Šéfka zelených europoslanců: Pokud budeme v koalici s lidovci, podporu von der Leyenové garantuji

Evropská lidová strana, tedy vítěz evropských voleb, hledá mezi europoslanci spojence, kteří jí pomohou prosadit Ursulu von der Leyenovou do čela Evropské komise i na dalších pět let. Kromě socialistů a liberální skupiny Renew lidovci pokukují i po politické skupině Zelených. Podpora ale nebude zadarmo. „Musí si vybrat mezi námi a konzervativci,“ říká Terrry Reintkeová, spolupředsedkyně frakce Zelených v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz.

Rozhovor Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spolupředsedkyně frakce Zelených, německá politička Terry Reintkeová

Spolupředsedkyně frakce Zelených, německá politička Terry Reintkeová | Foto: M. Popow | Zdroj: ČTK / imago stock&people

Je víc než týden po evropských volbách. Už vás zástupci Evropské lidové strany (EPP) přesvědčili, abyste podpořili Ursulu von der Leyenovou nebo případného jiného jejich kandidáta na předsedu Evropské komise?
Debaty pokračují. Je pravda, že jako Zelení jsme připraveni být součástí koalice a podpořit kandidáta jako je Ursula von der Leyenová, která je vedoucí kandidátkou lidovecké frakce do čela Evropské komise. Ale musíme se bavit o tom, jakou agendu bude prosazovat v příštích pěti letech.

41:26

Hra s čísly při ustavování frakcí v europarlamentu: STAN na roztrhání, liberální ANO a bezprizorní Turek?

Číst článek

Jako Zelení samozřejmě chceme pokračovat v naplňování Green dealu, abychom Evropu posunuli směrem ke klimatické neutralitě, k obraně právního státu a demokracie. A na základě toho můžeme jednat o našich podmínkách pro podporu Ursuly von der Leyenové.

S lidoveckou frakcí se zřejmě bez problémů shodnete na tématech, jako je právní stát nebo podpora Ukrajiny. Ale pak jsou zde zelená témata. Lidovecká frakce šla do evropských voleb s příslibem úprav některých legislativ v rámci Green Dealu tak, aby byly méně omezující. Jste připraveni hledat kompromis i v této oblasti a změny podpořit?
Teď nás teprve čeká vyjednávání. Samozřejmě jsme připraveni na kompromisy. Ale nemůžeme a nesmíme měnit ten obecný závazek, aby byla Evropa nejpozději do roku 2050 klimaticky neutrální. Nejde jen o klima. Ale také o ekonomické hledisko, aby naše podniky měly jasno v tom, jakým směrem se Evropa ubírá. Abychom nevyvolávali nejistotu pro investice.

Během kampaně jsem hodně cestovala. Mluvila jsem se zástupci velkých společností, včetně výrobců automobilů, ale také s malými a středními firmami. A všichni říkají, že možná bude třeba upravit některá opatření, zejména pokud jde o otázku podpory ze strany Evropské unie. Ale ten hlavní směr Evropy ke klimaticky neutrálnímu kontinentu, to je něco, co bychom podle nich neměli měnit. Dokonce by je to poškodilo.

Ve kterých konkrétních oblastech jsou tedy Zelení připraveni dělat ústupky?
Myslím, že pointa bude v některých klíčových diskusích. V posledních měsících bylo zřejmé, že Evropská unie nesplnila svůj úkol v oblasti zemědělství. Vidíme, že třeba zemědělské dotace se stále většinou rozdělují podle velikosti farem a ne podle jiných aspektů. Takže mnoho drobných zemědělců není konkurenceschopných. Toto je téma, kde máme s evropskými lidovci spoustu třenic, ale z mého pohledu můžeme také stavět mosty a najít společnou řeč.

4:51

Aby von der Leyenová uhájila post, bude muset velice tvrdě vyjednávat, říká Jourová

Číst článek

A poté je tu oblast průmyslu. Velmi naléhavě chceme v této oblasti prosadit více finanční podpory na cestě průmyslu k zelené transformaci. Nemluvím o dlouhodobých dotacích. Ale o aktuální situaci, kdy potřebujeme mít například přístup k vodíku, potřebujeme stavět novou infrastrukturu.

Víme samozřejmě, že vše nepůjde stoprocentně směrem, jaký by si představovali Zelení. Půjde o vyjednávání s EPP, ale také Renew a socialisty.

Jedním z možných konfliktních témat by mohl být konec aut se spalovacím motorem v roce 2035, což je v Česku velké téma. A lidovecká frakce opakovaně deklarovala, že je připravena konec spalovacích motorů odložit. Jaký je postoj Zelených?
Víte, já pocházím z Německa, tedy také ze země vyrábějící automobily. A chci, aby si Evropa a evropští výrobci toto odvětví udrželi. Vidíme, že budoucnost tohoto odvětví je v elektrické mobilitě a je správné, aby naši výrobci do této cesty investovali.

Konkurence je velká, např. elektromobily pocházející z Číny, ale také z USA. Dosud jsme zaostávali. A myslím, že pokud teď tuto diskusi o ukončení prodeje spalovacích motorů znovu otevřeme, tak to nepřinese pro výrobce automobilů nic pozitivního, ale právě naopak.

EU chce potírat dětskou pornografii, zvažuje kontrolu všech zpráv. Česko plán nepodpoří, ale ani neodmítne

Číst článek

Evropská unie tuto otázku otevře tak jako tak, protože legislativa počítá s tím, že v roce 2026 se plán na ukončení prodeje spalovacích motorů vyhodnotí a případně změní. Je tedy pro vás představitelné, že by se to konečné datum posunulo z roku 2035 na později?
Do našeho vyjednávání o koalici jistě zahrneme i toto přehodnocení. Nemohu vám nyní říci, jaký bude výsledek. Upřímně, já už jsem vyjednávala vznik dvou vlád v Německu. A pokud bych už na začátku řekla, jaký má být přesně výsledek, asi bych v tom vyjednávání pak nebyla úspěšná. Teď vyjednávání začínáme. Uvidíme v červenci nebo možná později, jaký bude výsledek.

Eurokomisaře pro klima

Máte nějaké konkrétní požadavky na složení nové Evropské komise? Například některé nové komisaře s novými portfolii?
Tak například dříve v Evropské komisi nebyl komisař pro zelenou politiku. Nyní je to Virginijus Sinkevičius za Zelené z Litvy, což je skvělé. Takže jedna věc je mít znovu komisaře s velmi zeleným portfoliem. A ideálně z rodiny Zelených. To by nás velmi motivovalo stát se součástí koalice.

Máte na mysli konkrétní jméno?
Máme země, kde jsou Zelení součástí vlády. A tam je proto pravděpodobnost zeleného kandidáta do evropské komise vyšší než jinde. Nejspíš to nebude Německo, protože německá vláda, jak víme, velmi pravděpodobně navrhne Ursulu von der Leyenovou jako kandidátku na předsedkyni Komise. Ale v jiných zemích to možné je.

Kromě komisaře pro zelenou politiku nám jde také o další témata – zejména o oblast právního státu, obrany svobody a demokracie. To je pro nás velká priorita.

Jména jsou jasná. STAN vládě na eurokomisaře navrhne Síkelu a Nerudovou

Číst článek

A v posledních letech byla Komise z našeho pohledu v řadě situací příliš váhavá, pokud jde o řešení problémů s právním státem například v Maďarsku. Evropský parlament stálo hodně energie přimět Komisi, aby v této věci jednala. Pokud by v této oblasti existoval velmi jasně odhodlaný komisař za Zelené, pomohlo by to, aby byla Evropská komise v této oblasti proaktivnější.

Evropská komise by měla vynucování brát opravdu vážně. Kladu si otázku, jestli vytváříme zákony, protože chceme, aby je státy dodržovaly, anebo děláme zákony, protože nás to baví. Říkám to trochu s nadsázkou. Ale myslím, že dohled nad dodržováním legislativ bude v tomto novém období ještě důležitější než dosud. Dobré by bylo mít přímo eurokomisaře pro právní stát a demokratické standardy.

Zelení podle mých informací chtějí usilovat také o nového eurokomisaře pro bydlení…
Upřímně řečeno, toto je téma po celé Evropě, ať už jedete do Portugalska, Finska, Irska nebo Rumunska. Bydlení je problém všude. Liší se to v intenzitě nebo v některých aspektech, ať už jde o otázky bezdomovectví nebo to, že si lidé patřící ke střední třídě bydlení nemohou dovolit. A myslím, že to je téma, kterým se Evropská unie musí zabývat.

Podle unijních smluv v tom Unie nemá klíčovou kompetenci, ale existuje mnoho různých způsobů, jak můžeme podpořit členské státy v poskytování vysoce kvalitního a dostupného bydlení pro všechny občany. Proto bychom měli mít eurokomisaře, který se na tuto politiku bude konkrétně zaměřovat

Zelené ultimátum

Ursula von der Leyenová bude vyjednávat podporu pro svoji kandidaturu i s dalšími politickými skupinami. Jak byste se postavili k tomu, kdyby se o podporu ucházela i u konzervativní frakce ECR? Bylo by to pro vás přijatelné?
Ne, v kampani jsme se vyjádřili velmi jasně a nadále na tom budeme trvat. EPP má na výběr. Buď se chtějí posunout doprava a spolupracovat s lidmi jako je Georgia Meloniová nebo s polskou stranou PIS, tedy s politiky, kteří jasně ukázali, že nejsou pro právní stát a nejsou proevropští. Anebo EPP může spolupracovat se Zelenými, s kterými sice může mít v některých politických otázkách rozdílné názory, ale jsme strana, která je velmi odhodlaná v otázkách právního státu, v pomoci Ukrajině a je velmi proevropská. To je volba, kterou EPP musí učinit.

8:06

Čeští europoslanci hledají ‚politické rodiny‘. Síla ANO v liberální frakci hatí plány STAN na přičlenění

Číst článek

Někteří zástupci lidovecké EPP, včetně vedoucích představitelů mluví o tom, že Zelení se v minulosti ukázali jako nespolehliví partneři. V uplynulém období v Evropském parlamentu nepodpořili některé klíčové legislativy. A před pěti lety také nehlasovali pro Ursulu von der Leyenovou při její první volbě na post předsedkyně Evropské komise.
My jsme nebyli součástí většiny, nebyli jsme zapojeni do vytváření kompromisů, a poté jsme proto hlasovali proti některé legislativě. To je myslím pochopitelné.

Ale také vám mohu vyjmenovat mnohem větší počet příkladů, kdy jsme dělali kompromisy a byli jsme součástí většiny. A to mnohem častěji než ECR nebo strana Bratři Itálie, u které je Manfred Weber velmi otevřený spolupráci.

Myslím tedy, že tento argument se evidentně zneužívá a přitom postrádá reálný základ. Pokud jde o opravdu klíčové otázky v posledních pěti letech, tak se na nás ostatní politické skupiny mohly spolehnout – v případech, kdy nás zapojily do tvorby kompromisu. A to samozřejmě bude platit ještě ve větší míře i v příštích pěti letech, pokud se staneme součástí koalice, kterou vytvoří von der Leyenová.

Ale co ta první volba Ursuly von der Leyenové do čela Komise před pěti lety? Zástupci evropských lidovců mluví o tom, že vám tehdy vyšli vstříc, udělali řadu kompromisů. Ale Zelení nakonec von der Leyenovou stejně nepodpořili.
Myslím, že to mělo několik důvodů. My jsme do té doby s von der Leyenovou řádně nevyjednávali, protože nebyla vedoucí kandidátkou EPP. To byl Manfred Weber. A pak najednou Evropská rada rozhodla, že místo Webera navrhuje do čela komise von der Leyenovou.

Dostálová je kandidátem ANO na místopředsedkyni Evropského parlamentu, říká Pokorná Jermanová

Číst článek

Takže argument, že situace je nyní stejná, jako v roce 2019, vůbec nefunguje. Nyní je von der Leyenová vedoucí kandidátkou. A pokud ve vyjednávání najdeme dohodu na klíčových bodech, budeme připraveni pro Ursulu von der Leyenovou hlasovat. To vám garantuji.

Z trojice českých pirátských europoslanců, kteří byli dosud součástí frakce Zelených, zbyla po volbách v europarlamentu jen Markéta Gregorová. Ta nyní uvažuje i o změně politické frakce a například vstupu do liberální skupiny Renew. Čím ji přesvědčíte, aby zůstala v Zelených?
Víte, my jsme dosud velmi konstruktivně spolupracovali s Pirátskou stranou nejen z Česka, ale v minulosti i s Piráty z jiných zemí. Markéta byla velmi cenným členem naší skupiny a já pevně doufám, že zůstane. Myslím, že překryv, který mají Piráti se Zelenými, sice není stoprocentní, ale je mnohem vyšší, než se skupinou Renew. Takže jsem docela optimistická, že ji přesvědčíme, že zůstane.

V Evropském parlamentu je nyní skoro stovka nezařazených europoslanců. Předpokládám, že mnoho z nich inklinuje spíše ke krajní pravici, ale ne všichni. Snažíte se některé z nich dostat do skupiny Zelených?
Vedeme s nimi rozhovory. Nemohu vám teď říct, ve kterých případech se podaří dojednat vstup do naší skupiny. Ale samozřejmě si uvědomujeme, že na velikosti v Evropském parlamentu opravdu záleží. Zkoumáme tedy, kdo by mohl mít zájem vstoupit do skupiny Zelených, kdo je nám dostatečně blízký.

Zelení slaví jako úspěch, že se jim podařilo získat europoslance z několika východoevropských zemí, například Z Litvy, Lotyšska, Slovinska nebo Chorvatska. Ale všichni tito noví europoslanci jsou muži. Nevypovídá to něco o východní Evropě, když ani levicově liberální strana není schopna nabídnout úspěšné kandidátky?
Nemohu říct, že bych byla šťastná, že nemáme nové členky z východní Evropy. Myslím, že to je částečně způsobeno volebním systémem a preferenčními hlasy – například v Lotyšsku. Otázkou je, jak zajistit větší počet europoslankyň v příštích volbách. Nejen z východní Evropy, ale z celé Evropské unie. Protože, když se podíváme na obrázek celého Evropského parlamentu, tak na tom stále musíme pracovat. Neznám úplně aktuální čísla. Ale myslím, že i nyní po volbách je v Evropském parlamentu jen asi 40 procent europoslankyň. Je to lepší než v mnohých národních parlamentech. Ale poměr mužů a žen tu stále není vyrovnaný.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme