Ale se zkušenostmi z obdobných pokusů lze odhadovat, že to bohužel dopadne jako vždycky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Honzejk: Snaha udělat z Česka střízlivější zemi neuspěje. Ke škodě i k radosti lidu

Než vysvětlíme proč, řekněme si, že problém s alkoholem je skutečně enormní. Česko patří mezi země s největší spotřebou alkoholu na celé planetě, rizikově pije každý osmý Čech nad patnáct let.

Největší problém je s alkoholem u dětí, ty si dávají první doušek kolem třináctého roku, přičemž nejčastěji jim ho dopřejí příbuzní či rodiče.

Zdravotní a sociální dopady přijdou ročně na 60 miliard, na následky pití, ať už bezprostřední nebo dlouhodobé, zemře ročně sedm tisíc lidí. 

Jak by to mohlo jít...

Návrhy týmu protidrogového koordinátora jsou jasné. Zaprvé alkohol musí být skrze daně mnohem dražší, než je dnes.

Každý ví, že v řadě restaurací u nás je pivo levnější než voda, na což s pobavením upozorňují mnohé cestovatelské bedekry. Sranda to ale je jen do doby, než si uvědomíme následky.

V zemích, kde pár piv, neřkuli panáků v hospodě stojí majlant, opravdu nepotkáváme na ulicích houfy vymotaných jedinců a jednotky intenzivní péče nejsou zahlcené tolika intoxikanty, kteří čerpají pomoc ze solidárního zdravotního pojištění.

Cena má podle všech mezinárodních studií na spotřebu zásadní vliv.

Zadruhé se musí snížit dostupnost pití jako taková. Dnes si koupíte alkohol skoro kdykoli a kdekoli. Pravda, například v železářství si placku rumu nepořídíte, ale ve vedlejší večerce často nonstop. A když mají náhodou zavřeno, tak stačí zajet klidně ve tři ráno na jakoukoli benzinku.

Návrh proto směřuje k tomu, aby se dal alkohol koupit jen v omezenou dobu a na některých místech. Nemusí to být zrovna jako v Norsku, kde si cestou pro láhev do státního obchodu Vinmonopolet připadáte málem jako asociál, ale omezení je jistě potřeba.

Zatřetí – jak navrhuje protidrogový koordinátor – se musí zintenzivnit represe. Když dnes někdo prodá dítěti flašku, může dostat maximálně pokutu.

Kdyby hrozilo odebrání licence, každý by si to rozmyslel – nejen prodejci ve večerkách, ale i pokladní v supermarketech by se dívali pořádně, kolik let človíčkovi, který má v košíku pod hromadou rohlíků krabicák, skutečně je.

No a pak jsou tady měkká opatření – omezení reklamy, dejme tomu, jak se říká, „až po dvaadvacáté hodině“, výchova a prevence.

Také dobře, protože pivní i tvrdě alkoholová reklama popíjení v očích dětí normalizuje stejně jako pohled na namotaného strýce na rodinné oslavě. A připadá jim pak, že by byly divné, kdyby si nedaly co nejdřív taky.

...a proč to nepůjde

Tím bychom měli správná opatření, která by mohla udělat z Česka méně prolitou, a tudíž nejen střízlivější, ale celkově zdravější zemi, kompletní. Takže si můžeme říci, proč se je v dohledné době zavést nepovede.

Především se v tomto období celý legislativní proces nedá stihnout. Volby jsou za rok a čtvrt a zkušenosti říkají, že cokoli se neudělá v daném volebním období, padá pod stůl a jede se nanovo. Takže s největší pravděpodobností, i kdyby vznikl návrh zákona, bude to jen další papír do šuplíku.

Podstatnější ale je něco jiného. Každý podobný návrh narazí v Česku na společenský a tím pádem i politický odpor.

Když to řekneme natvrdo, společnost je prostoupená myšlením ve stylu: „Nemáme se nijak extra, ale aspoň máme sakra levný a sakra dostupný chlast.“ Což je mimochodem pravda nejen absolutně, ale i relativně, protože když se podíváme na statistiky OEDC, tak oproti roku 2000 je dnes u nás alkohol ve vztahu k příjmům dvakrát levnější.

Takže můžeme směle prognózovat, že klíčové záležitosti, tedy ani zdražení, ani výrazné omezení prodeje, neprojdou.

Možná se povede zavést, třeba skrze poslaneckou iniciativu, mírné omezení reklamy a alibisticky se připraví nějaké materiály, které souvisí s prevencí. Ale to bude všechno.

Společenské naladění vyjádřené rčením: „Bez neustálé mírné opilosti se v Česku prakticky nedá přežít“ opět zvítězí. Sice ke škodě, ale také k radosti lidu, jenž je, jak známo, zdrojem veškeré státní moci, a proto proti jeho vůli těžko, přetěžko něco dělat.              

 Autor je komentátor Hospodářských novin   

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít