Rozsudek Nejvyššího soudu: všechny odposlechy v kauze Rath platí, soudy by se tím měly řídit
Všechny příkazy k odposlechům v kauze Davida Ratha jsou zákonné a některé jdou nad rámec požadavků zákona. To v písemném rozsudku konstatuje Nejvyšší soud, jenž v červnu vrátil do hry odposlechy coby stěžejní důkaz ostře sledovaného případu. Jediný nedostatek, který senát soudce Vladimíra Veselého shledal, spočívá v nedostatečném odůvodnění trvání odposlouchávání Ratha a spol. Expolitik soud opět zkritizoval, podlehl podle něj nátlaku.
„Všechny příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, jež byly soudem druhého stupně označeny za nezákonné z důvodu jejich nedostatečného odůvodnění, byly vydány v souladu se zákonem. Příkazy vydané Okresním soudem v Ústí nad Labem naplňovaly veškeré náležitosti stanovené s výjimkou explicitního odůvodnění doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Tento formální nedostatek nicméně nezaložil jejich nezákonnost,“ píše k povolení odposlouchávání telefonů aktérů kauzy Rath senát Nejvyššího soudu.
Odposlechy v korupční kauze kolem Davida Ratha platí. Co to znamená v praxi?
Číst článek
Stejně se postavil také k příkazům soudu, díky nimž policie na samém počátku vyšetřování údajné korupce ve Středočeském kraji dostala zelenou k napíchnutí Rathovy kanceláře v budově hejtmanství, kanceláře někdejší ředitelky kladenské nemocnice a další obviněné Kateřiny Kottové (dříve Pancové) a domu v Rudné u Prahy, v němž Pancová žije s Petrem Kottem, dalším stíhaným.
'Důkazy v souladu se zákonem'
„Rovněž důkazy, získané tímto sledováním osob a věcí, byly získány v souladu se zákonem,“ uvádí předseda senátu Nejvyššího soudu Vladimír Veselý v 67stránkovém rozsudku, který detailně zkoumá všechny soudní příkazy k telefonním a prostorovým odposlechům z počátku kauzy Rath.
Nejvyšší soud ho rozeslal 19. července a server iROZHLAS.cz se s ním detailně seznámil. Vrchní soud verdikt kritizuje mimo jiné za to, že povolení k odposlechům posoudil pouze formálně a nezabýval se okolnostmi případu.
Ratha před dvěma roky potrestal Krajský soud v Praze 8,5 lety vězení. Díky manipulacím se stavebními a nemocničními zakázkami podle detektivů dostal úplatky v hodnotě 16 milionů korun, dalších 22 milionů si již nestačil převzít, protože byl přistižen se sedmi miliony v krabici od vína.
Na stopu někdejšího špičkového politika kriminalisty přivedly právě odposlechy a skryté mikrofony, díky nimž se údajnou korupci podařilo zmapovat.
Jenže tyto zásadní důkazy škrtl Vrchní soud v Praze, kam kauza Rath dospěla při odvolání. Podle jeho soudce Pavla Zelenky jsou odposlechy nezákonné, protože když je na samém počátku vyšetřování soud v Ústí nad Labem povoloval, nedostatečně svoje rozhodnutí odůvodnil a pouze doslova převzal argumentaci státního zástupce.
Zelenka proto rozsudek nad Rathem a dalšími zrušil a krajskému soudu nařídil, aby věc projednal znovu, ovšem bez odposlechů a navazujících důkazů, které díky nim policisté získali.
Proti tomu se postavil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který podal stížnost pro porušení zákona ve prospěch Ratha, přičemž Nejvyšší soud mu v červnu vyhověl. V písemném rozsudku například smetl námitku Vrchního soudu, že soud v odůvodnění povolení odposlechů opsal žádost státního zástupce.
Návrh nemusí přepisovat
„Ani zákon, ani ochrana práv obviněných nevyžaduje, aby nutně přepisoval návrh státního zástupce, s nímž se věcně ztotožní, nebo aby stejné závěry formuloval pokaždé stylisticky jinak, pokud tyto mají oporu ve skutkových okolnostech prověřované trestné činnosti popsaných v odůvodnění jeho rozhodnutí. Závěr soudu druhého stupně o nezákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných v této věci, potažmo důkazů získaných na jejich základě, tudíž nutno označit za nesprávný,“ argumentuje senát soudce Veselého.
Odráží také námitky obviněných, že o povolení odposlechů soud rozhodl podezřele rychle: ještě v týž den, kdy k němu dorazila žádost státního zástupce. „Z povahy obdobných (neodkladných) úkonů je zcela pochopitelný zvýšený zájem na přednostním a bezodkladném rozhodování o těchto úkonech, když navíc vzhledem k počáteční fázi trestního řízení ještě spisový materiál nebyl tak obsáhlý, že by ho nebylo možné pečlivě prostudovat v rámci jednoho dne,“ uvádí bod číslo 88 rozsudku.
Co napsal vrchní soud
"Vrchní soud v Praze shledal u řízení, jež předcházelo vyhlášení napadených rozsudků, zásadní procesní vadu, kterou je nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí," stojí v usnesení.
Ústecký soud podle vrchního dostatečně nezkoumal důvody, proč má povolení k odposlouchávání Ratha a dalších vydat: "Úvahy zabývající se důvodností návrhů, v nich nejsou obsaženy, přičemž nejsou odůvodněny ani doba trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, resp. okresní soud neuvedl, proč vydává příkazy na maximálně možnou dobu, pokud se omezil na pouhé konstatování, že doba odposlechu a záznamu byla stanovena v souladu s návrhem státního zástupce."
Soud tak převzal názor státního zástupce, zkopíroval jeho text a doplnil jen o úvod, aby bylo jasné, že jde o rozhodnutí soudu: "Fakticky rezignoval na svou rozhodovací činnost, tj. posouzení materiálních podmínek pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, což musí být patrné v odůvodnění příkazu."
"Je tedy třeba uzavřít, že poznatky získané sledováním osob a věcí v důsledku shora popsané vadné procedury, nelze použít jako důkaz v tomto řízení," zní další klíčová věta usnesení.
Nejvyšší soud v něm zkritizoval vrchní i kvůli aplikaci takzvané „doktríny plodů z otráveného stromu“, podle níž by nezákonné odposlechy „otrávily“ také další důkazy, které díky nim policie získala. To je podle Veselého v rozporů s českou trestní teorií a praxí. „Svůj názor navíc vrchní soud opřel o jediný odborný článek z Bulletinu advokacie,“ připomněl.
Příklad popsaný v bulletinu je podle něj navíc nelze aplikovat na kauzu Rath, protože se týkal vynuceného doznání.
Koho poslechne krajský soud?
Rozsudek zdůrazňuje, že senát soudce Veselého vynesl takzvaný akademický výrok, který nijak nemění předchozí rozhodnutí soudů v kauze Rath. Naznačuje však, že při dalším rozhodování by se soudy jeho usnesením měly řídit.
„Za tohoto stavu věci nelze existenci rozhodnutí Nejvyššího soudu a platnost jeho závěrů pro futuro pomíjet. Naopak lze dovodit, že má svůj význam pro všechna další rozhodnutí, která budou po jeho vydání vynesena," upozorňuje Nejvyšší soud.
Rath: Podlehli nátlaku
Sám Rath stejně jako po vyhlášení usnesení Veselého senát zkritizoval.
„Je z toho evidentní, že podlehli nátlaku ministra,“ napsal expolitik serveru iROZHLAS.cz. Veselého senát podle něj rozhodoval účelově.
Podle Tomáše Sokola, obhájce Kateřiny a Petra Kottových, není v písemném rozhodnutí Nejvyššího soudu nic překvapivého. Zásadní podle něj bude, ke komu se přikloní krajský soud.
„Kdybychom se měli bavit o kauzách, které teprve budou soudem projednávány, do těch by usnesení zasahovat mělo. Spor je o to, jestli se to má dotýkat této kauzy,“ řekl Sokol serveru iROZHLAS.cz.
Advokát Filip Svoboda, který zastupuje dalšího stíhaného v kauze Rath - stavaře Pavla Drážďanského - je přesvědčen, že i přes verdikt Nejvyššího soudu se na situaci nic nemění a odposlechy jsou mimo hru. „Usnesení Vrchního soudu zrušeno nebylo,“ napsal Svoboda serveru iROZHLAS.cz.
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová naopak již na konci června řekla Radiožurnálu, že po rozhodnutí Nejvyššího soudu nebude třeba při opakovaném hlavním líčení u krajského soudu provádět žádné důkazy. „Vracíme se do stadia těsně před vyhlášením rozsudku,“ konstatovala tehdy.
Sám krajský soud nechce blížící se nové jednání komentovat. „K předpokládanému průběhu dokazování se předseda senátu nebude vyjadřovat,“ uvedla mluvčí soudu Jitka Vlnová. Kauzu Rath začne Krajský soud projednávat 23. října, v plánu má zatím 18 jednacích dní.
