„Docházejí mi metafory, kterými bych popsal oteplování, které zažíváme,“ říká šéf evropské klimatické služby Copernicus Carlo Buontempo. A tak místo metafor přechází k základním faktům o tom, co ukázala loňská celosvětová měření. Šlo nejen o nejteplejší rok v dějinách měření, v atmosféře bylo také rekordní množství vodní páry, což vedlo k extrémnějším srážkám – pocítili jsme to třeba i povodněmi v Česku.

„Ty spousty rekordů, které jsme za poslední rok viděli, nejsou statistickým výkyvem. Je to přímý důsledek oteplování našeho klimatického systému,“ popisuje.

„Posledních deset let bylo nejteplejších deset let za dobu měření. Hlavním důvodem těch rekordních teplot je vysoká koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Ty přibývají hlavně kvůli spalování fosilních paliv. A dokud to tak bude, teploty budou stoupat, stejně jako hladiny oceánů, ledovce budou tát,“ dodává další přední vědkyně služby Copernicus Samantha Burgessová.

Vysvětluje, že tak teplá jako loni byla planeta Země naposledy dávno před vznikem zemědělství, měst, zkrátka lidské civilizace, jak ji známe. „Víme, že podobně jako dnes bylo asi před sto dvaceti pěti tisíci let. Samozřejmě tehdy se neměřily teploty jako dnes, takže ty hodnoty nejsou za konkrétní dny ani roky, spíš za stovky let. K jejich zjišťování využíváme zástupné měření třeba izotopů kyslíku v hloubkových vrtech a podobné mechanismy,“ vysvětluje.

V loňském roce, kdy se měřený globální průměr teplot poprvé vyhoupl nad 15 stupňů Celsia a ten český poprvé nad 10 stupňů, vrcholil jev El Niňo. Ten atmosféru přirozeně otepluje. „Tohle El Niňo ale nebylo příliš silné. O to víc za vysoké teploty mohou skleníkové plyny,“ komentuje Carlo Buontempo roky 2023 a 2024.

Vážné důsledky oteplení

Za celé toto dvouleté období poprvé přesáhlo globální oteplení oproti předprůmyslové éře hranici 1,5 stupně Celsia. Nad ní už si lidstvo podle vědců zahrává s nezvratností dalšího oteplování a s vážnými důsledky.

„Nejraději to přirovnávám k lidskému tělu. Oteplení o jeden a půl stupně se nemusí zdát moc. Když pak ale máte horečku kolem 39 stupňů, reaguje tělo velmi negativním způsobem a cítíme se mizerně. U oteplení planety o se to projevuje extrémnějším počasím a následně požáry, bouřemi nebo suchem,“ popisuje Burgessová.

„Podstatné je, jestli tu hranici jednoho a půl stupně překročíme dlouhodobě, což je velmi vysoce pravděpodobné. Není ale podle mě fair říkat, že Pařížská dohoda je mrtvá. Naším dalším cílem by mělo být 1,51 stupně. Čím dříve zastavíme člověkem způsobené emise, tím dřív klima stabilizujeme a snížíme možné dopady extrémního počasí v budoucnu,“ míní.

Samantha Burgessová také podle vědeckých dat odhaduje, že i letošní rok sice bude patřit k nejteplejším v dějinách civilizace, ale vzhledem k odeznění jevu El Niňo by mohl být přece jen o něco chladnější než dva předchozí, teplotně výrazně uskočené směrem nahoru.

„V jistém smyslu jsou všechny ty rekordy šance. Nejsme slepí. Díky vědcům a měřením umíme zjistit, že se něco děje. Dovedeme předpovědět, co nás čeká v budoucnu. Takže než se těmi informacemi cítit unavení a zavalení, pojďme využít tu příležitost a udělat informovaná rozhodnutí. Čelíme výzvám, na které naše společnost není připravená. Je to monumentální výzva. Ale máme vše potřebné, abychom ji zvládli,“ předává fyzik atmosféry Carlo Buontempo štafetu politikům do světa, který se rychle ohřívá, ale vůle to seriózně řešit poslední dobou spíš chladne.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít