Průzkum: 60 procent mladých neví, co se stalo v roce 1938, o srpnu 68 se nejčastěji dozví od rodiny
Česko si letos připomíná hned několik takzvaných osmičkových výročí - kromě založení Československa také například podpis Mnichovské dohody nebo invazi vojsk Varšavské smlouvy. Z průzkumu organizace Post Bellum ale vyplývá, že téměř polovina mladých lidí historické událostí nezná.
Průzkum se zaměřil na čtyři letošní výročí – roky 1918, 38, 48 a 68.
Nejméně mladí lidé znají události z roku 1938 – tedy například podpis mnichovské dohody. Tu dokázali správně určit jen čtyři z deseti dotázaných ve věku od 18 do 24 let.
O něco větší znalost prokázali u let 1948 a 1968. Vůbec nejlepší povědomí pak mají o historických událostech roku 1918. Založení Československa zná přes 70 procent mladých lidí.
Tanky nahradili turisté. Porovnejte si pražské ulice za okupace v srpnu 1968 a dnes
Číst článek
O srpnu se dozví od rodiny
Průzkum zjišťoval i to, odkud o historických událostech získávají informace. Jejich nejčastějšími zdroji je školní výuka a také učebnice nebo encyklopedie.
Výjimkou jsou události roku 1968. U srpnové invaze vojsky Varšavské smlouvy byly pro pětinu všech dotazovaných hlavním informačním zdrojem rodina, přátelé a známí.
Průzkum se ale nezaměřil jen na tuto věkovou skupinu. Lidé nejlépe znají události let 1918 a 1968 – správně je uvedlo téměř 80 procent respondentů.
Také celkové výsledky ukazují, že stejně jako u mladých lidí nedokázalo mnichovskou dohodu v září 1938 správně zařadit téměř 50 procent dotazovaných. Znalosti se navíc podle průzkumu zvyšují s rostoucím věkem, vzděláním a příjmem.
Průzkum pro organizaci Post Bellum zpracovala agentura NMS Market Research a zapojilo se do něj přes 1000 respondentů ve věku od 18 do 65 let.
