Děti trávily v covidu před obrazovkou o hodinu a půl více času. Návrat do normálu je těžký, říká odbornice
Největší množství času trávily v pandemii s technologiemi děti ve věku 6 až 10 let. Doba, po kterou sledovaly obrazovky smartphonů nebo tabletů, se u nich zvýšila o téměř hodinu a půl. Vyplývá to z metastudie vědců z Anglia Ruskin University v Londýně. Vyšší množství času stráveného na počítači, mobilním telefonu nebo i před obrazovkou televize pak odborníci sledovali u všech věkových kategorií, včetně dospělých.
Mezi 6. a 10. rokem dostávají děti svůj první mobilní telefon. Doba s ním strávená se tak zvyšuje v průměru o hodinu, a to i bez výjimečné situace jakou byla pandemie covidu-19. Otázkou zůstává, zdali děti mobily v pandemii nedostávaly o něco dříve, a i to nepřispělo k intenzivnějšímu sledování nejen on-line obsahu.
Ze všech věkových skupin trávily v pandemii koronaviru u obrazovky nejvíce času děti ve věku šest až deset let.
„Dalším faktorem může být to, že se jedná o skupinu dětí, která není natolik samostatná, aby sama chodila mimo domov. Rodiče během lockdownu také museli trávit čas u obrazovek, tím pádem s dětmi nechodili ven. A obrazovka je způsob, jak děti zabavit. Třetím faktorem je skutečnost, že čas před obrazovkami jak u dětí, tak u rodičů, se úměrně zvyšuje s rostoucí mírou stresu v rodině,“ vysvětluje odbornice na digitální technologie a jejich zdravé užívání Michaela Slussareff ze Studií nových médií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.
Právě dospělí sledovali obrazovku digitálních technologií v pandemii skoro o hodinu déle. Nejnižší nárůst času měli dle britských vědců naopak nejmenší děti do pěti let. Jednalo se zhruba o půl hodiny denně. U dětí mladšího školního věku hrála roli i větší potřeba socializace a potkávání s vrstevníky. „Je pravda, že hodně dětí se setkávalo v prostředí online her typu Minecraft a další,“ říká Slussareff.
Jak vyrůstá generace covidových batolat? Izolace podle odborníků nemá vliv, pokud nebude trvat roky
Číst článek
Zapomenutá pravidla
Měnící se čas před obrazovkou u dětí mezi 6. a 9. rokem během covidové pandemie sledovala také studie Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy. Na studii pracovala také Michaela Slussareff.
„Měli jsme tam skupiny dětí na distanční výuce a děti, které na ní nebyly. Bylo vidět, že děti na distanční výuce i během volného času tráví před obrazovkou třeba o půl hodiny denně více. My jsme ovšem nenaměřili tak velké rozdíly jako je hodina a půl u britských vědců,“ vysvětluje Slussareff.
Děti na distanční výuce i během volného času tráví před obrazovkou třeba o půl hodiny denně více.
Michaela Slussareff
Po pandemii koronaviru mají rodiče často problém znovu nastavit pravidla, která byla pro jejich děti před covidem běžná. „Najet zpátky do normálního režimu, kdy dítě přijde domů, učí se, udělá úkoly, pak jde ven a na závěr něco sleduje na obrazovce, už je pro některé rodiny mnohem těžší. Obrazovky dětem chybí,“ říká Slussareff. Důležité je samozřejmě také to, jak děti čas na počítači nebo na mobilu tráví a jak kvalitní obsah sledují.
Vědci z Anglia Ruskin University měli pro své sledování k dispozici 90 výsledků. Ty shromáždili v rámci metastudie, tedy vědeckého výstupu, založeného na statistické kombinaci výsledků dříve publikovaných studií. Podle jejich metaanalýzy mají děti s vyšším časem u obrazovky často problém s depresí a vyšším body mass indexem. Také u nich hrozí vyšší riziko krátkozrakosti.
3:23
‚Všichni věděli, že je mi dvanáct.‘ Děti ohrožuje na internetu sexting, intimní snímky se objeví i po letech
Číst článek
Naučit se nudit
„Aby se u dětí nevyvinula krátkozrakost, potřebují být až dvě hodiny denně na přirozeném světle. Pokud se sníží čas před obrazovkou, musí se nahradit něčím kvalitním. Náhradou může být i spánek, protože děti dnes opravdu málo spí. Také potřebují být venku a s kamarády,“ připomíná odbornice na digitální technologie Slussareff.
Podle Slussareff je svět za obrazovkou pro současně děti natolik lákavý, že dnešní rodič musí fungovat tak trochu jako marketingový manažer offline světa, jehož úkolem je dítě naučit správně se nudit a zabavit se samo. „To jsou strašně důležité věci. Pokud se dítě umí zabavit, dokáže regulovat vlastní emoce a je schopné poznat, že mu je v nějakých situacích nedobře, pak nám to pomůže i v pozdějším věku v regulování digitálních aktivit,“ dodává Slussareff.
Vedle seberegulace je výzvou i to, že velká část aplikací, služeb a her je vyvíjená tak, aby byla návyková. Proto by rodiče dle odbornice měli pro své děti vybírat obsah, který bude přiměřený jejich věku.
