Novinářka Slonková: Muslimská komunita v Česku o žádné problémy nestojí. Nemá sklony k radikalizaci
Izraelské bezpečnostní složky varovaly Českou republiku i další evropské země před rizikem teroristických útoků na jejich území. Varování přišlo v souvislosti s českým spojenectvím s Izraelem. „Je třeba to brát i jako politické gesto,“ upozorňuje novinářka Sabina Slonková v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. V české muslimské komunitě podle ní prý nehrozí žádné riziko.
„Poslední, co si muslimská komunita, která v České republice dlouhodobě žije, přeje, jsou jakékoli problémy. Z informací, které máme my a které mají bezpečnostní složky, vyplývá, že nemají zájem vyvolávat jakýkoli rozruch,“ popisuje Slonková.
Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Barbora Tachecí
V české muslimské komunitě prý nehrozí žádné riziko. „Až na ojedinělé excesy, jako byl bývalý pražský imám, ji experti hodnotí jako velmi poklidnou, která nemá vůbec žádné sklony k radikalizaci,“ říká.
Zároveň ale upozorňuje, že nebezpečné osoby nemusí být vždy pod dozorem bezpečnostních složek. „Problém je, že pokud někdo chce spáchat teroristický útok, dělá to velmi sofistikovaně a připravuje se tak, že na to bezpečnostní složky často nepřijdou,“ podotýká.
Nejrizikovější jsou podle ní lidé bez sociálních vazeb na okolí. „Lidé, se kterými jsem o tom mluvila, za největší nebezpečí považují tzv. osamělé vlky, což jsou lidé, co se v podstatě s nikým nepřátelí, mají minimum kontaktů, a tím pádem je velmi těžké narazit předem na jejich stopu, protože oni je po sobě nezanechávají,“ vysvětluje a dodává, že tito lidé ale zpravidla teroristické činy nepáchají.
Varování tedy přichází především z politických důvodů. „Lidé, kteří mluví o tom, že nikdy riziko nebylo tak veliké jako nyní, to dávají do souvislosti s tím, že my jsme blízký spojenec Izraele a to může být v radikální muslimské komunitě vnímáno jako přitěžující okolnost,“ vysvětluje.
Izraelci ostřelovali město Rafáh u hranic s Egyptem. Zemřelo nejméně 12 lidí
Číst článek
V porovnání s většími komunitami v západních zemí je ale česká komunita spořádaná. „Ti, co tady dlouhodobě žijí, nestojí o žádné problémy, protože tady skutečně našli zázemí. Chtějí mít klid, a pokud ve svém okolí viděli náznak nějakého problému, tak na takové osoby sami upozorňovali,“ konstatuje Slonková.
Očištění státní správy
Ve své práci se Sabina Slonková věnuje hlavně české domácí politické scéně, sama o sobě prohlásila, že Babiše zná lépe než jiní novináři. „Pozice v opozici ho prostě nebaví,“ říká o Babišově aktuálním působení. „Sice si říká předseda opozice, ale chce být premiér. Je zvyklý být lídrem a zcela určitě mu nestačí být lídrem opozice.“
K tomu by mu mohly pomoct i stoupající preference. „Myslím si, že Andrej Babiš má problém v tom, že na české politické scéně není moc subjektů, které by s ním chtěly jít do vládní koalice, a současně se kterými by chtěl jít on,“ analyzuje Slonková.
Nejpravděpodobnější je v současnosti spojenectví s SPD. „Jestli Babiš nemá něco rád, a dokonce bych řekla, že se toho až bojí, tak je to Tomio Okamura, který by ho dokázal zastínit a tzv. ukřičet,“ předpokládá. „Tady by se střetli dva silní hráči, kteří jsou velmi emotivní, a myslím si, že ve finále by z toho mohl těžit spíš Okamura.“
‚Hitler je vedle Netanjahua ministrant!‘ Francouzský atlet označil Západ za kolaboranty, pak se omlouval
Číst článek
Pokud by ale nebyla jiná varianta, Slonková předpokládá, že by taková koalice vznikla. „Andrej Babiš už je přece jen v nějakém věku. Myslím si, že to příští volební období bude pro něj když ne poslední, tak jedno z posledních a nebude dělat až tak velké kompromisy, které by třeba dělal, kdyby měl před sebou dlouhodobou perspektivu vládnutí,“ odhaduje.
Jeho vliv je ovšem hluboce zakořeněný v úřednické síti. „Myslím si, že se nepodařilo důsledně očistit státní správu od lidí, kteří svou loajalitu vložili do Andreje Babiše,“ vysvětluje, proč je v Česku obtížné zavádět jakékoliv změny.
„Úředníci mají vždycky navrch, protože oni zákony a kličky znají mnohem lépe než politik, který jenom řekl: ‚Zařiďte to, stopněte ty dotace.‘ Oni jsou schopni přinést hotový elaborát o tom, proč to nejde,“ kritizuje.
Hybným momentem už není ani vyšetřování dotačních kauz, protože u evropského prokurátora všechny, až na jednu, vymizely do ztracena. Dohledat nelze ani soupis dotací, které byly Babišovy pozastaveny. „Když se snažíme dopátrat výsledku, tak jsou to jenom dílčí kroky, pravomocných je opravdu velmi málo,“ říká Slonková.
„Ale když se podíváme na hospodaření Agrofertu v loňském roce, které patřilo mezi nejúspěšnější roky v celé historii koncernu, tak je vidět, že holding je velmi dobře nastartovaný a ani deklarované snahy o omezení dotací jeho hospodářský výsledek nenarušily,“ uzavírá.
Více informací o varování bezpečnostních složek, dotační politice, politickém působení Andreje Babiše nebo rizicích práce investigativních novinářů si můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru v horní části článku.
