‚Jednotky případů.‘ Policie se zabývá Čechy, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině bez svolení prezidenta
Účastí českých dobrovolníků v bojích na Ukrajině se zabývá policie. Podle mluvčího Policejního prezidia Ondřeje Moravčíka mají vyšetřovatelé na stole jednotky případů českých občanů, kteří na Ukrajinu odjeli bojovat bez předchozího povolení prezidenta republiky. Ten účast v bojích na straně ukrajinské armády zatím povolil podle dostupných informací pouze asi stovce Čechů v květnu. O dalších schválených žádostech už Hrad neinformoval.
„Evidujeme jednotky případů Čechů, kteří odjeli bojovat na Ukrajinu. Případy se zabýváme,“ řekl pro server iROZHLAS.cz mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík s tím, že v těchto případech jde o lidi, kteří neměli svolení prezidenta.
Podle něj je jich méně než deset. Konkretizovat je ale policie zatím nemůže. „Ke všem případům musíme přistupovat přesně v souladu s aktuálně platnou legislativou,“ doplnil mluvčí.
Trestní zákoník službu v cizí armádě zakazuje s výjimkou svolení prezidenta. Ten schvaluje jednotlivé žádosti zvlášť. Ne každý zájemce je ale se svou žádostí úspěšný.
Stovka dobrovolníků
Informace o přesném počtu českých dobrovolníků, kteří na Ukrajině bojují, nejsou k dispozici. Prezident Miloš Zeman na začátku května schválil žádost o vstup do řad ukrajinské armády 103 Čechům, rozhodnutí prezidenta pak kontrasignoval i premiér Petr Fiala (ODS).
Zeman nepovolil 11 Čechům vstup do ukrajinských ozbrojených sil. Nedoporučilo to ministerstvo obrany
Číst článek
Od té doby Hrad počty nově schválených žádostí nezveřejnil. Ještě v průběhu května prezident odmítl 11 žádostí, jejichž vstup nedoporučilo ministerstvo obrany. Podle něho mělo jít o profesionální vojáky nebo členy aktivních záloh, které je třeba ponechat pro zajištění vlastní obranyschopnosti.
Na začátku června pak prezident nevyhověl dalším 80 žádostem, na základě nedoporučujícího stanoviska ministerstva vnitra. „Někteří žadatelé jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,“ vysvětlil tehdy odmítnutí žádostí na sociální síti Twitter mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
A dalších 127 žádostí prezident Miloš Zeman odmítl o týden později. Podle vyjádření mluvčího Ovčáčka schválení opět nedoporučilo ministerstvo vnitra.
V polovině června pak ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) potvrdil smrt prvního českého dobrovolníka na Ukrajině.
„Bylo mu přibližně třicet let a chtěl se zapojit do bojů v řadách nějaké jednotky v okolí Charkova. Nakonec mi začátkem června poslal zprávu a fotky, že se k jedné takové skupině připojil. Spolu s ním tam byli i další Češi,“ uvedl pro Radiožurnál novinář Tomáš Vlach, který se s českým dobrovolníkem osobně znal.
Bez milosti, vězení
Účastnit se bojů v řadách armády cizí země je v rozporu s českou legislativou. Podle trestního zákoníku služba v cizích ozbrojených silách trestá odnětím svobody až na pět let.
2:15
‚Kdo jiný by měl jít?‘ Dobrovolníci míří bojovat na Ukrajinu, volání prezidenta Zelenského vyslyšeli i Češi
Číst článek
Jedinou výjimku může udělit prezident republiky Miloš Zeman. Ten se už v březnu nechal slyšet, že Čechům, kteří se dobrovolně zapojí do bojů na straně ukrajinské armády, zajistí v případě trestního stíhání milost. Tedy takzvanou abolici.
To ostatně později potvrdil po jednom z lánských jednání i premiér Petr Fiala. Ten ale zároveň uvedl, že není možné zajistit kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a vzhledem k počtu žádostí nelze zájemcům poskytnout ani individuální schválení. O povolení vstupu do ukrajinské armády v březnu žádalo na tři stovky dobrovolníků.
