeznámených s případem potvrzeno, že oba dobrovolníky, kteří měli na Ukrajině rabovat, provařuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. Redakce se obou ptala, zda už je policie kontaktovala kvůli možnému výslechu. Oba to odmítli.

Tomáš Pika, Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme