Třetina dětí v nemocnicích je ohrožena podvýživou, zjistil průzkum
Téměř třetina dětí v českých nemocnicích je ohrožena podvýživou. Průzkum mezi malými pacienty ve 35 nemocnicích provedla společnost na podporu dětské výživy Nutricia.
Závěry průzkumu, kterého se zúčastnilo téměř 3000 dětí, se opírají o dotazník, který se vyplňuje při příjmu dětského pacienta ve věku od 1 do 19 let do nemocnice.
Podle průzkumu jsou dokonce dvě procenta dětí ohrožena extrémně. Přitom u 16 procent malých pacientů v extrémním riziku podvýživy a u 60 procent ve středním riziku podvýživy nebyla výživa řešena.
Přitom lékaři upozorňují, že plnohodnotná výživa malých pacientů v nemoci je velmi důležitá.
Na průzkumu se podílel i docent Oldřich Pozler z dětské kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové
Pokud v nemocnicích nebudou věnovat pozornost výživě dětí, pak se malí pacienti mohou podle Oldřicha Pozlera z dětské kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, který se na průzkumu podílel, dostat do malnutrice a prodlouží se délka jejich léčení:
„V okamžiku, kdy my při přijetí dítěte zjistíme, že je dítě v riziku malnutrice a ono má navíc i snížený příjem potravy, tak se může stát, že v dalších dnech hospitalizace skutečně malnutrice bude nastupovat se všemi důsledky, které pro léčení dětí má.“
Ohroženy jsou hlavně děti s nemocemi dýchací nebo trávicí soustavy, onkologicky nemocné děti nebo děti s vrozenou srdeční vadou.
Při nemoci potřebuje dětské tělo až dvojnásobný energetický příjem. Nedostatečná výživa může mít za následek prodloužení léčby, hospitalizace i rekonvalescence. A to stojí nemocnice desítky miliard korun navíc.
O podvýživě dětí mluvila v Odpoledním Radiožurnálu redaktorka Tereza Bartůňková
Pokud děti kvůli své nemoci nemohou jíst, měly by dostat správné doplňky. Jenže na takovou kontrolu by lékaři museli mít více času a v nemocnicích by muselo být také více nutričních sester.
„Větší počet, vzdělanost a kompetence nutričních terapeutů. To znamená, že by mohli o některých věcech rozhodovat samostatně,“ říká lékař Jiří Bronský z Fakultní nemocnice v Motole.
I rodiče mohou pomoci. Měli by se lékařů ptát na možnosti výživy dětí v nemoci a v průběhu léčby a informovat se o dostupných možnostech řešení.
„Pokud to dítě nejí čtvrtinu dávky déle než pět až sedm dní, tak už je problém. Už v této chvíli by měla nastoupit nějaká nutriční substituce. To je taky ten okamžik, kdy pediatr, když bude hodně chtít, to může předepsat,“ říká ředitelka společnosti Nutricia Eva Vencovská.
Posouzení rizika podvýživy by se podle expertů mělo stát standardní součástí lékařské dokumentace.
Výsledky průzkumu se dnes budou prezentovat na pediatrickém sjezdu v Liberci. Problémem by se podle Pozlera měli zabývat všichni dětští lékaři, kteří s hospitalizovanými dětmi přicházejí do styku.
