Vláda chce zvýšit rodičovský příspěvek na 350 tisíc korun. Doba čerpání by se měla zkrátit na tři roky
Od 1. ledna příštího roku by měl být zvýšen rodičovský příspěvek, zároveň se ze čtyř na tři roky zkrátí doba jeho čerpání. O výsledku středečního jednání koaličního kabinetu informoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V plánu je navýšení příspěvku o 50 tisíc na 350 tisíc korun.
Novelu nyní posoudí Sněmovna. Současně kabinet schválil návrh, aby náhradní výživné stát mohl dětem neplatičů místo nejvýš dvou let vyplácet až čtyři roky.
Doba čerpání rodičovské se zkrátí ze čtyř na tři roky, plánuje ministr Jurečka
Číst článek
Výsledek diskuse o navýšení rodičovského příspěvku je podle premiéra Petra Fialy (ODS) kompromisem mezi stranami koalice, z nichž část požadovala i navýšení příspěvku rodinám, kterým se děti narodily letos, a pohledem na finanční možnosti státu. Pevnou hranicí na nárok tak bude 1. leden 2024, uvedl. Jurečka dodal, že loni vydal stát na rodičovský příspěvek 32,4 miliardy korun.
Odstupňovat navýšení rodičovského příspěvku i pro rodiny dětí narozených loni a letos chtěli Piráti. Navrhovali, aby rodiny letos narozených dětí dostaly navíc 30 000 korun, rodiny dětí narozených loni 10 000 korun.
Jurečka šel ve středu na zasedání vlády s návrhem na navýšení o 30 000 korun pro rodiny dětí narozených v druhé polovině roku letošního. Podle Richterové by Piráty preferovaný návrh stát vyšel celkově na 4,2 miliardy korun rozpočítaných do třech let.
Celková rodičovská by se podle dřívějšího vyjádření Jurečky mohla zvednout z 300 000 korun o 50 000 korun u jednoho dítěte, u dvojčat ze 450 000 korun o 75 000 korun. Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku se má zkrátit ze čtyř na tři roky, rodiče ale dál budou moci s potomkem doma zůstávat až čtyři roky.
20:16
Sociolog: Slevu na nepracujícího rodiče bych zrušil a peníze investoval do výstavby školek
Číst článek
Rodičovská se naposledy zvedla v roce 2020 o 80 000 korun na 300 000 korun. Rodiče mohou teď sumu čerpat do potomkových čtyř let. Čím vyšší je měsíční částka, tím rychleji se suma vybere. Měsíčně je možné pobírat až 70 procent základu výdělku.
Zvednutí výdajů?
O kolik se zvednou výdaje, bude jasné podle toho, kdo všechno přidáno dostane. Rozpočet je v deficitu. Pro příští rok vláda původně počítala se schodkem 235 miliard korun, nyní mluví o částce mezi 235 a 270 miliardami. Fiala současně v polovině června zmínil případné další úspory ještě letos, pokud by se hospodaření státu nevyvíjelo dobře.
Pro prodloužení doby čerpání náhradního výživného podle ministerstva hovoří to, že dočasnost podpory tvrdě dopadá na rodiny, kterým se nedaří alimenty po dlužnících vymoci. Podle odhadu resortu by roční výdaje v příštích dvou letech činily 204 až 228 milionů korun. Loni se vyplatilo 159,3 milionu korun.
Neshody uvnitř koalice ohledně navýšení rodičovské podpory. Jednání pokračují, čeká se na data
Číst článek
Náhradní výživné se v Česku poskytuje od července 2021. Letos v březnu ho podle zprávy o vyplacených dávkách dostalo 10 100 dětí. Úřad práce může potomkům neplatičů posílat nehrazené stanovené výživné či doplácet dlužnou částku, a to nejvýš do 3000 korun měsíčně až dva roky. Podmínkou je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Po skončení poskytování podpory pak vymáhání přebírá úřad. Podle podkladů k původnímu zákonu se počítalo s tím, že se státu podaří získat zpět zhruba desetinu výdajů.
Jednání o poště
Vláda schválila také plán transformace České pošty. Vydělí se z ní poskytovatel logistických služeb, zbývající podnik bude kontaktním místem státu s občanem. Po jednání kabinetu to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podrobnosti hodlá představit ve čtvrtek.
Česká pošta počítá do dvou let s rozdělením podniku, dozorčí rada schválila transformační plán
Číst článek
Na záchranu České pošty podle něj stát bude muset vynaložit v letech 2024 až 2026 celkem 4,5 miliardy korun. Po rozdělení pošty bude státní podnik sloužit jako kontaktní místo občana se státem.
Měl by mimo jiné umožnit řešení digitální agendy lidem, kteří k ní sami nemají přístup, mohl by také zajišťovat služby, na které stát kvůli redukci agend nebude mít dostatečné personální kapacity.
Rakušan zdůraznil, že za hlavní výhodu považuje širokou pobočkovou síť, která může lidem v regionech přiblížit státní služby. Pobočková síť pošty by také podle Rakušana mohla sloužit jako infrastruktura, kterou by mohli využívat i soukromí klienti.
