Plynou z toho tři závěry, přičemž všechny se týkají skutečné povahy nejsilnější české politické formace, kterou se zatím tak či onak Andrej Babiš pokoušel zastřít.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Honzejk: Hnutí ANO nám objasnilo samo sebe

První závěr je ideový. Završila se přeměna původně víceméně liberálního hnutí – tak se prezentovalo ANO v době svého vzniku – v národně konzervativní partaj.

Andrej Babiš vlastně jde i po stejné stezce jako jeho přítel Viktor Orbán, který také svůj Fidesz zakládal jako liberální stranu a nyní je pevně zakopán v národoveckých pozicích, oponujících postoji drtivé většiny evropských zemí, jak pokud jde o posuzování toho, co je a co není právní stát, tak zda se má nebo nemá pomáhat Ukrajině napadené Ruskem. Babiš se ještě tak daleko jako Orbán nedostal, ale moc mu už k cíli nechybí.

Nesplněné sliby

Druhý závěr je, řekněme, stranicky organizační. Potvrdilo se, že ANO je jednoznačně vůdcovská strana. Před volbami ujišťovala lídryně do Evropského parlamentu Klára Dostálová, že o liberálním charakteru hnutí není na místě pochybovat. Ještě před pár dny tvrdila, že o odchodu z frakce Renew, za kterou by se ona sama mohla stát místopředsedkyní Evropského parlamentu, ANO neuvažuje.

Pak ale nastoupil Andrej Babiš a všechno bylo jinak. Je to mimochodem stejný scénář jako v případě věkové hranice odchodu do důchodu, jejíž posun níže postavení členové hnutí nejdříve na jednání u prezidenta připustili, aby jim Babiš po návratu z dovolené vysvětlil, že na to vlastně mají opačný názor.

Definitivně jsme zjistili, že absolutně nemá smysl poslouchat to, co říkají osoby z ANO nasazené na jednotlivé kandidátky nebo i místopředsedové hnutí. Dotyční jsou jen převodníky předsedových aktuálních nálad; jejich základní kvalifikací je schopnost kdykoli popřít sebe sama a přizpůsobit se příkazu předsedy.  

Uvolnit si ruce a jít tvrdě proti EU

Třetí závěr se týká akcentu politiky hnutí ANO. Z odchodu z vlivné frakce v europarlamentu je vidět, že evropská politika Andreje Babiše vlastně nezajímá. V Evropském parlamentu je to tak, že pokud nemáte spojence, pokud nejste členem silné frakce, nic neprosadíte.

Je tedy zřejmé, že předsedovi ANO nejde o to na evropské půdě něčeho dosáhnout. Evropská politika je pro něj jen prostředkem politiky domácí. Co sleduje, je zřejmé: uvolnil si ruce k tomu, aby mohl jít na podzim příštího roku tvrdě proti Evropské unii.

Bude říkat automaticky takřka na všechno „ne” a usilovat tak o voliče SPD, Přísahy, Motoristů, aniž by připustil, že unie jsme ve skutečnosti my.  

Aby to bylo jasné – to nemá být kritika, je to jen popis situace. Je dobře, že pokud jde o charakter hnutí ANO, máme jeho odchodem od evropských liberálů jasno.

Obecně vzato: každý, ať už volí kohokoliv, má právo vědět, co je formace, pro kterou se rozhoduje zač. To proto, aby mohl svou volbu promyslet a hlas odevzdat s plnou odpovědností za to, co se může dít po volbách.

Autor je komentátor Hospodářských novin  

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít