V posledním roce a půl se místní školáci museli vzdělávat online kvůli častému ostřelování, OSN v úterý oznámila, že od loňského února bylo na Ukrajině zcela zničeno více než 1300 škol.
Podle ředitelky základní školy v Olomouci se sice část výpadků z distanční výuky podařilo dohnat, někteří žáci se ale dodnes potýkají s psychickými následky.
„Pedagogové by zejména chtěli snížit rozsah obsahu vzdělávání. Vnímají, že rozsah učiva je tak významný, že je omezuje v diferenciaci a individualizaci výuky,“ říká v rozhovoru Tomáš Zatloukal.
Výuka na dálku by podle Bareše přinesla úspory jen okolo deseti až 12 procent. Vysoké školy by totiž i v případě, že by se studenti učili z domova, musely hradit náklady spojené s výzkumy a granty.
„Dále zvažujeme výměnu žárovek za úspornější, vypnutí reklamních svítidel, nebo také koncentrace studentů v rámci zkouškového období do méně budov či místností,“ říká mluvčí Ostravské univerzity.
Distanční výuka zabila debatu. Nepotkávali jsme se se spolužáky, nezískali jsme kontakty. Smazala se hranice mezi domovem a školou. Takové jsou zkušenosti vysokoškolských studentů s online výukou.
Odbornice Michaela Slussareff z Univerzity Karlovy zdůrazňuje také vliv stresu. Čas před obrazovkami se totiž úměrně zvyšuje s rostoucí mírou stresu v rodině. Svůj podíl nese také distanční výuka.
České školy vyčerpaly asi třetinu z miliardy korun, která je vyčleněná na doučování dětí po distanční výuce. Podle úřadů je v pořádku, že evropské peníze pomáhají také k integraci Ukrajinců.
Pro návrh zákona hlasovalo 60 ze 62 přítomných senátorů. Předloha předpokládá, že rodiče žáků do deseti let věku by měli nárok na ošetřovné, a to ve výši 80 procent základu výdělku.
Zákon by měla sněmovna projednat příští týden ve stavu legislativní nouze, aby mohl platit co nejdřív. Při výuce na dálku i ředitelském volnu by měli mít rodiče dětí do 10 let nárok na ošetřovné.
„V kategorii dětí je stávající incidence nemoci mezi 700 až 900 případů na tisíc za sedm dní. To je obrovské číslo a je na zvážení, jestli školy na 14 dní neuzavřít,“ popisuje Marian Hajdúch.
Světová zdravotnická organizace označila zavření škol za krajní možnost. Přerušení výuky loni podle šéfa evropské sekce WHO Hanse Klugeho „způsobilo více škody než užitku“.
Podle červnového průzkumu České školní inspekce má závažné mezery ve znalostech a dovednostech po dlouhé výuce na dálku minimálně 36 500 žáků základních škol a 18 tisíc středoškoláků.
Praha||Gabriela Gálová|Zprávy z domova|10 VÝZEV PRO PŘÍŠTÍ VLÁDU
Sněmovní volby se blíží. Radiožurnál a iROZHLAS.cz se vám pokusí přiblížit, jaké kroky by strany a hnutí v případě svého zvolení udělaly. Čtvrtá výzva nese název „Fenomén – distanční výuka“.
Zatímco 53 procent lidí už s další distanční výukou nepočítá, 39 procent lidí výuku na dálku čeká i v letošním školním roce. Ukázal to průzkum společnosti Median pro Radiožurnál.
Ministerstvo zdravotnictví serveru iROZHLAS.cz potvrdilo, že nebude výuku na vysokých školách jakkoliv omezovat. Ty se chtějí z velké části vrátit k prezenční docházce.
Podle inspekce učení na dálku odhalilo slabá místa, mezi která patří nerovnosti v kvalitě vzdělávání i regionální rozdíly. Po výuce na dálku má problém přes 50 000 žáků středních a základních škol.
„Do našich ambulancí přivádějí nejčastěji rodiče děti s bolestmi hlavy z učení při počítači nebo s pálením a zčervenáním očí,“ popsala primářka očního oddělení Nemocnice Agel Přerov Monika Daňková.
Podzimní doučování ve školách by mělo pomoct zmírnit rozdíly ve vzdělání způsobené distanční výukou během pandemie koronaviru. Ministerstvo školství na něj chce dát zhruba čtvrt miliardy korun.
Skoro dvě třetiny učitelů stresovala zodpovědnost za výsledky žáků v dřív nepoznané situaci, technické zajištění výuky na dálku a obavy o motivaci žáků.
Na 11 300 žáků se v prvním pololetí školního roku nezapojilo do distanční výuky. Šetřením mezi řediteli všech veřejných základních škol a víceletých gymnázií to zjistilo ministerstvo školství.
Návrh KSČM, aby novináři České televize a Českého rozhlasu zveřejňovali svůj majetek, dostal podporu ministerstva spravedlnosti. Česká pošta místo elektroaut nakoupí pro své zaměstnance elektrokola.
Jaký je postoj předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií k udělení úřední maturity? Spoléhají na ni studenti? Renata Schejbalová o tom muvila v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Na léto plánované doučovací kempy by měly pomoct dětem, které mají kvůli distanční výuce problémy se zvládáním látky. Organizace můžou do konce dubna žádat o dotaci ministerstvo školství.