Proč prověřují Mlejnka jeho podřízení, jak dlouho trvá získat prověrku a co je bezpečnostní screening?
Vláda šéfa civilní rozvědky (ÚZSI) Petra Mlejnka, který se stýkal s Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr, drží ve funkci. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by Mlejnek tajnou službu nemohl vést jen v případě, kdyby nezískal prověrku na stupeň přísně tajné. Tu ale vedou jeho nynější podřízení. Proč? Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na nejčastější otázky týkající se Mlejnkova působení v čele civilní rozvědky.
Česká rozvědka má od začátku července nového šéfa. Taková zpráva obvykle projde bez povšimnutí širší veřejnosti. To není případ Petra Mlejnka, kterého si vybral a do funkce nedávno jmenoval, po odsouhlasení vládou, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Šéf civilní rozvědky se stýkal s Redlem z kauzy Dozimetr. Ministr to věděl, premiér s ním chce mluvit
Číst článek
Měsíc a dva dny poté, co se Mlejnek ujal svého úřadu, Seznam Zprávy zveřejnily informaci o tom, že se stýkal s lobbistou Michalem Redlem, který čelí obvinění v kauze Dozimetr, týkající se údajné korupce v pražském dopravním podniku.
Opozice po zveřejnění informace začala požadovat odvolání ministra Rakušana, Andrej Babiš (ANO) dokonce uvedl, že pokud tak premiér Petr Fiala (ODS) neučiní, vyvolá hnutí ANO hlasování o nedůvěře vládě.
Ministr vnitra Rakušan i premiér Fiala několikrát zopakovali, že za Petrem Mlejnkem stojí. Odvolali by ho prý v jediném případě, pokud by nezískal bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, o kterou má v současné době zažádáno.
Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na otázky kolem Mlejnkovy budoucnosti v čele civilní rozvědky.
Co je to ÚZSI?
Zkratka ÚZSI znamená Úřad pro zahraniční styky a informace. Jedná se o jednu ze tří českých tajných služeb. Samotné označení „tajné služby“ bychom v zákonech hledali marně, správně se totiž nazývají zpravodajské služby. Kromě Úřadu pro zahraniční styky a informace má český stát ještě Bezpečnostní informační službu (BIS) a Vojenské zpravodajství (VZ). Všechny mají za úkol chránit zemi a jeho obyvatele tím, že dodávají státní správě a ústavním činitelům zpravodajské informace.
BIS je civilní kontrarozvědka, což znamená, že řeší například to, co dělají špioni cizích zpravodajských služeb v Česku, dále organizovaný zločin nebo terorismus. ÚZSI je naopak civilní rozvědka, její agenti tedy pracují v zahraničí, kde získávají informace důležité pro bezpečnost Česka. Vojenské zpravodajství pak plní rozvědnou i kontrarozvědnou činnost. Sbírá a analyzuje informace, doma i v zahraničí, důležité pro obranu země.
Proč budou Mlejnka prověřovat jeho podřízení?
Kdo komu dělá prověrku, jasně upravuje zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, který vstoupil v platnost 1. ledna 2006 a nahradil obdobný starší zákon z roku 1998.
Kontakty Mlejnka s Redlem budou řešit poslanci. Malá svolává komisi pro kontrolu civilní rozvědky
Číst článek
Podle platného zákona prověrky provádí Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), s výjimkou prověrek právě pro příslušníky všech tří zpravodajských služeb. Ty si své zaměstnance, zájemce o zaměstnání, ale i šéfy prověřují samy: a každá ty své, takže BIS si prověřuje „biskaře“, VZ své „zelené špiony“ a ÚZSI zase svoje tajné agenty. Shrnuto: to, že Petra Mlejnka prověří jeho podřízení, není novinkou.
Proč je Mlejnkův případ jiný?
Pokud se podíváme na bývalé šéfy ÚZSI od roku 1998 (kdy platil první zákon o utajovaných skutečnostech), všichni přicházeli „zevnitř“ tajných služeb - ať už byli přímo „domácí“ z ÚZSI (Karel Randák nebo Jiří Šašek), nebo přišli od „konkurence“, tedy BIS (Petr Zeman či František Bublan).
Výjimkou je Mlejnkův předchůdce Marek Šimandl, který přišel z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Petr Mlejnek je tak první, kdo přichází úplně „z venku“. V minulosti sice pracoval v dresu Vojenského zpravodajství, od roku 2010 byl ale v civilu a mimo státní služby. Do nich se tedy navrací po 12 letech.
Proč všechny neprověřuje Národní bezpečnostní úřad?
Pojem (bezpečnostní) prověrka se užívá k označení procesu bezpečnostního řízení (ten je upraven zákonem o ochraně utajovaných informací, jak již bylo uvedeno výše). Pokud tento proces dopadne dobře, dostane žadatel osvědčení pro přístup k utajovaným informacím příslušného stupně: důvěrné, tajné nebo přísně tajné.
Stejný zákon jasně říká, kdo prověřuje koho. Tajné služby si své příslušníky proklepnou samy. Všechny ostatní, třeba úředníky, policisty, diplomaty nebo i lidi podnikající v citlivém byznysu, prověří Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Nabízí se otázka, proč NBÚ rovnou neprověří všechny? Jde o bezpečnostní důvody: NBÚ není tajná služba, ale ústřední správní úřad.
Žádné negativní poznatky k osobě pana Mlejnka z bezpečnostní komunity nepřišly, říká Rakušan
Číst článek
Petr Mlejnek má v současnosti platnou prověrku na stupeň tajné. V době, kdy o ni žádal a kdy mu byla vystavena, nebyl ještě příslušníkem zpravodajské služby, proto ji prováděl NBÚ.
Potřebuje šéf rozvědky nevyšší stupeň prověření?
Tato podmínka v zákoně uvedená není, logicky se šéf rozvědky ale bez prověrky na nejvyšší stupeň neobejde. „Pokud by takovou prověrku (na stupeň přísně tajné) nezískal, tak v té chvíli nemá kompetence k tomu, aby vykonával tuto funkci,“ řekl sám Rakušan. Ideální by tedy bylo, pokud by kandidát na šéfa špionů nejvyšší prověrku měl již ve chvíli, kdy se na pozici hlásí.
Jak dlouho se na prověrku čeká a jak dlouho platí?
Získání osvědčení je běh na dlouhou trať: lhůty pro vydání se liší podle toho, zda žádá fyzická osoba, nebo podnikatel: jde o dva až šest měsíců na důvěrné, šest až osm měsíců na tajné a devět až deset měsíců na přísně tajné.
Pokud jde o dobu platnosti, čím přísnější stupeň prověrky, tím kratší dobu platí: ta na stupeň důvěrné vyprší za devět let, na tajné za sedm let a osvědčení na stupeň přísně tajné platí pět let. Je tedy nutné vždy včas zažádat o znovuprověření.
Může Mlejnka prověřit jiná tajná služba?
Proces prověřování je z pohledu zákona správním řízením, které musí vést příslušná zpravodajská služba. Není ale vyloučeno, že může v rámci toho řízení oslovit jinou tajnou službu a požádat ji o spolupráci. „Papír“ s rozhodnutím ale nakonec musí vydat sama.
‚Situace je vážná.‘ Jestli Fiala neodvolá Rakušana, vyvolá ANO hlasování o nedůvěře vládě, napsal Babiš
Číst článek
Pokud by šéfa jedné služby prověřovala jiná služba, neslo by to s sebou riziko, že bude docházet k ovlivňování, kdo se stane ředitelem „u konkurence“. Je to podobné, jako kdyby o tom, kdo povede firmu XY, rozhodovala firma XZ a naopak.
„Zákon jasně říká, že své ředitele si prověřují jednotlivé zpravodajské služby. Má to jednoznačné bezpečnostně zpravodajské důvody,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Stalo se to už někdy v minulosti?
Podle vyjádření BIS a Vojenského zpravodajství pro server iROZHLAS.cz se ještě v rámci platného zákona (myšleno toho z roku 2006) nestalo, že by šéfa jejich služby prověřovala služba jiná.
Civilní rozvědka (ÚZSI) na stejný dotaz odpověděla pouze obecně: „Všichni pracovníci našeho úřadu, tedy včetně ředitelů, byli a jsou bezpečnostně prověřováni důsledně podle platných zákonů České republiky.“
Co je to bezpečnostní screening?
„Petr Mlejnek je člověk, který prošel bezpečnostním screeningem všech služeb, které v ČR působí a žádné poznatky negativní z bezpečnostní komunity nepřišly, to je relevantní,“ řekl ministr vnitra Rakušan, když obhajoval rozhodnutí, proč si vybral do čela ÚZSI právě Petra Mlejnka. Termín bezpečnostní screening není zákonem nijak ukotven, proto se nabízí otázka, co tím myslel.
„Co měl pan ministr přesně na mysli, nevíme. Zřejmě myslel průběh bezpečnostní prověrky,“ okomentoval pro iROZHLAS.cz mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek na dotaz, co termín znamená.
Medializování Mlejnkovy osoby může civilní rozvědku poškodit, říká její tehdejší šéf Bublan
Číst článek
A osvětlit definici „bezpečnostního screeningu“ nedokázal ani Národní bezpečnostní úřad. „Tento pojem není terminologií zákona o ochraně utajovaných informací, proto se k jeho významu nemůžeme kvalifikovaně vyjádřit,“ napsal úřad serveru iROZHLAS.cz.
Podle oslovených odborníků z bezpečnostní komunity, kteří si nepřáli být jmenováni, může jít například o žádost směrem k policii, aby prověřila, zda daný člověk není trestaný či stíhaný, případně „proklepnutí“ člověka ve veřejně dostupných rejstřících.
Co je prověrka NATO Secret?
Další termín, který ministr Rakušan několikrát použil, je „prověrka na NATO Secret“. „Já jsem postupoval zcela podle zákona. Zjistil jsem si bezúhonost pana Mlejnka, zjistil jsem si platnost jeho prověrky na stupeň tajné, která byla vydána naposledy v roce 2018. Má k tomu ještě stupeň prověření NATO Secret, což také je celkem náročná prověrka, kterou v našem prostředí nemá příliš mnoho lidí,“ řekl Rakušan minulý týden před neformálním jednáním vlády na zámku Liblice u Mělníka.
Z ministrova vyjádření tak mohl vzniknout dojem, že jde o speciální prověření kandidáta přímo Severoatlantickou aliancí. Není to ovšem tak.
„Osvědčení pro cizí moc pro stupeň Důvěrné a vyšší lze za splnění zákonných podmínek vydat držiteli osvědčení fyzické osoby příslušného stupně. O vydání certifikátu NATO rozhoduje NBÚ, žádný proces přezkumu ze strany NATO zákon o ochraně utajovaných informací nepřipouští,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz Dagmar Urbancová z NBÚ. Nejedná se tedy o zvláštní či paralelní přezkoumání ze strany NATO.
