Srpnová nezaměstnanost v Česku byla nejnižší za posledních 22 let. Oproti červenci se nezměnila
Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,1 procenta. Bez práce bylo 230 499 lidí, což je nejnižší srpnová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 313 tisíc. Oznámil to v pondělí Úřad práce ČR. Loni v srpnu byla míra nezaměstnanosti na čtyřech procentech.
Trh práce podle Úřadu práce ČR nadále ovlivňuje dobrá kondice české ekonomiky a sezónní práce, které jsou stále v plném proudu. Týká se to zejména stavebnictví, lesnictví, zemědělství, rostlinné výroby, cestovního ruchu a gastronomie.
„K dalšímu oživení pracovního trhu by mělo dojít v září. Nezaměstnanost by tak mohla stagnovat, případně se mírně snížit,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.
Snižování emisí a přechod na elektromobily ohrozí pracovní místa, stěžuje si sdružení výrobců
Číst článek
Nejnižší, dvouprocentní míra nezaměstnanosti je v krajích Jihočeském a Pardubickém. V Plzeňském kraji je nezaměstnanost na 2,1 procenta, v Praze a Královéhradeckém kraji na 2,2 procenta.
Naopak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji je míra nezaměstnanosti shodně 4,7 procenta, což je nejvíce v ČR. Vyšší počet lidí bez práce než volných pracovních míst je v krajích Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském.
Mezi okresy na tom je nejlépe Rychnov nad Kněžnou s nezaměstnaností na 1,1 procenta. V Jindřichově Hradci je to 1,2 procenta a na Praze-východ 1,3 procenta. Na opačném konci tabulky je okres Karviná s mírou nezaměstnanosti 7,1 procenta. Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v srpnu 32 okresů, nejvyšší byl na Plzni-jih (o 4,5 procenta) a Plzni-sever (o čtyři procenta). Nezaměstnanost naopak klesla ve 45 okresech. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče.
Nejvíce volných míst hlásí Praha
Nejvíce volných pracovních míst nabízejí zaměstnavatelé v Praze, a to téměř 63 tisíc. Nejméně je to v Karlovarském kraji, zhruba 8700.
Evropa by měla otevřít dveře pro pracovní migraci, tvrdí Sládková. ‚Zaměřme se na Ukrajinu,‘ říká Chmelař
Číst článek
V srpnu byl největší zájem o dělníky při výstavbě budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, páječe, nebo kuchaře (vyjma šéfkuchařů) a pomocné kuchaře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory.
Vzhledem k nedostatku lidí někteří zaměstnavatelé již striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru.
„Prioritou pro zaměstnavatele je především zájem o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si zaměstnance sami zaškolují a ‚pracují‘ s nimi mnohem intenzivněji, například pro ně pořádají kurzy, školení a podobně," dodala Sadílková.
Zájem o sezónní pracovníky
V srpnu Úřad práce zaznamenal vyšší poptávku po sezónních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Celkem evidoval ke konci srpna 28 880 těchto pozic.
Firmy nacházejí pracovníky v cizině. Ukrajinci přispívají státu i českým seniorům
Číst článek
Zaměstnavatelé hledali například montážní dělníky, pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví či ve výrobě, uklízeče, pomocné pracovníky v dopravě a skladování, v zemědělství, lesnictví a rybářství, obsluhu pojízdných zařízení, kováře nebo nástrojáře.
Mnoho podobných nabídek se ale v databázi Úřadu práce vůbec neobjeví, protože je zaměstnavatelé zveřejňují jinou cestou, například pomocí internetové inzerce.
V evidenci Úřadu práce byli nejčastěji uchazeči s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou.
Průměrný věk nezaměstnaných činil 43 let. Mezi evidovanými bylo 82 952 lidí nad padesát let, což je podíl 36 procent. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo bez práce déle než rok 30,6 procenta lidí.