Epidemie neskončí za 14 dní. Zajímavé je, že koronavirem nejsou postižené děti, říká Prymula

První tři nakažené v Česku ohlásil v neděli odpoledne ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Jsou to dva Češi a jedna Američanka. Všichni přicestovali ze severní Itálie a jsou hospitalizovaní na infekčním oddělení v Nemocnici Na Bulovce. V rozhovoru Radiožurnálu s náměstkem ministra zdravotnictví a epidemiologem Romanem Prymulou vám přinášíme aktuální odpovědi na otázky, které se týkají výskytu koronaviru v Česku.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula

Náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Nákazu koronavirem u všech tří nakažených musí potvrdit ještě laboratoř v Berlíně. Kdy budou známé definitivní výsledky?
Výsledky budou zítra. Pravděpodobnost, že by to ta laboratoř vyloučila je minimální, protože to testování, které probíhá ve Státním zdravotním ústavu, je testování na několika genech. Tam je čtyřnásobná jistota, že v případě takto masivní pozitivity by to tak mělo být. Můžeme s vysokou mírou pravděpodobností říct, že budou pozitivní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s epidemiologem Romanem Prymulou

Americká studentka, která přijela z Itálie do Prahy, cestovala s kamarádkou, přesto u té druhé dívky testy koronavirus zatím nepotvrdily. Takže ani pohyb v blízkosti nakaženého člověka nemusí znamenat přenos nákazy, nebo je ta inkubační doba u každého různě dlouhá?
Ta doba je velmi variabilní. To, že tady máme nějakou teoretickou inkubační dobu 0 až 14 dní, je pravdou. Nicméně většinou bývá kratší, mezi třetím až pátým dnem, ale to neznamená, že člověk nemůže být v inkubační době. Druhá věc je, že testy jsou v řadě případů pozitivní až v průběhu. Testy se musí opakovat a zpravidla ke konci inkubační doby se provádí další test, aby se potvrdilo nebo vyvrátilo, že v těle infekce probíhá.

Co jsme se o nemoci způsobené tímto typem nového koronaviru za ty uplynulé týdny dozvěděli?
Informace se během těch týdnů dramaticky mění. Úplně ještě neznáme například inkubační dobu. U ní se tvrdí, že hypoteticky může být až 27 dnů, přesto se opatření dělají do čtrnáctého dne, protože to je skutečně jenom teorie a možná bude vyvrácena. Protože zřejmě na konci té první inkubační doby došlo ke kontaktu a ten člověk se nakazil až na podruhé. Nemusí to tedy znamenat, že by inkubační doba byla 27 dní.

Diskutujeme o tom, jakým způsobem se ta nákaza přenáší a je zřejmé, že je to trochu jiné než u chřipky. U tohoto koronaviru je přenos efektivní na podstatně menší vzdálenost, dejme tomu do 1,6 metrů. Na druhou stranu zatím nebyl potvrzen přenos aerosolem, to znamená přenos různými filtroventilacemi. Přesto si troufám říct, že takto přenos probíhal.

Zajímavé je, že koronavirem nejsou postižené děti. Žádné dítě do deseti let nezemřelo. Pak ta smrtnost u dětí je na hranici někde 0,2 %, naopak v té generaci nad 65 let věku je to kolem 8 % a nad 80 let dokonce 15 %. To jsou skutečnosti, které jsou unikátní pro tuto chorobu.

V Česku jsou první tři nakažení koronavirem. Všichni přicestovali ze severní Itálie

Číst článek

To, že žádné dítě do 10 let nemoci COVID-19 zatím nepodlehlo, znamená, že i jejich testy byly negativní?
Ne všechny. K některým přenosům došlo, ale ukazuje se, že u dětí je průběh opravdu lehký.

Když ministr zdravotnictví říká, že navzdory nově nakaženým probíhá v Česku vše podle plánu, co vlastně říká?
Znamená to, že v Česku zatím není přenos takzvaně komunitní. To znamená, že se neobjevují případy, které spolu přímo souvisejí, což se ale samozřejmě může změnit velmi rychle, pokud by došlo k další lavinovité nákaze těchto indexových případů. V tuto chvíli ale nakažené považujeme za izolované jedince. A tady skutečně platí izolační opatření, která jsou po zjištění pozitivity. Nakažení jsou v karanténě a hledají se přímé kontakty těchto jedinců, které se taky musí izolovat. Pokud se to podaří tak dobře jako například v Singapuru, tak by se ta epidemie nemusela rozjet v takové míře jako v severní Itálii.

Komu přibývá nejvíc práce? Kdo je ten, kdo kontaktuje ta místa, jimiž procházeli nebo projížděli lidé, u nichž byla nákaza koronavirem testem potvrzena?
Práce obrovsky přibývá epidemiologům na hygienických stanicích a musíme si uvědomit, že je to limitovaná záležitost. Například v Německu, které je na to připraveno minimálně tak jako my, možná i lépe co do kapacity, se ukázalo, že už jejich kapacita přestala na mapování různých kontaktů stačit. Německo poté vyhlásilo, že je na prahu epidemie. A opravdu tam počty poměrně narůstají, to znamená, že už není v lidských silách zmapovat ty veškeré kontakty těch více než 100 případů, které tam nyní mají.

Češi po návratu z Itálie mají kontaktovat hygieniky, ale ne všechny stanice zveřejnily na webu telefon

Číst článek

Genetická informace nového koronaviru byla přečtena. Co se v tuto chvíli v laboratořích odehrává?
V laboratořích se v současné chvíli řeší maximálně efektivní a co možná nejrychlejší testování. Ta původní informace byla důležitá k tomu, aby se vytvořili specifické testy. Bylo to také důležité pro to, abychom zjistili, jakým způsobem se virus dostal do lidské populace. Víme dobře, že to asi nebyli netopýři, byť se v určitou dobu zřejmě podíleli na pasážování viru, ale u netopýrů byla genetická shoda někde na 92 %. U luskounů se zjistila shoda 99 %, takže to byl pravděpodobně právě luskoun, ze kterého koronavirus pocházel. Poté došlo k jakési mutaci, která způsobila, že se začal přenášet v lidské populaci.

Jak se díváte na téma, že veřejnost má právo na informace, které od autorit vašeho typu očekává, média je zprostředkovávají, zároveň cílem nikoho z nás není šířit paniku. Jak se tedy hledá ten balanc?
To je velmi těžké. Všichni víme, že jakákoliv informace o tom, že se máme připravit, může v našich podmínkách vést k bezbřehému způsobu nakupování potravin. O tom to opravdu není, je potřeba si uvědomit, že tato epidemie neskončí za 14 dnů. Myslet si, že si nakoupím na 14 dnů potraviny a potom bude už všechno v klidu, to tak není.

Epidemie tady může být řadu měsíců, protože zastavit virovou respirační epidemii je velmi obtížné. Samozřejmě budeme dělat vše pro to, abychom celý proces zpomalili a abychom se mohli starat o závažně nemocné. Budeme se snažit i o to, aby v tom mezidobí došlo k vývoji jak léků, tak vakcíny. To je vše, co můžeme dělat. Ten proces nejde zastavit, protože pokud bychom hermeticky uzavřeli republiku na několik měsíců, tak bychom nebyli schopni ekonomicky existovat.

Lidé se nemusí bát koronaviru v pitné vodě. ‚Zničila by ho dezinfekce,‘ píše Státní zdravotní ústav

Číst článek

Je nový koronavirus nějakým způsobem jinak aktivní v tom kterém ročním období?
To je věc, která není zatím úplně jasná. Nemoc COVID-19 se objevila v určitém období a kdybychom se mohli spolehnout, že je to sezónní záležitost jako chřipka, tak by to pro nás bylo velké plus. Mohlo by se totiž ukázat, že virová aktivita bude výrazně menší. Já na to trochu spoléhám, ale ne úplně absolutně, protože ten virus se šíří v řadě různých klimatických pásmech, v subtropech i v oblastech, kde je velice chladno. Znamená to, že virus není úplně vázán na sezónnost. Může se tedy stát, že jeho šíření bude probíhat i v letních měsících. Ale právě během letních měsíců je podstatně vyšší šance, že se mu ubráníme, protože nebudeme v uzavřených prostorech, budeme venku a tam je to riziko podstatně nižší.

Jan Pokorný, vtk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme