Mezi soudci je většina žen, sedí však na nižších soudech. Na vrcholu dominují muži
České justici dominují ženy. Soudkyň je o jednu třetinu více, než soudců. Ukazují to data z Centrálního registru oznámení.
Na problém však upozornila také čerstvá výroční zpráva resortu justice 2017.
V porovnání s ostatními úřady tak soudnictví může působit jako světlá výjimka - ve skutečnosti ovšem soudkyně zpravidla končí na nižších úrovních soudnictví.
Čím je soudní instituce prestižnější, tím je podíl žen nižší. Ústavní soud, Nejvyšší soudy či Nejvyšší správní soud jsou tak vyloženě mužským revírem.
„V české justici je to zatím bohužel tak, že ženy spíše dělají tu drobnou ‚včeličkovskou‘ práci a muži pak sjednocují judikaturu a rozhodují o směřování interpretace práva,“ řekla serveru iROZHLAS.cz Kateřina Šimáčková, jedna ze dvou soudkyň patnáctičlenného Ústavního soudu.
„Prvostupňové opatrovnické soudy, rozhodující o dětech, jsou plné žen soudkyň. Pro férové rozhodování o světě by však měly být zastoupeny dostatečně všechny pohledy na něj,“ uvádí Šimáčková a poukazuje tak na praktické důsledky genderové nevyváženosti.
Feminizací prvostupňových soudů se zabývá také sdružení Unie Otců či advokát Jan Vučka. „Opatrovnické soudy, pokud rozhodnou o výlučné péči, favorizují matky proti otcům,“ upozorňuje Vučka. Je podle něj nezbytné, aby byla zaručena nestrannost soudů.
Skleněný strop
Skleněný strop
Tento termín poukazuje na diskriminaci v rámci pracovního povýšení a existenci neviditelných bariér, které brání v profesním postupu.
„Justice je velmi kompetitivním prostředím a v důsledku nepočítá s většími rodinnými závazky,“ vysvětluje možné důvody genderové nevyváženosti soudkyně Šimáčková. „Myslím, že souzení na prvním stupni lze docela dobře skloubit s rodinou, ale postup na hierarchickém justičním žebříčku už vyžaduje větší angažmá. A na to jsou zpravidla muži o dost lepší než ženy,“ dodává.
„Při snaze o větší zastoupení žen v justici ztroskotávám na tom, že nemám oproti mužským adeptům adekvátně silné návrhy protikandidátek,“ pokračuje Šimáčková. „Studentky mám srovnatelně dobré či lepší než studenty, ale ty šikovné holky nějak mezi třicítkou a čtyřicítkou zmizí. Určitě na to mají vliv jejich šéfové, kolegové a manželé, ale trochu si za to můžeme i samy. Je to tím, že narazíme na skleněný strop, že se věnujeme péči o děti a rodiče nebo kariéry našich manželů, že v poslední chvíli neřekneme ‚chci to‘ dostatečně rázně a přesvědčivě,“ zamýšlí se Šimáčková.
Problém podle ní spočívá i v tom, že právničky raději zůstávají v soukromém sektoru včetně advokátní praxe.
Nejen soudy
Genderovou nerovnost ve vedoucích pozicích zdůrazňuje také loňská Zpráva o rovnosti žen a mužů, kterou vydává Úřad vlády. Česko je podle ní v zastoupení žen mezi zákonodárci dlouhodobě pod evropským průměrem.
Výrazný nepoměr mužů a žen je i mezi vedoucími na ministerstvech. Například na ministerstvu zahraničních věcí připadá na téměř dvě stovky mužů několik desítek žen.
„Práce ve vrcholné diplomacii má určitá specifika, především nutnost vycestovat může od zájmu o profesi odradit ženy s rodinami,“ vysvětluje malý počet žen Michaela Lagronová, tisková mluvčí ministerstva.
Ministerstvo žádné oficiální kroky ke změně situace nepodniká. Podle Lagronové by přitom české diplomacii mohlo více žen prospět. „Vidíme to například u některých západních zemí, ve Skandinávii, či dokonce u zemí Blízkého východu a Japonska. Včetně zemí, kde byste je nečekali,“ dodává.
Problém s nízkým zastoupením žen je však obecnější. Vedle státní správy muži dominují také například mediálnímu prostoru, upozornil server European Journalism Observatory.
