Ursula von der Leyenová opět v čele Evropské komise? Političku nominovali prezidenti a premiéři zemí EU
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou, potvrdily diplomatické zdroje. Novým předsedou Evropské rady bude portugalský premiér António Costa a šéfkou unijní diplomacie estonská premiérka Kaja Kallasová. Česká republika podle zdrojů ČTK s nominacemi neměla žádný problém.
Nominace von der Leyenové do čela Evropské komise i Kallasové do role vysoké představitelky unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku musí ještě potvrdit Evropský parlament. Kallasová bude zároveň místopředsedkyní komise.
O tom, že bylo o nominacích dosaženo dohody, která vychází z výsledku nedávných evropských voleb, spekulovala média již před pár dny. Čtvrteční vrcholná schůzka v Bruselu měla tuto dohodu jen formálně potvrdit, zejména Maďarsko a Itálie měly ovšem výhrady, že je předsummitové vyjednávání obešlo.
Von der Leyenová má znovu vést Evropskou komisi. Shodly se na tom hlavní strany parlamentu a státy
Číst článek
Jako nejsilnější z voleb do Evropského parlamentu vyšla lidovecká frakce EPP (188 křesel), následovaná frakcí socialistů a demokratů S&D (136) a konzervativní frakcí ECR (83), ve které je právě strana italské premiérky Giorgii Meloniové. Liberální Obnova Evropy (Renew Europe) skončila čtvrtá (75).
Za evropské lidovce vedl v minulých dnech vyjednávání o obsazení klíčových pozic polský premiér Donald Tusk a jeho řecký protějšek Kyriakos Mitsotakis, za sociální demokraty německý kancléř Olaf Scholz a španělský ministerský předseda Pedro Sánchez.
Liberály pak zastupovali francouzský prezident Emmanuel Macron a končící nizozemský šéf vlády Mark Rutte. Čtvrtečního jednání se Sánchez z rodinných důvodů neúčastnil, zastupoval ho ale právě Scholz.
‚Ostudná dohoda‘
Meloniové i maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi vadilo, že trojice stran obešla konzervativce, kteří po eurovolbách početně převýšili liberály a stali se třetí nejsilnější frakcí v EP. „Je to stranicky vytvořená dohoda. Ostudná,“ řekl ještě před začátkem summitu Orbán.
Meloniová prohlásila, že dohoda trojice stran obešla některé větší síly v europarlamentu a bude se opírat o křehkou většinu. Zda nakonec Meloniová či Orbán nominace nakonec podpořili, není jasné.
Šéfka zelených europoslanců: Pokud budeme v koalici s lidovci, podporu von der Leyenové garantuji
Číst článek
Český premiér Petr Fiala, jehož ODS se řadí do konzervativní frakce stejně jako Meloniové strana Bratři Itálie, tak nicméně během summitu na sociální síti X učinil. „Pro Českou republiku je klíčové, aby rozložení respektovalo nejen politickou, ale i geografickou rovnováhu,“ uvedl Fiala.
„Jména, která byla dosud navržena, tato kritéria splňují. Navíc je znám všechny osobně, mají pozitivní vztah k České republice a velmi dobře se mi s nimi spolupracovalo,“ dodal český premiér.
K opětovnému zvolení do čela EK bude von der Leyenová potřebovat, aby se pro ni vyslovil Evropský parlament. Tam přitom nemá podporu vůbec jistou vzhledem k poměrně značnému počtu kritiků. Potřebuje přitom získat většinu 361 hlasů. Hlasování je tajné a v roce 2019 v něm dostala jen o devět hlasů více, než potřebovala.
