Západ uvěřil ruskému mýtu, že jde o neporazitelnou a věčnou zemi, myslí si ukrajinistka Víchová
Jak se na konec války dívají běžní Ukrajinci. Co by pro Rusko znamenala ztráta Krymu? A co by přinesli mírové rozhovory? „Zemi můžou dojít síly, Ukrajina není bezedná nádoba, takže se může někde frontová linie stabilizovat a k nějakým rozhovorům s Ruskem dojde. Ukrajinci si ale stejně uvědomují, že to nebude konec války, protože Rusko se nevzdá,“ uvádí v pořadu Osobnost Plus ukrajinistka Lenka Víchová.
Situace na Ukrajině by mohla budit dojem, že pro civilní obyvatelstvo se zastavil čas a nic zásadního se neděje. To si však podle Víchové opravdu myslíme jen my: „Víte, když každé ráno slyším, že situace na frontě je stabilní, tak se tady lidé u toho svého počítače nudí. Ta stabilita je tam ale provázená obrovským krvácením a strašnými událostmi.“
„Nejde říct, že města v týlu vůbec nic nevidí. Například do malinkého oblastního města Rovno každý den přivezou osm těl. Ti lidé nejsou mimo. Čas se tam určitě v tomto smyslu nezastavil. Částečně se ale dá říct, že se národ musí dostat do ,vegetativního stavu‘, aby přežil,“ doplňuje.
Válka probíhá víc než dva roky. Dokonce i někteří Ukrajinci podle Víchové vedou debaty o možném kompromisu a uzavření příměří, dokonce mnohem víc do hloubky, než si dovedeme představit.
‚Z penze bych nevyžila.‘ Ukrajinští civilisté jsou v mnoha případech odkázaní na humanitární pomoc
Číst článek
„Ukrajinci, i jejich intelektuální část, chápou, že konflikt může skončit různě. Nyní to může skončit padesát na padesát. Můžou prohrát, tím pádem ztratí stát a v ohrožení je i národ. Anebo můžou vyhrát – a i to může být prohrou i výhrou.“
„Odsun ruských vojsk do hranic, které byly v roce 1991, Ukrajinci nepovažují za výhru, protože to také nemusí vůbec skončit. Samozřejmě nemohou říkat, že se vzdají svých území – a my bychom si to neměli přát, protože pak už nebudou platit žádné hranice ani u nás,“ uvažuje ukrajinistka.
Rozhodne Krym?
„Ukrajinci řeší to, že musí ubránit tolik území, na kterém dokáží mít dál ukrajinskou státnost. A když někdo z našich komentátorů říká: ,Musíte se vzdát nějakého kousku území, přece nebudete bojovat donekonečna za centimetr‘. Tím centimetrem většinou myslí Krym.“
„Krym je ale pro ukrajinskou bezpečnost a státnost velmi důležitý – jsou totiž pouze dva národy, které nemají jiné domovské státy – a to jsou Ukrajinci a krymští Tataři. Krym pod Ruskem nebude nikdy krymskotatarský, pod Ukrajinou ano,“ vysvětluje.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Krym je však pro Ukrajince stejně zásadní jako pro Rusy. Ukrajinci se podle Víchové ještě musí během této války snažit poloostrov vybojovat: „Pakliže Rusové ztratí Krym, pak prohráli. Jak řekl (ruský prezident) Vladimir Putin: ,Pokud prohrajeme tuto válku, stát se rozpadne, ztratíme všechno‘, protože šel do velkého rizika.“
„Jinak ale Krym pro Ruskou federaci zas tak zásadní není, ani ze strategického hlediska. Ukrajinské námořní drony je z Krymu vybili, tam už není flotila, pro kterou bylo to území zásadní. Po roce 2014 byl celý svět smířený, že Krym bude ruský, stejně to Rusku nestačilo. Rusko potřebuje Kyjev. A co potřebuje dál? To už říkají i jejich propagandisté. Oni se nezastaví.“
Věčná země?
„Když se podíváme na poslední sociologické průzkumy, tak pouze osm procent Ukrajinců je smířeno s tím, že by země mohla přijít o některá svá území, ostatní s tím smíření nejsou. Samozřejmě jsou to jen sociologické průzkumy, u kterých mimo jiné záleží na tom, jak se ptáte a podobně,“ vysvětluje.
Munice, protivzdušná obrana i výcvik vojáků. EU podepsala bezpečnostní dohodu s Ukrajinou
Číst článek
„Samozřejmě se tam o tom také mluví. Zemi můžou dojít síly, Ukrajina není bezedná nádoba, takže se někde frontová linie stabilizuje a k nějakým rozhovorům s Ruskem dojde. Ukrajinci si ale stejně uvědomují, že to nebude konec války, protože Rusko se nevzdá,“ dodává ukrajinistka.
Víchová závěrem uvádí, že západní země při dosavadních dohodách s Ruskem udělali obrovskou chybu: „Uvěřili v mýtus, který o sobě Rusové sami šíří, a to o jejich neporazitelnosti nebo o stabilní a věčné zemi. Bohužel naše západní slavistika je těmito mýty velmi nakažená. Ale když se podíváte do historie, uvidíte, že Rusko tak věčné není,“ uzavírá.
Celý pořad Osobnost Plus si poslechněte v audiozáznamu v úvodu článku.
