Soud nemusí v Rathově kauze znovu provádět důkazy. Dokazování je skončené, tvrdí Bradáčová
V korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha nebude muset krajský soud opakovat žádné důkazy, a to ani odposlechy. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová to uvedla v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. O přípustnosti odposlechů jako důkazů rozhodl počátkem června Nejvyšší soud.
„Na krajském soudu se vracíme do stadia těsně před vyhlášením rozsudku," řekla Bradáčová Radiožurnálu.
Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová: Soud nemusí v Rathově kauze znovu provádět důkazy
Dokazování v Rathově kauze je podle ní skončené, protože Nejvyšší soud konstatoval, že daný skutek se stal, že má znaky trestného činu a že dokazování proběhlo kompletní.
Středočeský krajský soud Davida Ratha uznal v červenci 2015 vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činnosti manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Rozsudek padl po dvou letech hlavního líčení, jehož podstatnou část zabralo přehrávání odposlechů.
Odvolací senát pražského vrchního soudu však rozhodnutí loni v říjnu zrušil. Měl vážné výhrady právě k odůvodnění odposlechů, které patří ke stěžejním důkazům a které označil za nezákonné.
Proč policejní úniky do podsvětí nevyšetřuje inspekce? Raději buduje pověst zakázkového krejčovství
Číst článek
Nejvyšší soud však před dvěma týdny na základě stížnosti podané ministrem spravedlnosti konstatoval, že vrchní soud v tomto případě porušil zákon ve prospěch obžalovaných. Příkazy k provedení odposlechů totiž hodnotil příliš formálně a některé jejich části vytrhával z kontextu.
Nejvyšší soud ovšem nemohl rozhodnutí odvolacího senátu zrušit, a kauzou se tak bude opět zabývat krajský soud, kterému vrchní soud případ vrátil k dalšímu projednání.
I novináři mají hranice
Bradáčová v rozhovoru také zmínila kauzu bývalého předsedy FAČR Miroslava Pelty, kdy vyzvala vydavatelství Economia a Český rozhlas, aby stáhly některé informace z článků, které údajně byly v rozporu s požadavky na ochranu některých veřejných a soukromých práv. „Dokud není pravomocným rozsudkem rozhodnuto, tak je potřeba se na osoby dívat jako na nevinné," vysvětluje v souvislosti s dotační aférou.
Připomněla také, že v podobných kauzách se již dříve vyjadřoval Evropský soud pro lidská práva, který zdůraznil, že ne všechny informace z trestního řízení jsou způsobilé rozpoutat kvalifikovanou veřejnou debatu ve veřejném zájmu a že převyšuje ochrana neveřejných informací trestního řízení nad právem veřejnosti být informován. „Domníváme se, že to byl stejný případ jako u Pelty. Týkalo se to především některých informací o intimním životě obviněných a potom také informací o identitě totožnosti svědků, které doposud nebyli vyslechnuti."
Podle Bradáčové je primární vymezit prostor, v němž se bude odehrávat odpovědná žurnalistika, aby novináři věděli, kde jsou meze, které i evropská judikatura stanovila, a kde je hranice zveřejňování některých údajů, které mohou na jednu stranu narušit řízení a na druhou stranu poškodit obviněné.
