Reakcí davu na agresi v Jeseníku byla lhostejnost. Pomoci může osvěta
Lidská lhostejnost je podle odborníků fenomén dnešní doby. Naplno se to ukázalo nedávno v Jeseníku. V místním obchodním centru napadl agresor nic netušícího muže. Brutální video zveřejnila policie.
Vše se stalo v úterý 5. března, kdy na lavičce ve vstupní hale jesenického nákupního centra odpočívá muž a nikoho si nevšímá. V tom k němu přistoupí agresor a bez jakéhokoli podnětu ho začne brutálně mlátit.
Muž strhne svoji oběť za šaty na zem a pokračuje v úderech rukama i nohama. Brutálně to napadeného kope. Kopance směřuje i do obličeje a temene hlavy. Napadený 34letý muž se nebrání, agresor však pokračuje v násilí dál.
Útok probíhá v několika fázích. Po intenzivním dvouminutovém bití násilník odchází, aby se vzápětí vrátil a mlátil svoji oběť ještě další minutu. Pak nad napadeným, schouleným mužem mávne rukou a z místa činu odchází.
Jak postupovat v případě, že člověk vidí agresi, nebo se stane jejím cílem, radí psycholog Jeroným Klimeš
V záběru kamery jsou vidět celou dobu další lidé, kteří však děsivé scéně pouze přihlížejí. Nikdo policii nezavolal. Reagoval až strážník městské policie, který zpozoroval bití na záběrech bezpečnostních kamer.
Napadený muž utrpěl rozsáhlé pohmožděniny celého těla a musel vyhledat lékařské ošetření.
Za velmi brutální fyzický útok bylo 33letému muži sděleno obvinění ze zločinu těžkého ublížení na zdraví, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu a přečinu výtržnictví. Za tento zločin mu hrozí trest odnětí svobody v rozmezí od 3 roků až do 10 let.
Podobný útok se stal před rokem v Ústí nad Labem. Teprve 16letého chlapce mlátili přímo na ulici v centru města. Kolemjdoucí dělali, jako by se jich situace netýkala.
Upozorňujeme, že video obsahuje drastické záběry
„Kdysi v Anglii se udál podobný případ, že vrah opakovaně napadl člověka, odběhl a pak se vrátil a ještě ho dobil. V popisu pak stálo, že 30 ctihodných občanů Jejího Veličenstva přihlíželo brutálnímu útoku a nic nedělalo,“ popisuje příklad z učebnice psychologie Jeroným Klimeš.
Podle Jeronýma Klimeše se jedná o přirozený jev takzvané rozptýlené odpovědnosti. Pokud by totiž tito lidé našli například bezvládného člověka v lese, kde by byli sami, s největší pravděpodobností by se pokusili mu pomoci.
„Pokud je tam takhle moc lidí, tak mají pocit, že se jich to netýká, že to má vyřešit někdo jiný,“ vysvětluje princip rozptýlené odpovědnosti Jeroným Klimeš.
V případě, že by se člověk ocitl v roli napadeného, je třeba, aby se adresně obrátil na kohokoli konkrétního. Když nemůže člověk pomoci konkrétně a aktivně, obvykle stačí, když začne křičet.
„Stačí, aby se probudil jeden člověk z toho davu. Právě proto, že je to přirozené chování. Když chcete kompenzovat to přirozené chování, tak na to lidi musíte dopředu připravovat. To je to, co děláte teď vy, novináři, že dáváte lidem návody, jak se mají chovat, pokud nechtějí být až téměř spolupachateli takového činu,“ dodává Jeroným Klimeš a zdůrazňuje, že se nesmí podcenit osvěta ve školách.
