Vakcínu chtějí víc lékaři, míň sanitáři. Čím jsou lidé vzdělanější, tím více podporují očkování, říká Kubek
Očkování proti covidu má za sebou 73 procent zdravotníků. Nejvyšší proočkovanost - přes 80 procent - je mezi lékaři, následují sestry se 72 procenty. Eviduje to Ústav zdravotnických informací a statistiky. Nejmíň mají o očkování zájem ostatní pracovníci ve zdravotnictví, jako sanitáři. Mezi nimi se proočkovanost drží pod 70 procenty. A odráží se to i v počtu nakažených zdravotníků, říká pro Radiožurnál prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Kolik je teď případů nákazy mezi lékaři, sestrami a dalším personálem?
Očkování situaci zlomilo. V současnosti je evidováno 62 nakažených zdravotníků, z toho šest lékařů. Za uplynulý týden bylo zjištěno 10 nově nakažených zdravotníků, z toho jeden jediný lékař.
Poslechněte si celý rozhovor s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem
Když to srovnáme se situací, že jsme měli naráz nemocných téměř 10 tisíc zdravotníků, kdy jsme měli naráz nemocných téměř 2000 lékařů, tak jsou to nesrovnatelná čísla. Jsem rád, že se České lékařské komoře podařilo vybojovat to, že zdravotníci byli prioritní očkovanou skupinou. Bylo to klíčové, aby se nám zdravotnictví nezhroutilo, protože nám reálně hrozilo, že se nebude mít o pacienty kdo starat.
Sanitáři v minulých měsících patřili mezi nejvíc zasažené profese mezi zdravotníky, současně je ale u nich zájem o očkování nejmenší. Čím si to vysvětlujete?
Platí obecná úměra, že čím jsou lidé vzdělanější, tím více podporují očkování, více věří vědě a jsou méně náchylní k nejrůznějším konspiračním teoriím, které se šíří po internetu jako mor. Platí to ve všech profesích. U zdravotníků je zásadní problém, který mají i zaměstnanci sociálních služeb, že takový nezodpovědný zdravotník může nakazit svého pacienta nebo klienta v sociálních službách. A to je opravdu velký problém.
Změna termínu. Očkování dětí od 12 let proti covidu může začít už od půlky července, řekl Vojtěch
Číst článek
Ministerstvo zdravotnictví dalo před časem pokyn nemocnicím, aby sanitáře více motivovaly k očkování, co víc je podle vás ještě potřeba udělat k té motivaci?
Je třeba postupovat pragmaticky a kombinovat metodu nátlaku s metodou odměn. Potřebujeme, aby se lidé nechali proočkovat, tak to musíme podpořit. Jednak tím, že na ně budeme vyvíjet určitý tlak, a jednak tím, že kdo splní povinnosti, dostane odměnu.
Mělo by být pro zdravotníky očkování povinné?
Diskutovalo se o tom. A diskutovalo se o tom před časem i v souvislosti s chřipkou. V některých zemích to povinné je. My jsme země hodně liberální. U nás je povinné očkování pouze proti nejzávažnějším chorobám. Myslím, že v současnosti by naše společnost takovouto povinnost nepřijala.
Zdravotníci byli profesní skupinou asi nejvíc zasaženou koronavirovou nákazou, mělo to nějaké dopady? Vnímáte, že by zdravotníci odcházeli mimo obor třeba kvůli vyčerpání, vyhoření nebo z jiných důvodů?
Dopady byly skutečně zdrcující. Zhoubná taktika, kterou zvolilo vedení ministerstva zdravotnictví, tedy promořování, s tím, že se systém bude udržovat na hraně zhroucení zdravotnictví, byla pro zdravotníky devastující. 77 tisíc zdravotníků nemoc prodělalo, z toho 12 tisíc lékařů. 88 zdravotníků zemřelo, z toho 34 lékařů. Včera jsme si jejich památku připomínali na našem sjezdu.
Čtyřnásobný prezident České lékařské komory. Kubek obhájil post na dalších pět let
Číst článek
Dá se očekávat a zaznamenáváme odchody zdravotních sester z nemocnic, které už nevydržely nápor. A zaznamenáváme odchody lékařů z ambulancí, zejména těch starších, kteří říkali: „Kdybych utekl z epidemie, připadal bych si jako dezertér, nemohl bych se podívat do zrcadla, ale tohle už nechci nikdy zažít.“
Kolegové v nejrizikovějším věku, ve vyšších věkových skupinách, pracovali vystaveni obrovskému zdravotnímu riziku. Říkám, 34 lékařů zemřelo. A pro řadu z nich to byla poslední kapka, že si řekli, že už půjdou do důchodu a ordinaci zavřou.
V našich podmínkách je to velký problém, protože naše zdravotnictví trpí nedostatkem lékařů. Takže ano, přinese nám to problém. A o to víc je třeba investovat do lidí, kteří ve zdravotnictví pracují, aby byla práce ve zdravotnictví nejen prestižní, ale aby poskytovala lidem jednoznačnou ekonomickou jistotu.
Vy jste včera obhájil funkci prezidenta České lékařské komory právě na zmiňovaném sjezdu na dalších pět let. Ještě před hlasováním na sjezdu sliboval, že jedna z věcí, na kterou se chcete zaměřit, je zvýšení platů lékařek a lékařů. Máte konkrétní představu, jak by se měly zvednout?
Primární je cena práce, nejen platy, protože i zaměstnavatelé musí dostat od zdravotních pojišťoven peníze na to, aby mohli zaměstnance zaplatit. Do zdravotnictví jdou další miliardy korun a díky zvyšování platby za státního pojištěnce opravdu do zdravotnictví přichází v příštím roce oproti roku 2019, což je poslední předcovidový rok, o 67 miliard korun více. Doufejme, že už nás žádná covidová katastrofa takového rozsahu nečeká.
Peníze je třeba využít na personální stabilizaci zdravotnictví. Investovat je zejména do lidí, aby nebyly propastné rozdíly v příjmech mezi lékaři v České republice a sousedním Německu nebo Rakousku, kam nám mladí kolegové odchází. Je to určitě složité, ale ten tlak, který Česká lékařská komora vyvíjí, přináší výsledky. Příjmy ze zdravotnictví rostou.
Musíme ale vyřešit problém porušování zákoníku práce, kdy jsou lékaři nuceni složit mnohem větší množství hodin, než co odpovídá zákonům. To sekundárně ohrožuje bezpečnost pacientů, protože přepracovaný lékař častěji chybuje. Problémů k řešení je hodně a jsem rád, že mi kolegové dali včera důvěru a že budu moct v započaté práci pokračovat.
