Mnohem víc času stráveného přípravou na vyučování, strach, aby obstáli v náročné situaci, stres, úzkosti. Tak podle výzkumu agentury PAQ Research a projektu Kalibro prožívali učitelé uplynulý rok s distanční výukou. Analytici se letos v květnu dotazovali 600 z nich. Studie ukázala, že až 15 procent mladých učitelů plánuje ze školství do pěti let odejít. 

Praha 14:07 24. června 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Je to náročnější, zejména co se týče příprav. U menších dětí v páté třídě se vůbec neosvědčilo pracovat s učebnicemi. Proto jsem na každou hodinu tvořila prezentace anebo využívala aplikace dostupné na internetu,“ říkala v květnu Veronika Marková, třídní učitelka páťáků jedné z pražských základních škol.

80 procent dotazovaných učitelů uvedlo, že trávili distanční výukou více času než běžně, doplňuje její zkušenost sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.

„Učitelé strávili méně času klasickou výukou a více museli komunikovat s žáky a rodiči. Zažívali nové výzvy. Často například nevěděli, jak žáky v distanční výuce hodnotit,“ uvádí Prokop.

Skoro dvě třetiny učitelů stresovala zodpovědnost za výsledky žáků v dřív nepoznané situaci, technické zajištění výuky na dálku a obavy o motivaci žáků. Podle Prokopa i to jsou příčiny, proč se během pandemie zhoršil psychický stav části učitelů.

„Pomocí psychologického dotazníku, který se využívá na diagnózu depresí a úzkostí, jsme zjistili, že více než třetina pedagogů má symptomy, které odpovídají určitému stavu úzkostí a depresí. Projevuje se to u těch, kteří učili více hodin nebo chtějí ze školství odejít,“ vysvětluje Prokop s tím, že se deprese a úzkosti častěji projevovaly u učitelek než učitelů. Podle spoluautora výzkumu Karla Garguláka si 77 procent pedagogů myslí, že prioritou po návratu do škol musí být vzbudit v žácích chuť se učit.

„Volají po didaktické a pedagogické opoře. Chtějí najít způsob, jak udržet žáky aktivní, aby ve vzdělávání viděli smysl a rozvíjeli se," přibližuje Gargulák.

Polovina učitelů by ocenila pomoc a rady ohledně toho, jak žáky po ročním výpadku opět motivovat k učení. Až 80 procent dotázaných uvedlo, že se zapojí do doučování žáků v rámci školy. Ale nechtějí se příliš účastnit mimoškolních aktivit, jako jsou třeba letní školy. Prokop se domnívá, že část učitelů uvažuje po zkušenosti s pandemií o odchodu ze školství.

3:11

Distanční výuka se podepsala na psychickém stavu učitelů. Práce jim příliš zasahovala do volného času

Číst článek

Podle ředitele organizace Učitel naživo, která výzkum iniciovala, Martina Kozla, by pomohlo, kdyby se na českých školách stalo standardem to, co učitelé v průzkumu uváděli, že jim pomáhalo zvládat těžké situace. Například sdílení problémů s kolegy, společné hledání řešení nebo podpora ředitele.

Pomoc by podle něj měla přijít i ze strany ministerstva školství. To by například mělo zajistit financování supervizí pro učitelské sbory. Situaci by podle Kozla zlepšilo i posílení podpůrných profesí, jako jsou školní psychologové, speciální pedagogové nebo logopedi.

Eva Mikulka Šelepová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít