Analytik Kratochvíl: Zvýšenou účast ve volbách do EU způsobili ti, kteří chtěli vyjádřit protest
Podle Martina Kratochvíla část společnosti oslovují více politici, kteří působí rozhodným dojmem. „Někdo, kdo působí aktivně, rychle, schopně. Přitahuje nás zdánlivá nebo faktická efektivita, schopnost nabídnout rychlá řešení. Tím se už dostáváme na hranu populismu,“ popisuje analytik v pořadu Jak to vidí... Českého rozhlasu Dvojka.
„Předvolební odhady nejsou přesnou předpovědí toho, jak dopadnou volby,“ vysvětluje analytik Martin Kratochvíl. „Jsou spíše snímkem toho, jak by mohly dopadnout v době sběru dat.“ Ne všechny průzkumy se tradičně trefily.
Host: Martin Kratochvíl, analytik Ústavu empirických výzkumů STEM. Moderuje Zita Senková
„Rozdíl je pochopitelný. Pokud existuje velká skupina voličů, kteří nejsou o své preferenci a účasti u voleb přesvědčení, potom se přirozeně může výsledek lišit. Náš model vycházel z dat sbíraných 14 dní před volbami, intenzivní kampaň poslední dny mohla s výsledky pohnout,“ dodává analytik.
K volbám na protest
Evropské volby u nás měly rekordní účast, do volební místnosti se vydalo 36 procent lidí. „Je nutné si uvědomit, že sice přišlo rekordní množství, ale stále je to jen 36 procent ze všech možných voličů, ve sněmovních volbách pravidelně přichází přes 60 procent,“ upozorňuje analytik.
„Při sestavování modelu musíme zvažovat, kterému voliči přisoudíme jakou váhu. A my jsme předpokládali, že zvýšená účast půjde především za těmi, kteří obyčejně k těmto volbám spíše chodí, což jsou proevropsky smýšlející lidé. Tedy ti, kteří by nejspíš podpořili vládní strany,“ vysvětluje Kratochvíl.
„To se nestalo a zvýšená účast byla velmi pravděpodobně způsobená lidmi, kteří chtěli vyjádřit protest. Kteří chtěli vůči vládě nebo vůči Evropské unii vyjádřit svou nespokojenost a podpořit strany, které o EU hovoří kriticky.“
Hra s čísly při ustavování frakcí v europarlamentu: STAN na roztrhání, liberální ANO a bezprizorní Turek?
Číst článek
Český volič hledá rychlá řešení
Na otázku, jaký typ politika nebo političky v České republice poptáváme, analytik odpovídá s důrazem na to, že neexistuje jedna odpověď.
„U některých voliček a voličů samozřejmě stále přetrvává starý hodnotový řád a poptávají spíše levicového nebo pravicového politika v ekonomickém smyslu. Tedy politika, který bude více spořit, dá třeba do pořádku státní finance, nebo naopak někoho, kdo zajistí fungování sociálního systému,“ míní.
Podle Martina Kratochvíla část společnosti oslovují více politici, kteří působí rozhodným dojmem. „Někdo, kdo působí aktivně, rychle, schopně. Přitahuje nás zdánlivá nebo faktická efektivita, schopnost nabídnout rychlá řešení. Tím se už dostáváme na hranu populismu.“
„Zůstává otázka, zda na složité problémy existují skutečně jednoduché odpovědi. Zároveň nás vábí jednoduchá řešení a existence člověka, který je kompetentní, osvícený a dokáže problémy sám vyřešit,“ popisuje.
Data také ukazují, že voličstvo přestává být loajální stranám, které dlouhodobě podporovalo. „To se nám potom projevuje v modelech větší nejistotou, větší možností změny. Voliči a voličky jsou ochotnější experimentovat a sdružit se za novou silou,“ zakončuje myšlenku analytik.
Jak se zachovalo české voličstvo? Které strany mají nejstabilnější voličské jádro a které jsou naopak výrazně oslabené? Co stojí za nenaplněním předvolebním odhadů? Poslechněte si záznam rozhovoru v audiu na začátku článku.
