K zásadnímu propadu nedošlo, hodnotí úroveň výuky školský inspektor. Učitele ale limituje objem učiva
„Černé scénáře o dopadu covidové pandemie na vzdělávání se nenaplnily a za to děkuji všem učitelkám a učitelům,“ uvedl ministr školství Vladimír Balaš při představování výsledků nového pravidelného šetření úrovně výuky v pátých a devátých ročnících základních škol. To předchozí se odehrálo před pěti lety, tedy ještě před pandemií. O letošní bilanční zprávě tuzemského školství mluvil ústřední inspektor Tomáš Zatloukal v rozhovoru pro Radiožurnál.
Testování se soustředilo na matematiku a češtinu. Jak vycházejí závěry šetření ve srovnání s předchozí zprávou z roku 2017?
Vychází srovnatelně. To znamená, že se skutečně nepotvrdilo, že by v profilujících předmětech došlo k zásadním propadům. Na druhou stranu je ale potřeba říct, že nebyly ověřovány znalosti ve všech předmětech nebo širší paletě předmětů. My jsme to sice měli na jaro tohoto roku připraveno, ale s ohledem na příchod významného počtu ukrajinských dětí do základních škol, které je musely integrovat a byly zatíženy jinými aktivitami, jsme testování zúžili právě na profilující předměty.
Poslechněte si celý rozhovor s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem
Dá se říct, co dělá žákům největší problémy v češtině a co v matematice? A mění se to nějak v průběhu let?
Je to relativně stabilní. Ty problémy jsou si podobné, zejména je to úroveň čtenářské gramotnosti, která se významně projevuje právě v matematice, kde pochopení zadání jednotlivých úloh je důležité pro to, jaký matematický aparát potom žáci použijí a uplatní. Oni ho samozřejmě znát mohou, protože znalosti českých žáků jsou relativně dobré, ale problémem je, kdy a v jakých situacích je mají uplatňovat. A to souvisí s pochopením zadání úloh, což našim žákům činí významnější problémy.
Zajímali jste se také o dopady distanční výuky na vzdělávání na této úrovni škol. Tento aspekt covidové krize byl určitě zkoumán podrobněji v předchozích letech, ale přineslo tohle šetření nějaké nové podněty právě k distančnímu vzdělávání?
Zejména ukázalo to, co už bylo avizováno v průběhu distanční výuky, kdy Česká školní inspekce průběžně sledovala průběh vzdělávání žáků touto formou, a to jak v předškolním, základním, tak středním vzdělávání a v základním uměleckém vzdělávání. Takže tam už jsme indikovali určité problémy, které zejména souvisely s úrovní rodinného zázemí žáků.
U škol, které měly větší podíl žáků z rodinného prostředí, které nemělo úplně optimální podmínky pro vzdělávání – byly to více početné rodiny nebo neměli vybavení informační technikou, neměli zajištěnou konektivitu a tak dále – byl průběh vzdělávání tímto negativně ovlivněn. I toto naše šetření, o kterém teď hovoříme, ukázalo, že se rozevřely nůžky mezi touto skupinou škol.
Do letošního pocovidového šetření se zapojilo skoro 4000 škol a přes 280 000 žáků základních škol a víceletých gymnázií.
Proto je velmi důležité školy systematicky a nejen krátkodobě, ale i dlouhodobě podporovat. Ministerstvo školství proto připravilo dotační program na doučování. Z Národního plánu obnovy půjdou dvě miliardy korun právě na skupinu 400 základních škol, které mají velmi ztížené podmínky jednak personálně, jednak materiální pro vzdělávání svých žáků.
Ptali jste se také na postoj pedagogů. Co by oni sami chtěli změnit na výuce a její organizaci?
Pedagogové by zejména chtěli snížit rozsah obsahu vzdělávání. Vnímají, že rozsah učiva je tak významný, že je omezuje v diferenciaci a individualizaci výuky. Rádi by soustředili svoji pozornost na upevňování učiva a rozvoj jednotlivých gramotností, které jsou důležité pro získávání dalších znalostí. Objem učiva je v tom ale limituje.
