Vobořil: Kolem regulace alkoholu je vždycky horko. Nedokážeme o tom ani mluvit, ale měli bychom

V Česku za loňský rok pije alkoholické nápoje denně sedm až deset procent dospělých obyvatel. Každý osmý dospělý minimálně jednou týdně pije nadměrně, což znamená, že vypije pět a víc piv, panáků nebo sklenic vína. „Střední Evropa má obecně velkou toleranci k alkoholu, ale my na rozdíl od ostatních 30 let neděláme žádnou prevenci,“ říká pro Radiožurnál národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil | Foto: Jiří Koťátko | Zdroj: CNC / Profimedia

Opakovaně zaznívá, že patříme ke státům s největší spotřebou alkoholu. O kolik víc se u nás pije alkohol ve srovnání s jinými evropskými státy?
Oproti některým státům se u nás pije dvakrát, někdy až třikrát víc. Průměr je na dvou třetinách oproti tomu, co vypijeme. Je to velké a nepříznivé číslo.

Přehrát

00:00 / 00:00

„Oproti některým státům se u nás pije dvakrát, někdy až třikrát víc,“ říká národní drogový koordinátor Jindřich Vobořil

Kde se to vzalo, že v Česku se pije o tolik víc než v ostatních evropských státech?
Západní země se tomu v 90. letech velmi věnovaly. Německo, které dlouho dominovalo tabulkám, se třeba pokusilo posunout věk první zkušenosti s alkoholem ze 13 na 16 let. To u nás nemáme. U 13letých je už 95 procentní zkušenost, a to přes 90 procent z rukou nejbližších, většinou v rodině.

Tato obyčejná změna, kdy se posunulo paradigma, že pití v dospívání je v pohodě aspoň na 16 let, najednou Německo, které nepije málo, posunulo dolů. Kdežto my jsme celá léta narůstali. Střední Evropa má obecně velkou toleranci k alkoholu, ale my na rozdíl od těch ostatních 30 let neděláme žádnou prevenci.

Když jenom cituji naše dokumenty, které schválily vlády, tak je vždycky kolem toho hrozně horko. Dostávám velmi nemilé a výhružné SMS a e-maily dokonce i z řad politiků, kteří jsou vždycky nazlobení, že to vůbec vytahuji.

Opakovaně říkáte, že náklady spojené s alkoholem u nás dosahují k 60 miliardám korun ročně. Co všechno tato částka zahrnuje?
Nezahrnuje to pouze zdravotní náklady. 8000 lidí ročně zemře na nemoci spojené s nadměrným pitím, jako je rakovina nebo cirhóza jater. Další jsou onemocnění srdce, ledvin. Všechno toto dopadá i na do sociální oblasti, jako třeba ztráta zaměstnání a chudnutí konkrétních rodin.

U závislostí je zvýšené riziko domácího násilí, drobná trestná činnost, která je největším náporem na státní rozpočet. Toto všechno dohromady dává tyto vysoké náklady.

Prodej a reklamy

Hospodský život v Česku se mění. Lidé pijí méně piva i pálenky

Číst článek

Na úterní konferenci jste mluvil o tom, že s politiky a odborníky připravuje návrh opatření k omezení pití alkoholu, a to včetně omezení jeho prodeje. Jak by mohl být omezen prodej alkoholických nápojů v Česku?
Moje priorita je zamezit prostupnosti k mladistvým. Nejde úplně o omezení míst a časů, ale zvýšení tlaku na prodejce. To je konkrétní opatření, které by mohlo zafungovat. Zvýšíme možnost, aby prodejce, který pravidelně prodává nezletilým alkohol, mohl mít odebrané povolení k prodeji.

Jedním z návrhů je silnější regulace reklamy na alkoholické nápoje. Bylo by namístě omezit třeba i možnosti výrobců alkoholických nápojů sponzorovat například sportovní události? Ptám se i v souvislosti s oslavy vítězství českých hokejistů na mistrovství světa, které byly hodně spojené s pivem.
Pivo bylo sponzorem českého hokejového týmu, takže bylo na obrazovce ČT pořád dokola. Tak je to otázka, jestli toto je správně. Přemýšlel jsem o tom léta jako odborník a musím říct, že bychom to měli omezit. Zároveň si pořád říkám: chce to český národ? A je správné, když to nechce, to prosazovat na sílu?

V tu chvíli si říkám, když bude český národ dobře informován, jaké nese náklady, a přesto si řekne: „ale my to nechceme, my tady chceme svobodu,“ tak je legitimní, že žádné omezení nebude. Mám pocit, že ani tu debatu nedokážeme vést. Vůbec nedokážeme vyslovit toto jako téma. Ale náklady za to neseme úplně všechny a nejsou malé.

Mohlo by být na důchody, na platy učitelů anebo na krocení státního dluhu. Neděláme v tom nic. Musím si musím říct, že bych nešel skandinávskou cestou. I oni od ní trošku ustupují, ale my jsme na opačné straně, že té restrikce žádné neexistují.

Reklama je kdekoliv. ČT odvysílá velkou reportáž o tom, jak za čtvrt hodiny vyčepuje O2 Arena 30 000 piv. Jako kdyby toto bylo to úžasné, co děláme. Tohle už je nějaká zvláštnost a měli bychom se o tom minimálně bavit.

Změnilo by situaci výrazné zdražení alkoholu, nebo varovné etikety na nápojích? Poslechněte si celý rozhovor v audiu v horní části článku.

Tomáš Pancíř, fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme