Vychytávky v boji s vedrem: aplikace pomůže lidem zůstat ve stínu, v Indii mají kvůli horku pojištění
S globálním nárůstem teplot a velkými vedry se objevují i praktické inovace, jak se na klimatické extrémy adaptovat. Pomáhají tak chránit životy nejvíce ohrožených obyvatel. Příklady několika z nich přináší americký deník The New York Times.
Světová meteorologická organizace varovala, že horko v tomto období zabíjí více lidí než jakékoli jiné klimatické jevy. Vyzvala proto k zavádění inovací a služeb, které přispějí k ochraně zdraví.
Atmosférická fyzička Iphigenia Keramitsoglouová vedla tým, který vytvořil aplikaci Extrema Global. Ta uživatelům v reálném čase poskytuje informace o tom, jak se nejlépe zdržovat ve stínu. Po zadání polohy do aplikace se zobrazí venkovní teplota, kvalita ovzduší a barevně odlišené úrovně rizika horka. Mapa uživatelům zobrazí místa, kde se dá vedru vyhnout, ať už jde o parky, bazény, fontány nebo třeba knihovny.
Aplikace také může najít nejrychlejší trasu z bodu A do bodu B, ale i tu nejchladnější nebo s nejvíce místy k odpočinku, píše The New York Times.
První prázdninový víkend se teploty vyšplhají k 35 stupňům. Vedra ukončí bouřky, v pondělí se ochladí
Číst článek
Keramitsoglouová působí v řeckých Athénách. Jihoevropská země je v posledních letech v první linii boje s vedry a lesními požáry. V červnu se tam teploty vyšplhaly nad 38 stupňů Celsia a v jejich důsledku už přišlo o život nejméně 10 turistů. Přímo v Athénách úřady preventivně uzavřely Akropoli, která je turistickým magnetem řecké metropole.
Aplikace Extrema Global se už rozšířila i do dalších měst, včetně Paříže, Milána nebo Rotterdamu. V jiných částech světa vznikají podobné. Australský Melbourne má aplikaci, která mapuje stínované trasy pro chodce a cyklisty. V Barceloně zase přišli s aplikací, která zobrazuje městské fontány.
Jak pracovat ve vedrech?
Pětapadesátiletá Hansa Ahirová chodí pracovat před východem slunce. Vyráží sbírat odpadky v historickém indickém městě Ahmedabád. Sbírá vše, co se dá recyklovat – lahve od limonád, plechovky nebo skleněné nádoby. Vše následně odveze domů, roztřídí a prodá. Průměrně si vydělá 200 rupií denně, což je v přepočtu asi 57 korun
Zatímco paní Ahirová pracuje na tom, aby se její město neutopilo ve vlastních odpadcích, takzvaný „malý pojistný program“ zase zachraňuje ji před utopením v dluzích. Její příjem se od března snížil na polovinu kvůli extrémním vedrům. Onemocněla, dopoledne už je na její práci příliš horko a na veřejných místech chybí kohoutky s pitnou vodou, popisuje The New York Times.
Na letišti v Indii se po silných deštích propadla část střechy. Jeden člověk při tom zemřel
Číst článek
Ale právě takzvaný „malý pojistný program“ ženě dává záchrannou síť ve dnech extrémních veder. Program zprostředkovává Asociace samostatně výdělečně činných žen, která má téměř tři miliony členů.
Indickému sdružení žen tento nápad nabídla odbornice na financování ochrany klimatu Kathy Baughman McLeodová, která vede neziskovou organizaci Climate Resilience for All. Na úhradu pojistných nákladů vybrala ve sbírkách čtvrt milionu dolarů. Letos se do programu přihlásilo už 50 tisíc žen – farmářek, trhovkyň nebo třídiček odpadu, jako je paní Ahirová.
Když se teploty blíží nebezpečným hodnotám, přijdou paní Ahirové varovné zprávy na mobil. Pokud padne hranice extrémního vedra, automaticky se spustí výplata pojistného plnění, které pomůže pokrýt základní náklady, jako je nájem, potraviny a léky.
Edgar Franks z východní části amerického státu Washington pomáhá nové generaci rodin zemědělců přizpůsobovat se novému nebezpečí v podobě extrémních teplot nebo lesních požárů.
Organizuje zemědělské dělníky a prosazuje nová pravidla na ochranu jejich zdraví. Když teploty přesáhnou 26 stupňů Celsia, mají teď dělníci ze zákona právo žádat o stín, vodu a placené přestávky, uzavírá americký deník The New York Times.
