Pokuty ze zahraničí se nevyplatí ignorovat. Za nezaplacení hrozí i veřejně prospěšné práce
Byli jste na dovolené autem a teď vám přišla ze zahraničí pokuta? Zřejmě váš přestupek zaznamenala kamera na silnici nebo na dálnici. Jestli si pohráváte s myšlenkou tento dopis vyhodit, raději na to zapomeňte. Pokud s přestupkem nesouhlasíte, můžete jej řešit s úřadem, který vám pokutu poslal. V opačném případě zaplaťte. Když vše necháte být, mohlo by to pro vás mít nepříjemné důsledky - třeba i v podobě veřejně prospěšných prací.
„V zimě jsme jeli do Rakouska na hory a v jednom tunelu kousek za Lincem jsme asi o 20 kilometrů překročili povolenou rychlost. Viděla jsem, jak nás kamera vyfotila, ale pak se několik měsíců nic nedělo, tak jsem myslela, že to někde zapadlo," říká Radiožurnálu Pavla Francová z Rynholce na Rakovnicku. Rakouští úředníci ale nezapomněli.
„V květnu přišel dopis s tím, že máme zaplatit 50 euro. To jsme udělali hned, v dopise psali přímo číslo účtu pro zahraniční platbu, takže to bylo jednoduché,“ pokračuje.
Další možností je se proti rozhodnutí odvolat. Podle ÚAMK (Asistenční služby pro motoristy) nejčastěji Čechům chodí ze zahraničí pokuty právě za rychlost. Pohybují se od desítek až po stovky eur. Ve schránce je můžeme najít běžně za 10 dní od spáchání přestupku, nebo taky za několik měsíců. Pokud pokutu budeme ignorovat, může to pro nás mít nepříjemné důsledky při další cestě.
Dovolená 2018: méně last minute zájezdů, zdražení v Chorvatsku a daň za postel v Řecku
Číst článek
Zápis v databázi
„Budete tam mít neuhrazenou pokutu, to znamená při jakékoliv celní nebo policejní kontrole vás v databázi najdou. Třeba i na letišti a budete tu pokutu muset uhradit i s náležitými úroky,“ vysvětluje mluvčí ÚAMK Igor Sirota.
Případně se můžou úřady členských zemí obrátit na ty české, aby pokutu uznaly a vymáhaly. Tuzemský soud v takovém případě vyzve řidiče k zaplacení sankce.
„Pokud ale nedojde k uhrazení pokuty, přistoupí předseda soudu k přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest domácího vězení nebo v trest obecně prospěšných prací. K vymáhání pokut formou exekuce tedy nedojde,“ popisuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Automatická výměna informací
V Evropské unii funguje automatická výměna informací o vlastnících vozidel mezi členskými státy. Česko infomace do systému poskytuje od roku 2016. Úředník, který řeší přestupek zachycený kamerou třeba na italské dálnici, si v něm tak lehce zjistí, že majitelem vozu je například někdo z Česka.
„V souvislosti s prázdninovým provozem nám v současné době chodí nejvíce dotazů z Německa, Rakouska a Chorvatska. Co se týká nezaplacení pokuty, tak například Francie má promlčecí dobu až 3 roky a v případě italského mýtného se jedná o dobu 10 let," vysvětluje Lenka Rezková z ministerstva dopravy.
Dovolená v Chorvatsku letos podraží, výhodnější naopak budou cesty za exotikou
Číst článek
Statistiku, kolik dopravních přestupků Češi v zahraničí spáchají, ale zatím resort nemá. Systém zhruba rok funguje taky opačně a i čeští úředníci tak můžou snadno zahraničním řidičům posílat pokuty. Dělá to tak třeba Jihlava, která vyřizuje přestupky z kamerového systému na dálníci D1 mezi 112 a 119. kilometrem.
„Město nejprve odešle výzvu k uhrazení určené částky majiteli vozu a teprve potom, až se přes majitele zjistí řidič, je mu zaslána pokuta v cizí řeči podle země, ze které pochází. Odbor dopravy zatím neeviduje žádnou zaplacenou pokutu zahraničním řidičem, a to vzhledem k tomu, že kamerový systém na dálnici funguje teprve dva měsíce,“ říká Aneta Hrdličková z jihlavské radnice.
Kromě pokut za rychlost se můžou do zahraničí předávat taky sankce za telefonování při řízení nebo třeba jízdu na červenou.
