Jediným zadrženým politikem je zatím exministr obrany Kim Jong-hjon. Podle tisku i některých vládních představitelů právě exministr prezidentovi poradil vyhlášení stanného práva.
Hlavní změna by měla spočívat v tom, že totožnost už nebude muset ověřovat jenom soudní úředník, ale třeba i pracovník obecního úřadu, který k tomu má oprávnění.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Před 75 lety se odehrála na jedné venkovské tancovačce z pohledu velkých dějin zdánlivě nepodstatná věc. Zcela zásadní se však stala pro dvacetiletou dívku Libuši Mariánovou.
45:53
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Student Miloň Novák byl v srpnu 1969 zatčen na Václavském náměstí, kde si připomínal rok od okupace. Po brutálním výslechu na stanici Veřejné bezpečnosti se na tři týdny ocitnul v pankrácké věznici.
Podle Daniela našla policie cennosti pouze u Filipa. U sebe přiznal pouze nález flash disků a hodinek, které měl podle svých slov „vyměnit za opasek“. V rozhovoru vysvětluje i své zadržení s granáty.
Obviněných by aktuálně mělo být 13. Na policii si převzal usnesení o zahájení trestního stíhání podnikatel Pavel Dovhomilja, který v době policejní razie pobýval v Chorvatsku.
Muž měl dodávat materiál syrskému režimu prostřednictvím své společnosti působící ve Francii a Spojených arabských emirátech. Nyní je v provizorní vazbě.
Prezident vypověděl, že tehdy nevěděl o napojení obžalovaných na prodej. Na dotaz soudkyně odpověděl, že neměl informaci ani o tom, že by se nákupy akcií MUS dělaly z prostředků této společnosti.
49:19
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ
Lidé nejvíc znají písně S úsměvem idiota, Maršálové, Jak mi dupou králíci. Svůj životní příběh Vodňanský vyprávěl v unikátní čtyřhodinové nahrávce pro Paměť národa v roce 2016.
Kvůli kauze řada politiků koaliční sociální demokracie (SPD) i opozičních stran kritizovala ministra vnitra Seehofera a Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice (BSI), který pod něj spadá.
Belgická policie zadržela dva muže v rámci vyšetřování teroristických útoků spáchaných v listopadu 2015 v Paříži. Podezírá je z účasti na aktivitách teroristické skupiny.
„Jsme zvyklí, že se úřady zabývají tím, odkud unikají informace a zvou si nás na výslechy. Vyšetřovací orgány ale teď jdou daleko hlouběji,“ tvrdí novinář Jaroslav Kmenta v Interview Plus.
Ještě před rokem čeští soudci využívali videokonference při jednání výjimečně. Nyní ale ministerstvo spravedlnosti hlásí až trojnásobný nárůst online výslechů.
Maročan podezřelý z pátečního útoku nožem ve finském Turku byl vzat do vyšetřovací vazby. Ve výpovědi před soudem v úterý přiznal, že zabil dvě ženy a osm lidí zranil. Popřel ale, že šlo o terorismus.
Děti ani manželku Andreje Babiše z hnutí ANO policie v kauze Čapího hnízda dosud nevyslechla. Celkem by podle deníku Právo mohlo být kvůli farmě Čapí hnízdo stíháno až jedenáct lidí.
Předseda Evropské rady a někdejší polský premiér Donald Tusk znovu vypovídal na varšavské prokuratuře. Musel tam kvůli leteckému neštěstí u Smolenska v roce 2010. Výslech trval více než osm hodin.
Bývalý ministr obrany Martin Barták musel na policii k výslechu, a to kvůli kauze Nemocnice Na Homolce. Jeho jméno totiž opakovaně ve svých zápiscích zmiňuje stíhaný exředitel nemocnice Vladimír Dbalý. Píše například o společných schůzkách s lobbistou Ivo Rittigem, na nichž se měly řešit tendry spojené s elitním zdravotnickým zařízením. Barták to u výslechu popřel. Na řadu informací si před policisty nebyl schopen vzpomenout, jasně však řekl, že o žádných podezřelých zakázkách spojených s Homolkou nic netuší. Zpravodajský web Českého rozhlasu se s obsahem jeho výpovědi seznámil.
Policie čím dál častěji vyslýchá oběti, ale i pachatele přes takzvanou videokonferenci. Například detektivové ze Středočeského kraje, kteří systém vymysleli, takový způsob využívají už tři roky a ročně vyslechnou pomocí kamer stovky lidí. Šetří jim to údajně hlavně čas a peníze. Podařilo se jim totiž propojit se všemi soudy a věznicemi v Česku.
Jihokorejská prokuratura chce vyslechnout prezidentku Pak Kun-hje v souvislosti s jejím politickým skandálem, kvůli kterému vyšly v sobotu do ulic Soulu statisíce. Podle tamní agentury Jonhap se vyšetřovatelé snaží zjistit, jestli prezidentka pod vlivem své blízké přítelkyně Čche Son-sil nutila šéfy velkých firem k finančním darům pro neziskové nadace.
Náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Pavel Komár čelí kárné žalobě. Podal ji na něj nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v souvislosti s reorganizací části policie. Žalobci chtěli kvůli tomu vyslechnout policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho. Komár ale o jejich předvolání mluvil dřív v médiích než přímo s nimi. Své pochybení odmítá a k případu se teď nebude vyjadřovat.
Sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci části policie dovyslechla bývalého detektiva Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiřího Komárka. Ten patřil ke kritikům slučování protimafiánského a protikorupčního útvaru a tvrdil, že má důkazy, že cílem změn je odstranění jeho tehdejšího nadřízeného Roberta Šlachty. Komárek už výpověď dvakrát přerušil, úterní výslech pak trval jen krátce přes hodinu.
Sněmovní komise ke sporné reorganizaci policie, jejíž mandát vyprší na konci října, potřebuje vyslechnout ještě řadu aktérů. Z toho některé by chtěla předvolat znovu. Podle místopředsedy komise Martina Lanka (Úsvit) proto komise požádá sněmovnu o prodloužení svého mandátu do konce ledna.
Janu Nečasovou, dříve Nagyovou si pozvala minulý týden protimafiánská policie k podání vysvětlení ve věci údajné sabotáže. Kvůli prověřování čtyři roky starého podezření vypovídali v roli svědků nedávno i policejní prezident Tomáš Tuhý a jeho náměstek Zdeněk Laube. Sabotáž je jednou z větví celé kauzy kolem Jany Nečasové, která vyústila zátahem na Úřadu vlády a ve Vojenském zpravodajství v roce 2013.
Zveřejnění zpráv o výslechu policejního prezidenta prověří nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. To, že lidé z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci požádali vedení policie o vysvětlení kvůli chystané reorganizaci sboru, není podle Zemana nic neobvyklého, za nestandardní však považuje medializaci výslechů ještě před jejich provedením.